Tipy na zajímavá místa a treky, kam zajít, co si nenechat ujít v okolí peruánského Cuzca

Cuzco položené v nadmořské výšce přibližně 3400 m je zapsané na seznamu UNESCO a každý rok se zde vystřídá několik milionů návštěvníků. Pisac (2972 m) je mnohem klidnější, malá vesnička položená přímo na úpatí hor, kde máte pocit, že se čas zastavil. Obě místa jsou bezpečná a můžete tu klidně chodit s foťáky na krku, pokud vás neobtěžuje, že za vámi budou běhat místní drobné ženy s miminkem v šátku na zádech a povlečou za sebou na provazu lamí mládě, aby na vás vyprosily pár solů za fotku.

Obě místa jsou prodchnutá energií civilizace Inků, a kdybyste je chtěli i s jejich okolím opravdu poctivě prozkoumat (což znamená, že vám nebude stačit masová návštěva Machu Picchu a Duhové hory), potřebujete dobrých několik týdnů. V tomto článku najdete alespoň několik doporučení a tipů, kam zajít a co si nenechat ujít.

Cuzco a okolí: Llaullipata, Sacsayhuamán, Huchuy Qosco

Mezi hlavní lákadla Cuzca patří náměstí Plaza de Armas (kde uvidíte i populární koloniální balkóny), tržnice San Pedro, kde potkáte lidi z celého světa nadšeně nakupující drogy v jiných státech ilegální, santalové dřevo a další spirituální předměty, peruánské suvenýry a hudební nástroje, chrám Qurikancha (ústřední chrám Slunce Incké říše), umělecká čtvrť San Blas (Barrio de San Blas) a krásná, skvěle zachovaná ulice Hatun Rumiyoq s původními kamennými zdmi.

Zhruba hodinka pěší chůze ven z města vás přivede do parku Llaullipata, oblíbeného místa pro jednoduché procházky či relax s knihou nebo při pikniku. V červenci se tu koná každoroční festival Llaullifest.

Mezi ústřední místa zájmu, kam můžete vyrazit na půldenní výlet, patří Sacsayhuamán, ceremoniální pevnost Inků, která se nachází cca dva kilometry severně od Cuzca a je největší architektonickou prací Inků během vrcholného období této civilizace. Z hlavního náměstí můžete k místu dojít pěšky za 45 minut. Odhaduje se, že více než 20 tisíc mužů těžilo kameny z nedalekých lomů a přesouvalo je 20 kilometrů na kopec. Místo má prý až 125 tun hmotnosti a zachovalo se přibližně 40 procent původní stavby.

Z Cuzca se také sami (bez agentury či průvodce) můžete vypravit na ruiny Huchuy Qosco. Potřebujete taxi colectivo ve směru do Laguna Piuray. Řidič vás vysadí na cestě u malého města, odkud si chytíte tuk tuk za pár sole na Camino Inca Huchuy Qosqo (asi dvacet minut cesty). Celodenní túra vede po Imperial Inca Trail.

Trek začíná meandrující procházkou do kopce, odkud můžete vidět zbytky inckých teras a akvaduktů, postupně i okolní útesy a jezera. Strmý, ale krátký finiš vás dostane přes horský průsmyk na vrchol. Za své dvě hodiny námahy budete odměněni úžasným výhledem na hory a ledovce na míle daleko. Pokračujte po cestě a brzy začnete sestupovat do údolí, kde se rozkládají ruiny Huchuy Qosqo, kam dojdete cca po dalších dvou hodinách. Na své pouti narazíte na kondory, obří kolibříky a možná i šelmy. Za 22 solů se nejen dostanete dovnitř komplexu, ale můžete zde i zdarma přenocovat, pokud máte rádi kempování.

Nepříjemná část tohoto treku je sestup do města Lamay. Klesáte přes hodinu (někdo i déle) z opravdu strmé výšky, vlastně po skalní stěně. Cesta je extrémně prašná, kamenitá a kluzká. Jakmile sejdete dolů, odbočte doprava, abyste se dostali k mostu. Když jej přejdete, ocitnete se na autobusové zastávce.

Rychlejší, ale ne tak scénickou alternativou je vydat se do Lamay z Pisacu (taxíkem asi dvacet minut), a pak si vyjít k ruinám a zase sejít dolů.

Nejširší nabídku průvodců a map Peru (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Pisac a okolí: Inca Písac, Kinsa Cocha, solné doly Maras a terasy Moray

Pisac je vesničkou rozkládající se přímo ve Svatém údolí Inků při řece Valcanota. Nejrozšířenějším trekem v této oblasti je zhruba hodinový výšlap k Inca Písac, inckým ruinám vzdáleným 3,5 km od Pisacu v nadmořské výšce téměř 3350 m. Ruiny jsou rozděleny podél hřebene do čtyř skupin: P’isaqa, Inti Watana, Qalla Q’asa a Kinchiraqay.

Z Pisacu se také snadno můžete vypravit na jezera Kinsa Cocha. Jsou tu tři poblíž sebe: Kinsa, Azul a Puma, ale obvykle se chodí Kinsa a Azul. Ti, kdo neradi chodí do příkrých kopců, se často nechají dovézt k jezeru Kinsa, kde stráví pár hodin, a pak se nechají popovézt asi tři kilometry k jezeru Azul.

K jezeru Kinsa Cocha si vezmete z Pisacu taxi. Domluvte se předem, aby na vás řidič u jezera počkal a zase vás vzal zpět. Jednak tak ušetříte, druhak budete mít jistotu, že se pohodlně dostanete zpátky. Za 40 minut (a cca 50 solů na osobu za cestu tam i zpět a čekání, jedete-li aspoň ve dvou) vás řidič doveze k místu, odkud snadno dojdete k jezeru Kinsa. Pokud si chcete místo v klidu projít a udělat pár hezkých fotek, potřebujete asi dvě hodinky. Kdybyste chtěli jít pěšky k jezeru Azul, potřebujete aspoň další dvě hodiny. Na místě potkáte lamy i alpaky, což je docela zážitek, jelikož jsou to přítulná zvířata.

Solné doly Maras a terasy Moray jsou dvě místa poblíž sebe, kam se dostanete snadno taxíkem z Cuzca či Pisacu (vždy pojedete zhruba hodinku a čtvrt). Chcete-li ušetřit, můžete z Cuzca či Pisacu vzít taxi colectivo do města Urubamba a odtud jet tuk tukem do města Maras, odkud už je to k terasám Moray i k solným dolům Maras jen kousek.

Slaná jezírka vybudovaná Inky se dodnes používají a jsou krásnou pastvou pro oči (zejména vyberete-li si pro návštěvu období, kdy neprší), jež se skrývá hluboko v údolí Urubamba. Nesčetné množství solných teras se zrcadlí ve strmých horským masivech. Podzemní pramen vytvářející ve skalním masivu jezírka o 4 až 10 metrech čtverečních (s hloubkou přibližně 10 až 30 centimetrů), který se živí vodami ze vznešeného pohoří ve Svatém údolí, nese minerály a sůl, jíž i dnes sklízejí místní. Sůl je sbírána ručně, není používána žádná moderní technologie, takže pohled na skromně působící drobné postavičky lokálních obyvatel v masitých terasách obkroužených bílými krustami jako koktejlové skleničky cukrem je skutečně zážitkem, nad nímž vám údivem spadne čelist.

Mysteriózní zemědělské terasy v Moray jsou další vizuálně ohromujícím místem, jemuž dala vzniknout civilizace Inků. Archeologické naleziště vypadá jako velká mísa vytvořená ze soustředných teras, čímž upomíná na starověké řecké amfiteátry. Největší z těchto teras sestupují do hloubky přibližně 150 metrů, což vede ke kruhovému dnu tak dobře odvodněnému, že nikdy úplně nezaniká, bez ohledu na to, jak bohatý je déšť.

Soustředné terasy jsou rozděleny několika schodišti, která se rozprostírají vzhůru jako paprsky kola a umožňují lidem chodit od shora dolů ke dnu mísy. Terasy údajně sloužily jako zemědělská výzkumná stanice, ale skutečný účel v principu není znám. Každopádně je prokázáno, že mezi horní a dolní částí struktury vzniká obrovský rozdíl v teplotě, až 15 °C, což vytváří zajímavé mikroklima a vede k názorům, že Inkové používali toto místo ke studiu účinků různých klimatických podmínek na zasazené plodiny. Pro vědce je stále záhadou, jakým způsobem fungovala drenáž pro vodu protékající akvadukty.

Vydáte-li se do těchto míst, projděte si i městečko Urubamba a svezte se taxi colectivo i do blízké malebné vesničky Calca (30 minut jízdy). Obě místa jsou zajímavá a zdaleka ne tak přecpaná turisty jako Ollantaytambo (30 minut v taxi colectivo od Urubamba v opačném směru než Calca), odkud jezdí vlaky na Machu Picchu a kde se nachází Temple Hill (Chrámový kopec), často mylně označovaný za Fortress (Pevnost), zatímco jeho funkce byla primárně religiózní.