Tingatinga – africké umění z Tanzanie

Tingatinga – hyena Chiwaya

Tingatinga – leopard Omari

Tingatinga – leopard Chiwaya

„Tingatinga“ můžeme stručně vysvětlit jako unikátní malířský styl, který povstal z jižní Tanzanie. Motivy obrazů tingatinga obvykle vycházejí z africké přírody a odhalují dávné hluboké pouto člověka s přírodou. Díky pestrým barvám a elegantní jednoduchosti z nich vyzařuje pohoda a energie, kterou tolik postrádáme v našem uspěchaném světě. Snad právě proto už byly obrazy tingatinga vystavovány ve známých světových galeriích nebo draženy například i v renomované newyorské aukční síni Sotheby´s. Určitě se tedy nejedná o naivní umění vhodné jen do dětských pokojíčků, jak by se snad mohlo na první pohled zdát.

V historii malířství obvykle vznikaly jednotlivé styly na základě práce určité skupiny autorů, kteří pod vlivem trendů a okolností své doby tvořili vzájemně podobná díla. V případě tingatinga však stál na počátku muž jménem Edward Saidi Tingatinga (1937–1972), který pocházel z jihotanzanského etnika Makua. Edward odešel v roce 1961 z venkova za prací do Dar es Salaamu, největšího města Tanzanie. Vystřídal tam několik zaměstnání a pro zábavu se věnoval malování. Prvotní inspirací mu byly malby, které vídal ve vesnicích své domoviny, kde si dodnes někteří lidé zdobí vnější stěny svých domů různými výjevy ze života lidí i zvířat. Edward však začal malovat stylizovaná africká zvířata zcela novým způsobem a jeho umění se těšilo stále větší pozornosti. Díky tomu se po několika letech mohl začít věnovat malbě profesionálně. O jeho díla měli zájem především zahraniční návštěvníci Tanzanie. Bohužel v roce 1972 byl Edward Tingatinga nešťastnou náhodou zastřelen při dopravní kontrole. V malování stejným stylem pak pokračovali Edwardovi žáci pocházející z jeho příbuzenstva, kteří se u něj v posledních letech učili. Byli to například Gaspar Tedo, Simon Mpata, Adeus Mandu, Ajaba nebo Salum Mussa. K nim se postupně přidávali další, takže v současné době ve stylu tingatinga tvoří více než sto malířů. Většina z nich je organizovaná ve sdružení „Tingatinga Arts Cooperative Society“ (TACS). Mezi jejími členy vynikají například Saidi Omari, Mwamedi Chiwaya, Mbwana Sudi, Iddi Issa, Abdallahaman Hassani nebo Maulana Saidi.

Jak žijí malíři tingatinga

Malíři tingatinga jsou obyčejní lidé bez ateliérů a extravagantních zvyků. Svá díla tvoří přímo na ulicích nebo ve společné budově v ulici Morogoro Stores v Dar es Salaamu, kterou spravuje sdružení TACS. Malují na plátno nebo na sololitové desky emailovými barvami. Přitom je obdivuhodné, že dokážou vytvořit tak nádherná díla v tak tvrdých sociálně-ekonomických podmínkách, jaké ve východní Africe mezi prostým lidem panují. Mnoho talentovaných malířů si svojí tvorbou na přežití své rodiny ani nevydělá a musí si hledat ještě další zaměstnání. Většinu jejich obrazů koupí turisté, pro které je Dar es Salaam vstupním místem do Afriky nebo zastávkou na cestě do národních parků. Jak již bylo řečeno, velká kvalitní plátna těch nejlepších malířů však zdobí i světová muzea a galerie. Obrazy tingatinga jsou oblíbené především ve Skandinávii, Švýcarsku, Německu, Itálii, Japonsku, Kanadě a také v České republice, neboť manažerem TACS „pro styk se světem“ je Čech Dan Augusta.

Nejširší nabídku průvodců a map Tanzánie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Příběh Chiwayovi rodiny

Přestože obrazy tingatinga mají jednoznačně pozitivní náboj, jejich tvůrci se velmi často dostávají do obtížných životních situací vyplývajících především z bídné ekonomiky, kriminality a stavu zdravotní péče v Tanzanii. Zde je jeden z příběhů. V roce 2007 náhle onemocněl a zemřel Rajabu Chiwaya, velmi uznávaný malíř se slušným příjmem, z něhož živil svou manželku a osm dětí. Jeho rodina se tak rázem ocitla bez prostředků a starost o ni musel převzít nejstarší syn Mwamedi. V tomtéž roce je navštívili Ilona Bittnerová a Dan Augusta, hlavní propagátoři tingatinga v ČR, a našli Chiwayovu rodinu v okrajové čtvrti Dar es Salaamu v rozestavěném domě bez střechy. Mladý Mwamedi sotva stačil zajistit prostředky na základní obživu svých sourozenců a matky, navíc potřeboval sehnat peníze na další nezbytné věci jako například školní potřeby pro své mladší sestry. V této tíživé situaci začal maloval po vzoru svého otce. A protože i jeho obrazy byly opravdu pozoruhodné, řadu z nich Ilona s Danem koupili a dovezli do Evropy. Když přijeli na návštěvu o rok později, dům Chiwayových už měl střechu a dokonce i jednoduché zařízení v několika místnostech. Mwamedi Chiwaya je nyní jedním z velmi perspektivních mladých malířů tingatinga. Mimochodem Rajabu Chiwaya ještě tři roky po své smrti (2010) upoutal světovou pozornost obrazem vydraženým ve Francii za více než  50 000 dolarů (z čehož tedy jeho rodina už samozřejmě nic neměla).

Africké pohádky a bezejmenní malíři

Řada malířů stylu tingatinga se věnuje také sbírání a vyprávění tradičních afrických pohádek, které se v ústní podobě předávají po celé generace mezi lidmi. Někteří umělci je nyní doprovázejí svými ilustracemi a snaží se je zpřístupnit celému světu. Nejznámějším takovým vypravěčem pohádek je malíř John Kilaka, který již v Evropě publikoval několik pohádkových knížek pro děti.

V roce 2009 přijela k malířům do Dar es Salaamu Claudia Lloyd, představitelka britské televizní produkční společnosti Tiger Aspect, která zajišťovala objednávku od Walt Disney a BBC na nový animovaný seriál pro děti „Tinga Tinga Tales“. Ta nabídla malířům smlouvu na malování těchto pohádek. Malíři předsedající TACS s vidinou zisku a balíku dolarů v hotovosti na stole smlouvu podepsali, byť bez pořádné znalosti angličtiny a práva. Nevědomky tak prodali exkluzivní licenční práva na jméno Tingatinga. Několik měsíců pak šest oslovených malířů dojíždělo do Nairobi kreslit předlohy pro softwarové animátory. Společnost jim nezajistila ani pracovní víza, ani ubytování, což práci soustavně komplikovalo. Nakonec byl vyprodukován seriál 52 pohádek, včetně knižní verze. Když se malíři divili, kde jsou jejich jména, dostali odpověď, že se tam nevešla… Je přitom ironické, že třeba celou polovinu zadní strany knihy zabírá jen logo Tingatinga Charity, navíc se slovy „Dáváme zpět Africe“. Některé ilustrace v knize jsou zcela totožné s díly malířů tingatinga, tudíž došlo k hrubému porušení autorských práv. Celou situaci začal po příchodu do TACS zpětně řešit Dan Augusta, ovšem jistě si dokážete představit, jak musí vypadat takový boj s nadnárodní společností plnou kapitálu a ostřílených právníků. Jistou dobu Tiger Aspect hrozilo dokonce žalobou na TACS za křivé obvinění ohledně stížnosti na výše zmíněné porušení práv.

Co se týče značky Tingatinga, měla by být naštěstí automaticky považována za vlastnictví Tingatingovy rodiny nebo za obecné kulturní dědictví Tanzanie, kterou by si tak cizí subjekty nemohly nárokovat. Až tedy narazíte na pohádky tingatinga z Keni od Walta Disneyho, buďte na pozoru – jedná se o tingatinga od malířů Abasiho, Maulany, Mbwany, Hassaniho, Kilaky a Zachiho z Tanzanie.