Theodor Fiala

Jméno a příjmení

• Theodor Fiala (Feďa)

Na kolik se cítím

• Většinou na tolik, kolik mi je, tj. v posledních letech mezi dvaceti a třiceti.

Oblíbené země

• Všechny arabské, kde se člověk může setkat s přátelskými lidmi, kteří nezištně nabídnou pohoštění a někdy i nocleh a se kterými se dá večer sedět v čajovně, kouřit vodní dýmku a hrát domino.
• Země v severní a západní Evropě, kde je člověk ve volné krajině vystaven rozmarům počasí a kde vám při stopování zastaví lidé, i když mají na zadní sedačce svého auta čtyři malé děti.
• Jinak zatím všechny, které jsem navštívil.

Na kterých místech se mi hodně líbilo

• Na těch, na které nejčastěji vzpomínám. Přičemž někdy rozhodlo krásné počasí (například na Milešovce, která jediná čouhala z mlhy, nebo slunečné bezvětrné dny na ostrově Skye ve Skotsku), někdy absence turistů na profláklém místě (třeba když jsem byl sám jen s kamarádem na Mojžíšově hoře na Sinaji, nebo ve sv. Vítu v Praze na svatbě, kdy se katedrála zavřela pro turisty), někdy ta námaha se někam vyškrábat (vylézt na Jebel Toubkal v Maroku za intenzivního průjmu bylo celkem utrpení), někdy prostě celková atmosféra místa (třeba ve vesnici Batad na filipínském ostrově Luzon je krásně!) a někdy taky fakt, že je to místo zajímavé z hlediska fyzické geografie – jsem trochu „postižený“ mým studiem (př. bahenní sopky u Gobustánu v Ázerbajdžánu….a spousta dalších)

• Vážímsi nejvíc těch, které jsem si zorganizoval (NE absolvoval) sám.

Nejdelší cesta

• Bohužel zatím nebyl čas na nějakou dlouhodobější cestu, takže zpravidla vyrážím na dva až tři týdny.

Co mi cestování dalo a vzalo

• Cestováními dalo tu nejlepší možnou náplň volného času. Vzalo mi například zkreslené představy o životě a chování obyčejných Muslimů – což jsem jedině rád.

Oblíbený cestovatel, dobrodruh, či objevitel

• Ríša Slaba a Káča Peclová. I když je blíž neznám, z jejich povídání a promítání mám pocit, že se na cestách chovají pokorně a slušně. A taky proto, že jsou z Písku

Cestovatelské Curriculum Vitae

• V osmdesátých letech cesty škodovkou s rodiči po Evropě.
• V devadesátých letech jsem několikrát navštívil Anglii a Wales díky tomu, že můj rodný Písek má partnerské město v jižním Walesu.
• Ponástupu na PřF UK v roce 2000 jsem byl výrazně ovlivněn cestujícímispolužáky a první „exotickou“ cestou do Maroka. Od té doby se snažímpoznávat nová místa…

• Nebyloby správné uvádět země, kterými jsem jen projížděl nebo kde jsem strávil minimum času. Takže zmiňuju ta místa, o kterých jsem schopný něco říct:
• 2001: Wales, Maroko
• 2002: Sýrie, severní Řecko
• 2003: Litva-Lotyšsko-Estonsko
• 2004: Skotsko (Vnější Hebridy), Severní Skandinávie (Vesterály, Lofoty),Slovensko, Tunisko
• 2005: Irsko-Wales, Ázerbajdžán
• 2006: Madeira, Pyreneje (Andorra)
• 2007: Egypt, Slovinsko, Filipíny
• 2008: Tenerife
• od konce 90. let do současnosti: Alpy (asi osm čtyřtisícových vrcholů)

Cestovatelské sny a plány

• Navštívit širokou paletu přírodních typů Země

• Focení amatérské, ale nadšené

Oblíbená historka z cest

• Téměř rvačka v Sýrii (ale jak má člověk z klikyháků na kapotě poznat, že si stopnul jordánský taxík?)

Autor

• Několik přednášek v cestovatelském klubu Karavanseraj, články na stránkách Hedvábné stezky.