Tchaj-wan – ostrov prolnutých kultur

Oficiálním názvem Čínská republika, ale většina Čechů bude zemi spíše znát pod stejnojmenným názvem hlavního ostrova. V porovnání s Českem obývá Tchajwan více než dvakrát tolik obyvatel, ale co do rozlohy zabírá méně než polovinu našeho území. Většina populace je soustředěna na západní části ostrova, která je rovinatá a dává tak možnost kultivovat zemědělství i industriální výrobu, a zejména pak na severu v hlavním městě Tchaj-pej. Východní část tvoří krásné, strmé pohoří, jehož vrcholky atakují čtyři tisíce metrů.

Tchaj-wan svou jižní částí zasahuje do tropického pásu a v létě tam může být našinci opravdu pořádné horko. V zimě pak ale – zvlášť ve vyšších polohách – zase docela zima. Není tam totiž zvykem mít doma topení. Doporučil bych tedy na Tchaj-wan vyrazit v období po čínském Novém roce v rozmezí březen – květen, a nebo v rozmezí říjen – listopad. Tím byste se také měli vyhnout sezóně tajfunů.

Příhodné je, že tchaj-wanský národní dopravce China Airlines právě spustil přímou linku a létá ji parádními novými letadly (A350 nebo B777) s velmi povedeným interiérem ve všech třídách. Ceny zpátečních letenek s odletem z Prahy začínají na 18 tisících. Rezervace je vhodné dělat nejpozději dva až tři měsíce před odletem.

Noční trhy, street food a gastronomie Tchaj-wanu

Osobně mám za to, že je Tchaj-wan zatím stále neobjevenou destinací, která nabízí vše, po čem srdce a smysly cestovatele touží. K Tchaj-wanu neodmyslitelně patří noční trhy a street food, který umí být až neuvěřitelně rafinovaný co do tvarů, vůní a chutí. Pokaždé, když se s několikaměsíčním rozestupem opět procházím na některém z nespočtu nočních trhů, žasnu nad novými kulinářskými trendy – rozvoj je překotný, není čas na ustrnutí. Vedle nového ale stále prosperuje i to staré, klasické. Mně třeba dělají radost obyčejní grilovaní kalamáři na špejli (mimochodem jejich noční lov je zážitek, který je možné vřele doporučit). Pak je tu ale samozřejmě i velice kvalitní fine dining asijského nebo západní stylu. Z těch asijských zkuste například Din Tai Fung, Shabu nebo Mitsui. Skvělé jsou ale i neobyčejně obyčejné rodinné restaurace zaměřené na dary moře, například v přístavu Bisha.

Před vchodem je kaskáda akvárií s výběrem vaší budoucí krmě. Více čerstvé to už snad ani být nemůže. V podstatě každá lokalita má své místní vyhlášené speciality. Gastronomie Tchaj-wanu v sobě integruje tolik různých vlivů a kulinářských technik, že jakýkoliv pokus o další popis by byl nevyhnutelně pouhým zjednodušením. To se musí zažít.

Nejširší nabídku průvodců a map Taiwanu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Isla Formosa plná stezek a přírodních krás

Pak je tu outdoorové vyžití Tchaj-wanu. Ostrov nabízí mnoho různých scenérií – kouřící sopky, výhledy na Pacifik, korálové útesy, hory porostlé bujnou džunglí, monumentální mramorové soutěsky, čajové plantáže, rýžová políčka, písečné pláže, výhledy na Tchaj-pej z okolních hor nebo přímo z Taipei 101. Tchaj-wanci jsou dosti náruživí výletníci a tomu odpovídají i udržované stezky a kvalitní turistická infrastruktura v horách i u moře. Velmi zajímavé jsou i ostatní menší ostrovy. Vynikající potápění je například na Orchidejovém ostrově a milovníci vojenské historie si zase přijdou na své při procházkách po Kinmenu. Rozmanitost přírody, která se odráží v povaze obyvatel, je ale také dána intenzitou elementů, které na ni působí. Tchaj-wan je sezónně pod palbou tajfunů, tu a tam jej postihne nějaké to zemětřesení nebo sesuv půdy. Podobně jako Japonci také Tchajwanci si rádi užívají lázní a díky „výhodné“ seismické poloze k tomu mají nespočet příležitostí. Některé horké prameny jsou využity v přírodních oblastech – koupat se můžete přímo ve skále ve vykutaných vanách obklopeni džunglí, případně se můžete ochladit v horské říčce hned vedle. Nad jinými horkými prameny zase vznikly sofistikované lázně a hotely s privátními i veřejnými odděleními. Vybere si každý a všechno má něco do sebe. Mě třeba baví staré, zašlé, ale čímsi charismatické lázně v parku Yangmingshan nad Tchaj-pejí.

Host do domu, Bůh do domu

Obecně jsou Tchajwanci milí, ohleduplní, pracovití, vzdělaní, soutěživí a k bledým tvářím tak nějak shovívaví. Odpouštějí jim velkoryse jejich prohřešky proti konfuciánským dobrým mravům. A občas se jich dokonce trochu bojí – nejednou se mi stalo, že mě zastavila dopravní hlídka, a když jsem stáhl okénko, polekali se a místo lustrování pokynuli, ať laowai raději jede. Oproti nám Středoevropanům mají Tchajwanci jednu velmi pěknou vlastnost: otevřeně nikým neopovrhují a nepřivádějí návštěvníky do rozpaků. Neznám případ, kdy by se host v restauraci nebo třeba návštěvník na úřadě cítil trapně nebo méněcenně kvůli tomu, že je cizinec. 

Kvůli své strategické poloze (mezi nejbližší sousedy patří Čínská lidová republika, Korea, Japonsko a Filipíny) se zde v průběhu staletí v několika fázích prolnula řada migračních vln, které výrazně ovlivnily původní domorodé obyvatelstvo (austronéská jazyková rodina). Z čínského směru přišli v několika fázích Chanové a jako svoji jedinou kolonii si Tchajwan koncem 19. století vybrali Japonci, jejichž vliv je dodnes patrný například v designu, jídle a ve vědách. Svůj otisk zde ale ještě před nimi v průběhu 16. století zanechali evropští mořeplavci z Portugalska, kteří ostrovu dali jeho známé jméno Isla Formosa, tedy Krásný ostrov. Nejvýznamnější ovšem byla ta poslední migrační vlna, kdy po prohrané občanské válce z kontinentální Číny na ostrov prchla armáda Kuomintangu a s ní i mnohé z toho, co se neslučovalo s komunismem nebo před ním mělo zůstat uchráněno – včetně tradiční mandarínštiny a čínského národního pokladu. A přestože byla Čínská republika zakládajícím členem OSN, vrtkavostí osudu je nyní tato země mimo jiné také kvůli tlaku Čínské lidové republiky oficiálně uznávána jen hrstkou států světa.

Tchajwanci, kteří jsou z 95 % etničtí Chanové, byli a stále jsou schopni si ze všech externích vlivů vzít to nejlepší. Podobně jako Japonci umí cokoliv inovovat k dokonalosti a současně zůstat věrni tradicím. I proto se jim daří plně realizovat jejich současný ekonomický zázrak, který je založený zejména na výrobě polovodičů. Díky prozřetelné sázce na toto odvětví a pověstné pracovitosti získali velice silnou ekonomickou pozici v oboru, který má přesah do geopolitiky. Na Tchaj-wanu se vyrábí okolo 80 % nejpokročilejších čipů, a pokud by se tato výroba z nějakého důvodu zastavila, následky by byly globální.

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.