Tajemný ostrov Skellig Michael v Irsku: „Kromě kamenných schodů a chýší tady není vlastně nic…“

Během našeho tříletého pobytu v Irsku jsme procestovávali okolí velmi pilně a přitom vícekrát absolvovali následující rozhovor:

„A co ostrov Skellig, už jste tam byli?“

„Ne, co to je?“

„To musíte vidět! Jede se tam půldruhé hodiny na rybářské lodi.“

„A co tam je ke koukání?“

„Prostě úžasný! Je to vlastně taková skála, vylezeš tam po kamenných schodech nahoru.“

„A tam je co?“

„Jen takový kamenný chýše. Ale fakt úžasný.“

„A kolik to stojí?“

„40 euro.“

„Za těch pár hodin? Aha, tak to dík, za ty peníze můžeme cestovat dva dny někde jinde.“

Týden před návratem domů jsme se tam přece jen vypravili. A byl to pro nás ten nejsilnější zážitek z celých tří let života v Irsku.

Nejširší nabídku průvodců a map Irska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Zahrada uprostřed moře

Původně na tomto nehostinném ostrově kromě skály a kolonií mořských ptáků nebylo nic. Ale v 6. století zde začali irští mniši budovat malou osadu pro svůj život. Několik let na loďkách přiváželi v dřevěných truhlících hlínu z pevniny. Tu pak vynášeli po šesti stech kamenných schodech nahoru, aby založili malé zeleninové záhony. Pitnou vodu získávali důmyslným systémem schraňováním dešťové vody. A jako příbytky si pro drsné podnebí atlantického pobřeží postavili kamenné chýše, tvarem podobné severským iglú. Maltu neznali, ale ploché kameny jsou na sucho naskládány na sebe s takovou precizností, že ani po čtrnácti staletích tam dosud nezatéká…

Star Wars – polibek smrti

Mniši svůj ostrov opustili asi po čtyřech staletích. Nehostinné podmínky byly i pro drsné askety přeci jen silné sousto. Až do 60. let minulého století se pak ostrov stal jen občasným cílem náhodných poutníků. Teprve s rozvojem turistiky se ho Irský stát ujímá jako prvotřídní památky světového dědictví UNESCO. K dopravě na ostrov je od května do září udělena licence jen pro 15 lodí, tedy denně necelých 200 návštěvníků. Popularitě Skelligu byl udělen polibek smrti v roce 2015, kdy se tam natáčel jeden z dílů Star Wars. Od té doby zhruba každý ze 4 milionů amerických návštěvníků Irska ročně pocítí potřebu navštívit tento ostrov.

Zoufalá situace. V době mé první návštěvy před patnácti lety stál lístek 40 €, dnes se prodává za 120 €. Pokud se na webu zorientujete v typicky irsky chaotickém systému rezervací plaveb, a budete mít štěstí, že najdete volný termín, ještě není vyhráno. Plavba závisí na počasí, a jestli se opravdu pojede, se dozvíte až večer před cestou. V některých letech je zrušena až třetina plaveb.

Schody do nebe a jinak nic

Co je na návštěvě Skelligu vlastně tak úchvatného, že dost lidí tento výlet označí jako nejlepší zážitek z celého Irska? Velmi zvláštní ticho dohromady s křikem racků? Několik usmívajících se průvodců na ostrově, kteří nemluví hlasitě a neříkají trapné humorné historky jako všude na turistických místech?

Tajemný ostrov jsem navštívil již asi desetkrát jako průvodce se svými skupinami. Už jsem se vzdal snahy nějak předem srozumitelně popsat zájemcům, o co tam vlastně jde. Člověk se nezmůže vlastně na nic jiného, než co jsem sám slyšel před mou první návštěvou: „Jsou tam takový schody nahoru a jinak vlastně nic…“