Sýrový trek v údolí Engelbergu 

Andělská hora – jedna z kolébek alpské turistiky 

Engelberg leží 25 kilometrů jižně od Lucernu a cesta sem trvá vlakem necelým 45 minut. Městečko obklopené skalnatými horami bylo původně malou pasteveckou osadou s velikým a slavným benediktinským klášterem. Ten založil jistý baron v roce 1120 údajně na základě pobídky andělských hlasů z výšin hory Hahnen. Tyto události daly městu jméno a andělíčka do znaku. A přestože klášter v průběhu let poničily požáry, funguje dodnes a mimo jiné – jak jinak – vyrábí sýry.   

S příchodem milovníků hor a přírodních krás se pak rozrostlo o spousty secesních i moderních hotelů, kavárniček a hospůdek kolem dvou hlavních ulic i kolem nádraží. Okolí městečka je prošpikováno lanovkami, vleky a skokanskými můstky, ovšem teď v létě uslyšíte jen neustálý cinkot kravských zvonců a ucítíte klid.  

Titlis – královna Engelbergu 

Z venkovského poklidu je vytržena engelbergská třítisícovka jménem Titlis. Hlavním lákadlem je její ledovcová čapka a vrcholové atrakce dokážou nalákat i turisty z druhé strany zeměkoule. V zimě se tu lyžuje a na léto si hora připravila v alpském světě už klasické zábavy – ledovcovou jeskyni s nasvícenými sochami nebo visutý most. Konečně se vymotáváme z betonové stavby plné obchodů a restaurací na mrazivý horský vzduch a bílý sníh, dokola se otevírá nádherný výhled. Až se ho nabažíme, dáváme si ho ještě znovu z visutého mostu Titlis Cliff Walk. Čeká nás roztřesených 150 kroků po ocelovém mostku zavěšeném mezi dvěma skalkami.  

Vršky se už halí do mraků a my spěcháme dolů. Ještě znovu si užíváme jízdu otáčivou lanovkou Titlis Rotair, v níž se během pěti minut otočíme o 360° a můžeme si prohlédnout ledovec ze všech stran. Ovšem nejlepší je tahle pěkná kabinka zvenčí – její skla odrážejí nebe, mraky i hory, zatímco červené bříško s bílým helvétským křížem lehce zrcadlí rozpukaný ledovec pod sebou.  

Pod ledovcem už jezdí běžná kabinková lanovka a tou se svezeme do mezistanice. V zeleném údolí pod zubatými skalami leží jezero Trübsee, u něhož najdete pěkné dětské hřiště, možnost půjčení lodiček a zážitkovou trasu. U jezera nacházíme spoustu krásných míst mezi kvetoucími azalkami a suchopýry, a tak si děláme piknik a ochutnáváme různé sýry, k tomu nám idylicky zvoní kravské zvonce. Kolem jezera je také několik ohnišť a míst, kde lze udělat barbecue.  

Pohostinnost Gerschnialpu 

Jezero necháváme za sebou se vším tím ruchem a kratochvílemi a vydáváme se na sestup o jedno horské patro níže, na salaše Unter Trübsee. Stezka se klikatí mezi ohradníky, sem tam se u cesty vyloupne salaš, potom následuje strmý sestup podél říčky. Skály tu vytváří krásné panorama. Konečně se dostáváme na travnatou plošinu a vydáváme se už po pohodlných velkých cestách směrem k sýrárně Gerschnialp. Tady nás čeká sám majitel Sälmi Töngi, aby nás provedl výrobou sýra a královsky pohostil na zápraží svého domu. Po čtyřicet let vede svou sýrárnu a většinu roku tráví tady v krásném údolí pod horou Titlis a nad svým rodným Engelbergem. Jeho sýry patří mezi nejlepší, asi proto, že tu mají krávy nejlepší bylinky. Ročně zpracuje 300 000 litrů kravského a 30 000 litrů kozího mléka, které mu dodávají okolní farmy a salaše. Ochutnáváme, popíjíme vínko a nakonec se loučíme. Dolů do Engelbergu vede krásná cesta lesem kolem bažinatých jezírek nebo můžete dojít na historickou zubačku Gerschniabahn. V lesích najdete spousty borůvek.  

Nejširší nabídku průvodců a map Švýcarska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Trek na Blackenalp 

Z nádraží v Engelbergu jedeme autobusem k lanovce na Fürenalp. Tu necháváme stranou a stoupáme po loukách mezi travou a mechem porostlými skalami hluboké rokle. Po pravém břehu říčky vede štěrková silnička, po levém pěšina. U jednoho z burácejících přítoků řeky Aa svačíme a pokračujeme hustým a vlhkým zeleným lesem k hospůdce Alpenrösli. Odtud se údolí trochu otevírá a stezka šplhá po úbočních skalkách až k salaši Stäfeli. Nad námi je vysoký skalní schod, který překonává malá lanovka spojující údolí s vesničkou Äbnet. My ale pokračujeme stále kupředu do závěru údolí, kterému dominuje vodopád Stäuberfall. Nad námi se z mráčků derou rozeklané štíty a sem tam je vidět sněhové pole a namodralý ledovec. Cyklostezka se na chvilku odpojí, my vybíháme rozkvetlý svah vedle vodopádu a zase se spojujeme se štěrkovkou směřující na Blackenalp a dále do sedla Surenen Pass. 

Tady nad terénním schodem je krajina plochá, plná pastvin a kravských stád. Cesta se vine mezi říčkou, která si razí cestu skalnatou roklinkou. Nad ní už vidíme kapličku, o kousek výše leží Blackenalp, cíl naší cesty. Salaš a sýrárnu tu vede mladý pár z Německa, Carolin Haag a Sven Schmid. Kromě výroby sýra a péče o krávy tu také mají ubytování v útulné noclehárně. Shazujeme batohy a sedáme na zápraží chalupy, abychom si vychutnali teplý čaj. Potom se jdeme trochu projít. Všude okolo zeleného údolí jsou ostré štíty, řeka burácí v několika kaskádách přímo za domem a potůčky se vinou po loukách. Tu a tam se zakutálel velký balvan, na který se – k překvapení kravských stád – snažíme vylézt. Přeskakujeme potůčky a vracíme se k chatě, tady už nás vítá její pes. Bude večeře – výtečné alpské těstoviny zapečené s místním sýrem a oživené jablečným pyré. Spí se výtečně a brzy ráno se vydáváme podívat do sedýlka. Příroda se teprve budí a s ní i hosté naší chaty. Snídaně je asi nejlepší, co si může člověk přát. Výtečný chléb s máslem a domácí marmeládou a k tomu lahodný místní sýr a džbánek mléka. 

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.

Sýrárna Surenem a vyhlídková trasa po úbočí  

Nahazujeme batohy a vracíme se kousek dolů k vodopádu, ovšem tady pokračujeme nikoli dolů k řece, ale po úbočí s nádhernými výhledy na rozeklané skalní věže – právem se tu jedno místo přirovnává k Patagonii. Před azurovým nebem se bělá také čapka hory Titlis. Míjíme samotu Alp Hohbiel a scházíme do vesničky Usser Äbnet. Tady nás už čeká Florentin Spichtig, aby nás přizval k výrobě sýra. A tak pozorujeme nejen odstřeďování mléka, ale podílíme se i na lisování sýrů a odsávání syrovátky. Tato sýrárna prošla v roce 2019 rekonstrukcí, a tak dnes zvládne zpracovat 180 000 litrů mléka na Surener Alpkäse, syrovátkové nápoje, máslo, jogurty a smetanu.  

Ze sýrárny pokračujeme úbočím vzhůru mezi pastvinami a za stálého cinkání zvonců docházíme k restauraci na Fürenalp. Na slunné terase si dáváme dobroty z místních sýrů a kluci řádí na hřišti a velké trampolíně. Odpoledne nás čeká ještě dlouhý pochod lesem k osadě Dagenstal. Tady lze v nekonečných serpentinách seběhnout necelých 600 výškových metrů dolů k zastávce „Vodopád“. Ovšem – a je to výzva – můžeme i pokračovat po úboční cestě další dvě hodiny, až dojdeme do nádherného místa Horbis. Skalnatý závěr údolí tu vytváří nádhernou scenérii, kterou si můžete vychutnat ještě více, když dojdete až do závěru údolí, zvaného příhodně „Konec světa“.  

Bližší a aktuální turistické informace o Švýcarsku naleznete v češtině na webu MojeSvycarsko.com, kde si také můžete objednat tištěné mapy a brožury zdarma k zaslání poštou. Nezapomeňte také sdílet vaše zážitky ze Švýcarska na Instagramu s hashtagem #MojeSvycarsko a inspirujte tak ostatní k dokonalé dovolené.