Švédský Sarek: Trek v poslední evropské divočině

Národní park Sarek leží za severním polárním kruhem v Laponsku na severu Švédska. Patří mezi nejstarší národní parky v Evropě, založen byl už roku 1909. Hraničí s dalšími dvěma švédskými národními parky, Stora Sjofallet na severu a Padjelanta na západě. Dominantou Sareku je šest vrcholů, tyčících se do výšky kolem 2000 m, mezi které patří i druhá nejvyšší hora Švédska, Sarektjåkkå (2089 m), a přibližně stovka ledovců.

Naprostá soběstačnost

Trekování v národním parku Sarek vyžaduje zkušenosti s chůzí v náročném terénu, protože tam nenajdete žádné značené stezky, jen tu a tam pěšinky vyšlapané soby. Proto je nutné mít mapu, a hlavně schopnost se podle ní orientovat. Nenajdete tam žádné ubytování nebo kemp – kde si ustelete, tam si lehnete. Nejednou se nám stalo, že jsme museli navečer šlapat pěkných pár kilometrů navíc, abychom našli kousek rovné plochy na postavení stanu. Počasí je dalším faktorem, který trekování v Sareku neusnadňuje.

Oblast, kde se nachází, je nejdeštivější v celém Švédsku, což ještě přidá na obtížnosti při překračování ledovcových řek. Čtvero ročních dob můžete zažít v jeden jediný den. V Sareku není signál, pomoci se v případě nouze těžko dovoláte. Nečekejte popis konkrétního treku, žádný takový neexistuje. Jediná možnost je vzít mapu a improvizovat. Možností je spousta. Právě to dělá Sarek jedinečným a zároveň náročným a nebezpečným. Jistojistě promočíte boty v bažině, poškrábete si nohy v keřích a zaskáčete si mezi balvany. Je to divočina, ale překrásná divočina!

NP Sarek, Švédsko

Pod dohledem dvoutisícovek

Ačkoli neexistuje žádný konkrétní popis treků, a otevírá se tak prostor pro vaši kreativitu, tady je alespoň pár tipů. Jednou z možností je projít od severu největší údolí Sareku, svírané ostrými vrcholky hor, kterým v délce 35 kilometrů protéká řeka Rapa. Ta tvoří u svého ústí do jezera Laitaure širokou deltu, kterou můžete z ptačí perspektivy obdivovat z nedalekého vrcholku Skierfe (1179 m). Když vám bude přát počasí, můžete z údolí vylézt na jednu z dvoutisícovek nebo se projít po ledovci. Po pár dnech je možné napojit se na známou značenou trasu Kungsleden, která prochází nedaleko jižní hranice národního parku a dovede vás až k městečku Kvikkjokk, kde se dá naskočit na autobus.

Láká vás projít si Švédsko v zimě? Na TuleníPásy.cz si přečtěte o Kungsleden – královské cestě, která protíná v délce 440 kilometrů od severu k jihu pustinu švédského Laponska. Dálkové trase vedoucí z velké části za polárním kruhem dominují nedotčené hory, četná jezera, ledovce a ryzí severská krajina.

Další možností je projít po sobích stezkách údolí hraniční řeky, oddělující NP Stora Sjofallet na severovýchodě. Odtud uvidíte v celé kráse všech šest dvoutisícových vrcholů z druhé strany než z údolí řeky Rapa. Z tohoto údolí můžete odbočit na sever směrem k jezeru Akkajaure, na kterém je vodní elektrárna. Po přehradě se dá přejít na druhou stranu jezera a pokračovat 8 km na jihovýchod po silnici k návštěvnickému centru Laponia Naturum, odkud jezdí autobus do Gallivare. Dál se nabízí možnost překročit hranice Sareku a pokračovat trekováním v NP Store Sjofallet nebo Padjelanta, kde už jsou značené trasy.