Švédsko nejsou jen masové kuličky, aneb stravovací zvyklosti a podivnosti Švédů

Žlutá část 40% je určena pro sacharidy, jako jsou brambory, těstoviny, rýže, kuskus, bulgur, pečivo.

Zelená část 40% je určena pro zdroje vitaminů, patří sem zelenina a ovoce.

Červená část 20% je určena pro bílkoviny, maso, mořské plody, ryby, vejce, luštěniny.

Možná také proto skoro v každé restauraci v době oběda dostanete kromě hlavního jídla i možnost si v salátovém baru nabrat talířek plný zeleniny, přidat dresink či olivový olej, vzít si k tomu bílé nebo tmavé pečivo, případně křupavý chléb knäckebröd. Voda z kohoutku je k dispozici na každém stole. Vše je zahrnuto již v ceně oběda.

I firmy se starají o zdraví zaměstnanců. Skoro každá společnost dává zaměstnancům denně k dispozici mísy plné ovoce.

Tradiční švédská kuchyně není moc nápaditá. Skládá se hlavně z masa a brambor. Svátky, jako jsou Vánoce, Velikonoce, či oslavy letního slunovratu se odvíjí od tzv. Smörgåsbord, což je něco, čemu v Čechách říkáme švédské stoly. Je to vlastně bufet, kde základ tvoří nakládané sledě v různých nálevech, masové kuličky, uzený losos a podle sezóny se pak další ingredience mění a doplňují.

O Vánocích snad všechny restaurace nabízí Julbord (tradiční vánoční švédské stoly), které jsou u Švédů velmi oblíbené. Není šance abyste ochutnali všechno, protože stoly jsou plné k prasknutí.

Začíná se u studeného bufetu, kde jsou v nabídce různé paštiky, sýry, rostbíf, nakládané sledě, párečky. Hlavně neudělat chybu a nenacpat se už rovnou tady, protože pak následuje teplý bufet. Tam nesmí chybět pečená šunka, pečené žebra, lutfisk (sušená ryba, namočená ve vodě a uvařená, podává se s hořčičnou nebo bešamelovou omáčkou a hráškem), Janssons frestelse (zapečené smetanové brambory s ančovičkami). Jako poslední přichází na řadu dezerty. Můžete si pochutnat na tradičním krémovém rýžovém pudinku Ris á la Malta, zázvorových perníčkách Pepparkakor, ledové čokoládě, ovocném salátu se šlehačkou, či si vybrat z nabídky sýrů s ovocnými džemy.

Na Velikonoce se kromě tradičních sleďů, uzeného lososa a masových kuliček na stolech objeví také vařený chřest, nové brambory ve slupce, vajíčka, kysaná smetana s pažitkou a pečené jehněčí.

Na oslavách letního slunovratu (Midsommar) se zase obvyklá nabídka doplní o sezónní pochoutku, jahody. Jahodový dort se šlehačkou je prostě povinný. A k tomu je čas rozpálit gril a dát si pořádný kus masa.

Švédská kuchyně mimo tyto svátečné dny je z velké míry ovlivněna mezinárodní kuchyní. Velmi oblíbené jsou restaurace nabízející japonské, asijské, indické, pakistánské, libanonské pokrmy. Také ryby najdete na jídelníčku Švédů minimálně jednou týdně, protože Švédsko je země s velkým počtem jezer a taky obklopena mořem. U ryb vládne hlavně losos a treska, ale také mořské plody, vše ve výtečné kvalitě, protože jsou to lokální suroviny, vždy čerstvé, ze Severního moře, či okolních jezer.

V restauracích, kde vaří tradiční pokrmy švédské kuchyně Vám každý čtvrtek zaručeně naservírují žlutou hrachovou polévku a palačinky s ovocným džemem a šlehačkou. Tato tradice pochází z dávné katolické minulosti Švédska, kdy bylo ve čtvrtek zapotřebí syté jídlo před tradičním pátečním půstem.

Dalším podivným jídlem je určitě Falukorv (něco jako točený salám nakrájený na kolečka), který Švédové milují opečený na pánvi s těstovinami a kečupem. Je to spíš rychlá večeře, či oběd v takové normální domácnosti. V restauracích byste tuto ”lahůdku” nenašli.

Tunnbrödsrulle. Už jenom vyslovit ten název je náročné a to teprve zkonzumovat a strávit tento fast food. Co to vůbec je? Tortilla – wrap naplněný od spodu nahoru bramborovou kaší a doplněný o grilovaný párek, krevetový salát, okurkovou majonézu, salát, kečup, cibuli. Rozhodně velká prasárna, ale tak dobrá! Zaručeně se budete smát a kroutit hlavou nad kombinací ingrediencí, která uspokojí i ty nejpodivnější chutě. Obzvláště tuto nálož chutí ocení těhotné a opilí jedinci. Moji přátelé tvrdí, že rozhodně stojí za to ochutnat, ale jednou za život stačí. Pokud se neudržíte a sníte to celé, což je nadlidský výkon, zaručeně budete plni ještě dalších několik hodin. Pokud se vydáte v pátek, či v sobotu večer do centra Stockholmu, kolem tohoto stánku bude několikametrová fronta. Každý tu totiž zakončí svůj večer v klubu. Doporučuji shlédnout toto video z jednoho pořadu o cestování, které vše skvěle vystihuje:

A určitě musím zmínit i Pytt i Panna aneb „malé kousky v pánvi“. Je to velmi oblíbený pokrm hlavně u dětí. Tradičně se skládá z brambor, cibule, a jakéhokoliv druhu masa nebo klobásy, vše nakrájené na malé kostičky a opečené na pánvi. Podává se se sázeným vejcem, nakládanou červenou řepou, nakládanou okurkou, s kečupem a hnědou omáčkou HP. Jídlo bylo původně vařeno ze zbytků z předchozího dne, ale v dnešní době se kvůli jeho oblíbenosti vaří z čerstvých surovin.

Ještě bych se ráda zmínila o některých podivných zvyklostech ve Švédsku a hlavně o lásce ke kávě a sladkostem.

Fika

Fika je součástí švédské kultury a v podstatě znamená dát si kafe a k tomu nějakou sladkou dobrotu, či sendvič. A cože je na tom zvláštního? Fika je považována za sociální událost, kdy se scházejí přátelé, či rodiny na posezení a povídání u kávy. Přirovnala bych to k anglickému konceptu Afternoon tea. Většina firem má dokonce vyhrazený čas na fika v pracovní době, kdy se zaměstnanci shromáždí v kuchyňce a u kafe a nějaké dobroty, kterou zajistí zaměstnavatel si povídají většinou o tématech, které nesouvisejí s prací, což pomáhá socializaci a poznávání kolegů i jinak než po pracovní stránce. Švédové rádi ke kávě mlsají. Hlavně sladké pečivo, jako jsou i u nás známí skořicoví šneci (Kanelbullar),  kardamonové bulky (Kardemummabullar), nebo tradiční Princeznin dort (Prinsesstårta) – šlehačkový dort s marcipánem, a mnoho dalších kalorických bomb.

Lördagsgodis aneb mlsání bonbónů pouze v sobotu.

Rodiče se snaží omezovat příjem cukru u dětí a tak je u většiny dětí zažito, že jediný den v týdnu, kdy je dovoleno mlsat je sobota. To se většinou jde do supermarketu, kde najdete obrovské stojany s desítkami druhů bonbónů na váhu. Vezmete si lopatku a papírový pytlík a hurá zabořit se do jednotlivých přepážek.

Lásku ke sladkému určitě dokazuje i to, že Švédsko každý rok slaví tzv. Den vaflí, kdy všichni bezostyšně pojídají vafle. Fettisdagen (Tučné úterý) je zase dnem mezi Masopustním pondělím a Popeleční středou. Tato tradice je spojena s podáváním tradiční ”tučné” bulky z bílé mouky, které říkají Semla. Bulka je plněna mandlovým krémem a tradičně se podávala přelitá teplým mlékem. Aby toho nebylo málo, ve Švédsku je mnoho dalších dnů, které se vážou k pojídání sladkého, svůj den mají i skořicoví šneci, či palačinky.

Při veškeré úctě a dodržování zdravého životního stylu je bohužel u velké části obyvatelstva láska k cukru pořád neodolatelná.