Stopování jako cesta k lidem

Stopování jako cesta k lidem

S úsměvem na tváři a otevřeným srdcem se dostaneš daleko dál než s kupou peněz a zkušeností. 

Stojím uprostřed ničeho. Jen já a hory. Konečně se na prašné silnici objevuje auto. Asi bych si mohl vybavit prosby rodičů, kteří říkají svým dětem, ať nestopují, protože je to nebezpečné. Tohle auto vypadá přesně jako z jejich vyprávění. SPZ nemá, přední sklo zdobí pavouk prasklin, vevnitř sedí dva bodří muži středního věku, kouří a pijí průhlednou kapalinu neurčitého původu z PET lahve. Jo, zapomněl jsem dodat, že o pásech a jiných bezpečnostních prvcích si asi můžeme nechat zdát. I když jsme si nerozuměli ani slovo, strávil jsem s nimi a jejich rodinami dva nezapomenutelné dny v jejich vesnici. Během dní v jejich chudých příbytcích jsem pomáhal vařit tradiční jídla, hrál fotbal s dětmi, vyprávěl starším z vesnice příběhy a tancoval s nimi na svatbě. Po dvou dnech se loučíme v slzách. Je možné, že už se nikdy neuvidíme. Ale vyloučeno, že se vrátím, taky není. 

Většina lidí má stopování za nebezpečné a riskantní. Když jsem ve čtrnácti začal stopovat s bráchou a ještě ten samý rok si sám stopnul svoje první auto, byl to pro mě určitým způsobem adrenalin a zábava. Ke dnešnímu dni mám nastopováno něco okolo 75 000 km ve 34 zemích. Adrenalin a zábava je to pořád, ale z priority „dostat se někam bez placení“ se spíše stala „cesta k lidem“. O to víc to platí v zemích, na které mají lidé zvyk často nahlížet skrz prsty (například Turecko, Albánie, Tádžikistán nebo Blízký východ obecně). 

Stačí projevit respekt k místní kultuře, naučit se pozdrav nebo pár slovíček a potom to jde samo. Často jste pro řidiče zpovědnicí. Tuší totiž, že už vás nikdy neuvidí, a tak se k vám dostanou příběhy, které oni ani svým přátelům neříkají. Budete hosty v mnoha rodinách, pro které jste prvními cizinci, s nimiž se setkali. A to všechno jenom díky tomu, že překonáte bázeň a nejistotu a zkusíte si stoupnout k silnici s palcem nahoru. Navíc je pro mě stopování krásným příkladem svobody a momentem, kdy položíte svůj osud kamsi do neznáma a necháte se unášet aktuálním okamžikem. 

A když budete otevření, věřte, že ty dobré lidi potkáte!


Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: