Petra Bielinová Náš průvodce Lonely Planet z roku 2001 důrazně varoval před návštěvou Kašmíru. Přesto jsme velmi toužili navštívit město plné zeleně a především pak jezero Dal s hausbóty. Jaká tedy panuje atmosféra v dnešním Šrinagaru? To vám přiblíží následující řádky sepsané v září 2005, těsně před nástupem deštivých mozunů.
Bezpečnostní situaceBrzy po příjezdu do Indie jsme začali sbírat informace o současné bezpečnostní situaci. Ačkoli v novinových článcích čas od času zazněly informace o výbuchu bomby či honbě za teroristy, všichni lidé živící se turistickým ruchem tvrdili, že nyní je situace stabilizovaná a zvláště turistům že nebezpečí nehrozí. Separatistické tendence nacionalistických hnutí se prý turistů netýkají.Cesta do Šrinagaru je logickým zakončením okruhu Dillí – Manalí – Ladakh – Šrinagar – Dillí. Na rozdíl od pouštního Ladakhu je krajina kolem Šringaru překrásně zelená, plná mohutných stromů a mnoha úrodných políček. V době míru musel být Kašmír přímo turistickým rájem, neboť stejně jako Ladakh nabízí kromě lenošení v hausbótu i mnoho příležitostí k pěší turistice. Po letech otevřených bojů mezi Indií a Pákistánem je dnes konečně uzavřeno křehké příměří. Cesta do Šrinagaru je tedy možná a relativně bezpečná, nikoliv však příjemná. Silnice z Lehu je lemována stovkami vojáků v plné zbroji. Pocitu, že jste se ocitli uprostřed válečného pole se ale nezbavíte ani ve Šrinagaru. Na každé větší křižovatce ve městě stojí vojáky obsazená střílna, obrněné auto, či alespoň dva tři vojáci se samopalem. Armádou a ostatým drátem jsou střeženy i další strategická místa: mosty, autobusové nádraží, úřady, školy či mešity. Život na jezeřeK nejzajímavějším zážitkům bezesporu patří romantika bydlení na hausbótu. Na mělčinách jezera Dal se jich pohupuje přes 3000 a většina z nich zeje prázdnotou. Bílou tvář zde hledáte jako jehlu v kupce sena a ani rychle se množící indičtí turisté nedokáží naplnit kapacitu zdejších ubytovacích možností.Výhodou převisu nabídky nad poptávkou je stále poměrně levné bydlení v přepychových pokojících s vyřezávaným starožitným nábytkem. I když doba, kdy za pohádkový pokoj a tři jídla denně postačilo zaplatit 150 rupií, je již nenávratně pryč. Stinou stránkou však zůstává skutečnost, že turistický půst v této oblasti trvá již několik let, a proto jsou rodiny závislé na tomto příjmu hodně vyhladovělé. O každé maličkosti se vede tvrdé smlouvání, které však nekončí úsměvem a srdečným podáním ruky. Nedostatek peněz muslimy bolí, a dávají to najevo. Ve Šrinagaru na hausbótech tradiční muslimská pohostinost prostě nefunguje. Kromě hausbótů skrývá jezero Dal mnoho dalších příležitostí k poznávání a rovněž k utrácení peněz. Pokud jste však dojeli na své cestě Indií až sem, neměli byste v tomto okamžiku svou peněženku nekompromisně uzavřít, neboť čas strávený na jezeře patří mezi nejlepší investice ve Šrinagaru. Zeleninový trh, který se odehrává mezi pátou a sedmou hodinou ranní uprostřed plovoucích leknínů není pouhou turistickou atrakcí. Sjíždějí se obchodníci z širokého okolí a nakupují nejrůznější zeleninu k vlastní potřebě. Každý obsluhuje svou malou loďku pádlem ve tvaru srdce a do poslední chvíle bojuje za co nejlepší možnou cenu. Projížďka na ozdobné a k příjemnému poležení upravené loďce jménem „šikára“ je rovněž nezapomenutelný zážitek. Zatímco odpočíváte při šplouchání pomalých vlnek, míjíte plovoucí zeleninové či leknínové zahrady, rybáře nahazující sítě, prodejce s nejrůznějším zbožím či celé vesničky postavené na vodě. Mughalské zahradyŠrinagar se může pochlubit i několika zahradami, založenými v 17. století vládci z dynastie Mughalů. Květiny i trávníky jsou velmi hezky upravené a přesto se na nich smí piknikovat. Mnoho indických turistů zde tráví krásné chvilky, stále se fotografují a mladíci se snaží s turisty komunikovat. Terasovitý vzhled zahrady koresponduje s okolní kopcovitou krajinou a vzrostlé stromy nabízejí dostatek stínu pro unavené poutníky. Pokud si přimyslíte lavičky a odpadkové koše, budete se cítit jako u nás doma.Staré městoZa krátkou návštěvu stojí i tzv. staré město, ačkoli vzhledem k všudypřítomné armádě se určitého stísněného pocitu asi nezbavíte. Na rozdíl od arabských zemí jsou v Kašmíru mešity přístupné i pro nemuslimy, a dokonce i zdarma. Ve srovnání s nejznámějšími světovými mešitami jsou ovšem ty šrinagarské jen chudými příbuznými co se týče velikosti i výzdoby. |
Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
