Srbský Národní park Djerdap – výstup na vyhlídku Ploče nad soutěskami Mali a Velki Kazan

Přehrada byla vybudována v 70. letech 20. století a nachází se na ní velká hydroelektrárna. Hladina Dunaje tím stoupla o 30 metrů a řeka je hojně využívána k lodní dopravě do Černého moře. Soutěska je dlouhá zhruba 9 kilometrů a tok Dunaje je v ní sevřen na pouhých 140 metrů a dosahuje místy až 90 metrů hloubky, takže jeho spodní část je pod hladinou Černého moře asi o 30 metrů.

V Infocentru NP Djerdap Donji Milanovac mi sice neprodají mapu, ale nabídnou za 270 dinárů výstup s průvodcem na vyhlídku Ploče nad soutěskou Mali a Velki Kazan. Průvodce Goran je vlastně kuchař, jenž dnes zaskakuje za přítele. Projíždíme vlevo kolem Porečského zálivu směr Kladovo, a po asi 25 km zaparkujeme vpravo v lese u silnice, u turistické tabule s výstupem na Velký Štrbac.

Pozvolným výstupem dobře značenou starou lesní cestou, s převýšením 300 výškových metrů procházíme 3,5 km listnatým lesem, až na vyhlídku Ploče. Z ní se otvírají fantastické výhledy na nejkrásnější soutěsky Veliki a Mali Kazan, kde se Dunaj zužuje na šířku 140 metrů. Svahy naproti už patří rumunskému Banátu.

Na zpáteční cestě se zastavujeme u chalupy s evidentně znuděným strážcem Národního parku. Vlevo v dáli ční nad hřebenem z lesa vrcholek Velkého Štrpce. Dočepujeme si výborně chlazenou pitnou vodu ze studny a vydáme se na sestup.

Nejširší nabídku průvodců a map Srbska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Vyhlídka na Kovilovo – nad městem Donji Milanovac

Z místní silnice Donji Milanovac – Majdanpek v nadmořské výšce 398 m vychází od informační tabule značená cesta listnatým lesem, která po necelém půldruhém kilometru vyústí na náhorní louce s vyhlídkou Kovilovo, ve výšce 358 m. nad mořem. Otevírají se odtud nádherné výhledy na dunajskou kotlinu s městečkem Donji Milanovac, soutěsku Železná vrata s lokalitou Lepenski vir, jakož i výhledy na hornatou krajinu rumunského Banátu naproti.

Plavba Dunajem soutěskami Mali a Velki Kazan k Tajánově desce

Abychom si prohlédli soutěsky Malého a Velkého Kazanu z hladiny Dunaje a mohli se podívat až k Trajánově desce (Trajanova tabla), využíváme nabídky kapitána Bobana Popoviće z města Donji Milanovac. Za cenu 25 € na osobu může naše skupina 8 lidí strávit několik hodin příjemné plavby soutěskami i se svačinkou na palubě.

Poblíž rumunské obce Dubova proplouváme pod skalní stěnou, do níž je vytesán reliéf posledního dáckého krále Decebala, jenž vládl v letech 87–106 n.l. Po celou dobu vlády bránil svoji zemi proti Římanům, ale nakonec byl poražen a Dácie se stala součástí Římské říše. Po poslední bitvě si prý raději sám probodl hrdlo, než aby padnul do zajetí.

Reliéf je velký 55 metrů a je na něm latinský nápis „Decebalus Rex Dragan Fecit“ – Král Decebal, zhotovil Dragan. Constantin Dragan je rumunský obchodník a kontroverzní umělec, který s myšlenkou zhotovení reliéfu přišel a sám ji financoval. Práce na něm trvaly 10 let, dílo bylo dokončeno v roce 2004. Původně chtěl na druhou stranu Dunaje, která je na srbském území, nechat vytesat hlavu římského císaře, avšak srbská část okolí kaňonu Dunaje je chráněna jako národní park.

V půli cesty připlujeme ke skalní stěně na pravém, srbském břehu Dunaje, na níž je připevněna pamětní deska římského císaře Trajána – Tabula Traiana, jež byla zhotovena na počest vítězství římského císaře Trajána v Dácko-římské válce, jež probíhala v letech 105–106.

Deska je zasazena do kamene v místech římské silnice, jejíž pozůstatky jsou místy dodnes patrné. Je zdobena reliéfem dvou delfínů a orla vznášejícího se na obloze. Při stavbě přehrady Železná vrata byla vyjmuta z původního místa a znovu postavena o 30 metrů výš, aby neskončila pod hladinou Dunaje. Na desce je vytesán latinský nápis (viz tabulka výše).