Třicet let nemohli lidé žijící v indonéském Acehu v oblastech zasažených konfliktem obdělávat svá pole a zahrady. Dříve úrodná rýžová políčka a kaučukové plantáže byly po více než generaci ponechány ladem, neobdělávané a nesklizené.
Civilisté se kvůli strachu, že se stanou obětí konfliktu mezi Hnutím za svobodný Aceh (GAM) a indonéskou armádou, nemohli volně pohybovat. Na konci roku 2004 pak ještě acežské pobřeží zdevastovala vlna tsunami. Navzdory obrovským škodám, způsobeným dlouhotrvajícím konfliktem i tsunami, se díky obrovskému přílivu prostředků od mezinárodního společenství a následné mírové dohodě do Acehu vrátila postupně naděje.
Charita pomáhá
V rámci pomoci a obnovy Acehu po tsunami podpořila Caritas Austrálie program zajištění prostředků obživy realizovaný Charitou Česká republika v jedné z konfliktem postižených oblastí, v okrsku Sampoiniet v okresu Aceh Jaya. V místních zemědělských komunitách rodiny dlouhodobě bojují, aby se ze své omezené úrody dokázaly uživit po třetinu roku.
Díky programu zajištění obživy Charity ČR se místní drobní zemědělci naučili používat systém intenzifikace produkce rýže (SRI, System of Rice Intesification), inovativní způsob pěstování rýže, který má neuvěřitelné výsledky. Dr. Ingvar Anda, koordinátor humanitárního programu Caritas Austrálie říká, že nová metoda zvýšila rýžové výnosy v Acehu průměrně ze dvou tun až na 8,5 tuny z jednoho hektaru.
„Mnoho rodin nedokázalo vypěstovat ani tolik, aby se uživily. Díky tomuto velmi jednoduchému zásahu se s velmi malými náklady z čistých spotřebitelů potravin stávají čistí producenti.“, říká Dr. Anda. Potenciál pro pěstování rýže je vzhledem k relativní hojnosti půdy a snadnému přístupu k vodě v Acehu velký, ale velký rozdíl dělá právě to, že organizace jako Caritas mohou zemědělcům poskytnout technické know-how.
Nejširší nabídku průvodců a map Indonésie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Poslední výspa tradičního zemědělství
„V Acehu se nám vlastně nabízí laboratoř, ve které můžeme vidět hodnotu trvale udržitelného zemědělství, jelikož místní lidé byli kvůli konfliktu v podstatě třicet let odříznuti od chemické revoluce, která se přehnala přes jiné oblasti Indonésie, například ostrov Jáva. Acežští zemědělci se proto věnovali opravdu jen základnímu zemědělství a neměli přístup k hnojivům.“
„Systém intenzifikace rýže zaváděli ve stejnou dobu jako organické kompostování, což se ukázalo jako ideální kombinace.“ uvádí Dr. Anda. Dalšího zvýšení produkce může být dle Charity ČR dosaženo díky zlepšení zavlažovacího systému a také ochotě vesničanů sázet a sklízet plodiny dvakrát ročně.
„Zemědělci si prostě myslí, že není možné vypěstovat dvě úrody v roce, protože to tak nikdy nedělali. I když cyklus od výsadby po sklizeň trvá jen čtyři měsíce, pro mnoho zemědělců je stále obtížné si to představit. A přitom k tomu stačí jen malé zlepšení zavlažovací infrastruktury,“ říká Dr. Anda.
„Takže v jejich případě může potenciálně dojít až k desetinásobnému zvýšení produktivity a to se jedná o komunitu, která dokázala dříve vypěstovat dost pouze na osm měsíců v roce.“
Při tradičním způsobu pěstování rýže jsou rýžové sazenice přesazované na pole ve svazcích po čtyřech nebo pěti, když jsou rostliny staré tři až šest týdnů. Sazenice mají křehké kořeny, které se snadno a často poškodí, což vede k nižší produktivitě rostlin. Při SRI se malé, deset dnů staré, semenáčky sázejí individuálně a je mezi nimi větší prostor, takže je potřeba méně rostlin. Úspory sazenic jsou značné a produktivita překvapivě velká.
Nevýhodou této metody je větší náročnost na práci. Mladé sazenice jsou jemnější, a tak výsadba trvá déle. Narozdíl od tradiční metody se při použití SRI neudržuje rýžové pole zaplavené. A protože voda obvykle potlačuje růst plevelů, zemědělce plení hodně zaměstnává. Ve většině zemědělských komunit ale rozhodně není nedostatek pracovních sil, a tak plení přináší chudým vesničanům dodatečné příjmy.
Intenzifikace produkce rýže
Sandya Manickham, koordinátorka humanitárního programu Caritas Austrálie, řekla, že byla během své poslední monitorovací návštěvy velmi překvapená, k jakým radikálním zlepšením díky intenzifikaci došlo. „Jde o modelový projekt. Praktické zaměření tréninku umožňuje, aby nově osvojené techniky a teorie bezprostředně použili v praxi. Lidé zapojení do programu mohou téměř okamžitě vidět velký růst produktivity.“
Systém intenzifikace rýže vyvinul v roce 1980 Fr. Henri de Laulanié na Madagaskaru a od té doby byl úspěšně vyzkoušen po celém světě, včetně Indie, Bangladéše, Kambodži i na různých místech v Indonésii. „Lidé, kteří tuto metodu intenzifikace rýže propagují, často také podporují postupy ekologického zemědělství, jelikož si místní komunity drahá hnojiva a další vstupy jako nehybridní semena nemohou dovolit. Tímto způsobem se zlepšuje udržitelnost hospodářství, ke zvýšenému výstupu dochází při malém množství drahých vstupů a využití přebytku pracovních sil.“ řekl doktor Anda.
Na programu obnovy prostředků obživy spolupracuje Charita ČR s místním partnerem Pansu, který má na starosti poskytování školení v oblasti pěstování rýže.
V těchto venkovských oblastech je hlavní překážkou nedostatečný přístup zemědělců na místní trhy. Proto byl program rozšířen také na pomoc komunitám při vytváření a provozu družstev. Formování družstev zvýšilo prodejní sílu místní komunity a umožňuje jim lepší přístup na trhy, kde mohou zemědělci prodávat své přebytky. Zřizování družstev také podpořilo uznání místních komunit vládou. Družstva jsou si nyní mnohem více vědoma svých práv i toho, že místní vlády musí brát jejich požadavky v úvahu.
„Osobně mám tento druh projektů moc rád. Je to samá výhra. Zemědělci získají udržitelný příjem – nedostávají dům nebo něco takového, ale dochází k dramatickému zlepšení úrovně jejich života. A zemědělci, rodiny a komunity jsou za zlepšení své situace zodpovědné. Mohou si vybrat, zda chtějí nový dům nebo zlepšit přístup dětí ke vzdělání či jejich zdraví, vše díky udržitelnému generování příjmů a zlepšení výživy.“ řekl doktor Anda.
„Program je zaměřen spíše na dlouhodobý rozvoj než na krátkodobou pomoc. Pokud jde o obnovu vykazuje opravdu dobré dlouhodobé výsledky. Aby bylo po tragédii, kterou představoval třicet let trvající konflikt a tsunami, dosaženo udržitelných změn, je potřeba hodně času, a také díky němu se věci daří.“
„Myslím, že klíčem k řádné obnově je mít dostatek času na dlouhodobé zásahy, jež pro obživu lidí přinášejí skutečné změny. Tito lidé nejdříve nebyli schopni vypěstovat dost jídla, aby uživili svou rodinu, a teď mají díky vypěstovaným přebytkům slušný příjem.“
„Je to jeden z nejlepších příkladů programů zabezpečující jídlo, které jsem viděl. Když mluvím s lidmi, kteří mají dům a loď, došlo v jejich životě k velkém zlepšení, ale pro mě je tato rozvojová práce opravdu vzrušující, protože její náklady jsou nízké a předáváte dovednosti a porozumění pro dlouhodobý a trvalý rozvoj.“ dodává doktor Anda.
