Dnes ráno jsme v klidu vstali a vydali se na snídani (která byla výborná, čímž nás majitelé ubytovny velmi příjemně překvapili) s tím, že dnešní program v pohodě stíháme. Sice to byla nakonec pravda, akorát že vše vyšlo na minutu přesně a nezbyla nám vlastně ani chvíle volna.
Datum: 12.03.2007
Poloha: 78°15’N, 17°58’E, údolí Sassendalen
Nadmořská výška: 74 m
Vzdálenost: 62 km [na skútrech]
Počasí: zataženo, mírné sněžení, vítr 3 m/s, -8 °C
Nálada: startovní
Dnes jsme stihli zařídit pušky a ostatní bezpečnostní opatření na výpravu, vybrat si psa společníka, dohodnout se na nové trase naší cesty (stále na východ, ale vrátíme se okruhem z jihozápadu), dokoupit vybavení – např. ledovcový šroub na uvázání psa, až budeme stanovat na ledu, a navštívit zástupce místního guvernéra.
Tento milý člověk (jako ostatně většina místní populace) nám předal povolení a oznámil nám, že tento rok jsme první výprava na východní pobřeží. Popřál nám hodně štěstí a varoval před medvědy a omrzlými končetinami, pročež máme být opatrní a taktéž si sušit boty a ponožky
každý večer, což jsme mu rádi slíbili.
Pak už následovalo finální zabalení saní a dvouhodinový přesun na sněžných skútrech na výchozí místo naší výpravy téměř na východním konci údolí Sassendalen.
Teď už ležíme v našem prvním táboře v teplých spacácích a těšíme se na zítřek. Venku poletuje sníh, náš nový společník pes Zan spí venku ve sněhovém pelíšku, který jsme pro něj vykopali, a venku je naprostý klid a ticho. Doufáme, že to takto zůstane až do rána.
Dobrou noc.
Více informací o expedici a diskusní fórum najdete na www.cestynasever.cz , odkud byl tento text převzat.
