Soutěž Miss Tibet je symbolem tibetské jednoty a nezávislosti

Soutěž Miss Tibet je symbolem tibetské jednoty a nezávislosti

Situaci v Tibetu není třeba rozebírat, pro nás, generaci odkojenou v Československu, pojmy jako okupace, státní policie, výslechy, političtí vězni jsou dobře známé. My jsme se naštěstí cizí nadvládě vymanili. Bohužel Tibet stále strádá pod čínským útlakem a původní obyvatelé, podstupují několikatýdenní přechody Himalájí, aby dosáhli zaslíbené svobody. Jedním ze symbolů svobody je i Miss Tibet.

Mnozí emigranti tibetského původu žijí v okolních zemích v Nepálu či Indii. A právě v Indii v oblasti známé Dharamsala je tibetská komunita nejpočetnější, obzvláště proto, že ve vesnici zvané McLeod Ganj, jež se nachází v nadmořské výšce dva tisíce metrů je chrám, v němž sídlí Jeho Svatost Dalai Lama, známá a velice populární ikona spirituálního světa. Tibeťané příkoří páchané na svém národu těžce snášejí, ale snaží si ho nepřipouštět a svou energii i víru vkládají do současnosti a svědomitě formují své životy a udržují vlastní dějiny v živé paměti svých dětí.

Proč vznikla Miss Tibet?

Přesně o totéž se snaží už několik let Lobsang Wayngal, jehož projekty mají vyzdvihnout přednosti jejich odvěké kultury a ukázat světu jejich hodnotu. Skvělá příležitost, jak zviditelnit krásu tibetských žen, protože v dnešním světě krása přitahuje pozornost nejvíce. Soutěž, jejímž záměrem je zpopularizovat tento vznešený národ a kořeny, z něhož pochází, se letos uskutečnila již po patnácté.

Na začátku června tohoto roku se do McLeodu sjely krásky tibetského původu, aby veřejnosti ukázaly své přednosti, šarm a dovednosti. Letos o titul Miss Tibet 2016 soutěžily čtyři kandidátky, které během dvou večerů na pódiích známého kulturního centra TIPA (Tibetan Institut for Performance Art) ze sebe vydolovaly to nejlepší a přiblížily jejich tradice, zvyky i vrozené talenty. Tibeťané jsou velmi kulturní národ a velmi populární jako zpěváci, tanečníci nebo malíři.

Nejširší nabídku průvodců a map Tibetu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Jak probíhá soutěž krásy ve velké nadmořské výšce?

Nenechte se mýlit, i když se nacházíme ve vysokých nadmořských výškách, kvalita a zázemí soutěže je dokonalé. Soutěžící jsou ubytovány v centru v honosném Hotelu Tibet. Před samotnou soutěží je čeká profesionální focení, tisková konference, seznámení s okolím a návštěvy populárních míst jako je Norbulingka (úchvatné místo s worskopy, muzeem, chrámem, přirovnala bych ho k “Tibetskému skanzenu”), chrám Nechung, TCV (Tibetian Children Village) a Tibetská knihovna i Parlament. Informují o ní všechny sdělovací prostředky. Krásky ozdobené šerpou korzují ulicemi se svým jménem a samozřejmě vzbuzují obrovskou pozornost veřejnosti na ulici.

Vždycky jsem vděčná, že mohu být přítomna takové příležitosti a z bezprostředního zákulisí sledovat, jak jsou slečny tibetské národnosti milé, uctivé, kamarádské a zdravě motivované. Jak jim nezáleží na výhře, ale nejvíce na tom, aby náležitě reprezentovaly svůj národ a ukázaly ho v tom nejlepším světle a kráse nejen vnější, ale především vnitřní.

Prostředí “Missek” znám jen z televize a zprostředkovaných informací sdělovacích prostředků, je obecně známo jaká tam panuje rivalita, stres a nepřejícnost. Ale v této útulné kolébce Himálají se vše odehrává v naprosto jiné atmosféře, úsměvy jsou přirozené, ne nucené, nikdo si na nic nehraje ani se nepřetvařuje, prezentuje se podle své vrozené nátury, protože právě přirozenost se cenní nejvíce. Klidně se ládují palačinkami a tousty na snídani a ještě si navzájem nabízí. Nádhera.

Ačkoliv je Tibet v současné době okupován Čínskou lidovou republikou, Tibeťané si stále snaží uchovat své zvyky a tradice. Tibetské hlavní město Lhasa je toho důkazem. Pokud se tam vypravíte, přečtěte si, co určitě nevynechat.

Báječná atmosféra panuje den za dnem. Laskavost a mírumilovnost je tady prostě na denním pořádku a je cítit ve vzduchu na každém kroku. Proto není náhoda, že poprvé v historii soutěže dostaly soutěžící požehnání od samotného Dalai Lamy. Jejich audience v jeho sídle proběhla těsně před začátkem klání v soutěži krásy a jako vždy se Jeho Svatost culí do kamery.

Dvoudenní klání

První soutěžní večer probíhá podle známé klasiky scénáře jakékoli soutěže krásy na světě. Dívky se představí přítomným, následuje “talentovka”, při které na pódiu zviditelní své přednosti, vyberou si aktivitu, v níž právě ony vynikají a při jejich dovednostech a entusiasmu až mrazí.

Každé jejich slovo, každý krok i pohyb sleduje drobnohledem odborná porota, která připravuje průběžně bodové hodnocení pro finálové kolo. V mezidobí se na podiu představí místní umělci a znovu a náležitě prezentují tradiční tibetské tance, písně a jiná představení. S jakými pocity uléhají budoucí Missky toho večera do postele, jsou pro všechny hádankou, stejně jako odpověď na otázku, kdo bude zítra vítězkou.

Druhý večer čeká soutěžící finále, vždy se jedná o velkou show. Impozantní pódium trůní venku pod velkými reflektory, doprovodná hudba má grády a dlouhá rampa je připravená s červeným kobercem na představeníženské krásy v tibetském provedení. Tato noc má jedinou výjimku a to tu, že se zde nekoná promenáda v plavkách (jsme totiž v Indii, kde by podle tradice měly být ženy zahaleny až po kotníky:-).

Nervózní dívky musí vypadat sebevědomě, pohotově reagovat na záludné otázky poroty, které dopředu neznají, a jsou hypnotizovány zraky diváků, jichž je při závěrečném večeru v hledišti pod hvězdným nebem skoro dva tisíce. A všemu tomu mumraji zpovzdálí přihlížejí všudypřítomné opice. Napětí vrcholí a dívky stojí hrdě naparáděné šperky v tradičních krojích reprezentující regiony, z nichž pocházejí.

Jaká je letošní Miss Tibet?

Verdikt poroty je neměnný, titul Miss Tibet 2016 získává společně se šekem na sto tisíc indických rupií okouzlující jednadvacetiletá Tenzing Sangnyi, která pochází z Manali a nyní studuje v Delhi. Vrcholem večera byla korunovace vítězky korunkou s typickým tibetským designem a tyrkysovým kamenem. První vicemiss se letos stávají Tenzin Dawa a druhá vicemiss Tenzing Dickey získala i titul diváků jako Miss sympatie.

Atmosféra večera byla grandiózní a ředitel soutěže na závěr děkoval všem tibetským spoluobčanům i divákům za obrovskou podporu a spontánní potlesk. Reprezentace tibetské krásy byla letos na velmi vysoké úrovni. Přeji všem zúčastněným, ať se jich sny i ambice naplní, ať plní svá poslání a Tibet ať je free! Více informací o soutěži najdete také na oficiálních webových stránkách.

Zkušenosti čtenářů

Lucie

Je krásné, že je autorka zcestovalá, ale vzdělaná už tolik ne. Ten první úvodní odstavec je naprosto šílený. Ví vůbec, jak to v Tibetu vypadalo za dob lámů? Nevím, co je lepší, jestli současná doba nebo tehdejší otrokářství. Nechápu, jak může tato jinak solidní webová stránka publikovat něco tak zavádějícího, absolutně subjektivně zabarveného.

David
Lucie:

Lucie,
to, že to v Tibetu před 60 lety vypadalo nějak ještě vůbec neznamená, že to teď v Tibetu vypadá skvěle.
Ano, před 60 lety v Tibetu byl víceméně feudální systém. Nic to ale nemění na tom, že současná čínská diktatura v Tibetu používá teror, mučení disidentů, věznění bez soudu a všechny možné další způsob tyranie a útlaku. Sám jsem toho byl několikrát svědkem při svých cestách po Tibetu.
Jistě taky chápete, že Tibeťané, včetně Dalajlámy, nehodlají obnovit dávno přežitý systém.
David

Petr
Lucie:

Omlouvám se, ale vzdělaná tu zřejmě nejste tak docela Vy Lucie, absolutně nechápu, proč napadáte úvodní odstavec článku ??? Vám to příjde jako lživé tvrzení ?? No v tom případě žijete tak trochu již na jiné planetě.

Petr
Lucie:

Ano – souhlasím…je opravdu otázka, nakolik by ,,demokracie,, (západního modelu) fungovala v nezávislém Tibetu…a jestli by to byla pro tuto zemi zas taková výhra :-/

Lucka

Pozor, jestli se zamyslíte nad tím, co jsem napsala – nikde není napsáno, že teď je to lepší nebo horší.
Druhá věc – ano, momentálně by asi při návratu dalajlámy bylo vse jinak, jelikož by svět tu šílenou teokracii nedovolil obnovit, nicméně to celé bylo už za současné hlavy buddhismu (nebo jeho jisté větve).
Nezastávám se Čimy, jen mi přijde naprosto absurdní psát to, co je v úvodu, to na tyto stránky prostě nepatří. Dnes fyzicky trpí jistá část tibetské populace, dříve většina. To už ale nic zdůrazňováno není. Je šílené, že Čína Tibetu bere kulturu, vše má ale i druhou stranu mince. Obyčejném člověku stoupla životní úroveň, rozvinula se infrastruktura, je o kousek lepśí přístup ke vzdělání, zdravotnictví apod.
Na věci je třeba koukat v širších souvislostech a z více úhlů – pravda je, ž e jsem ještě neměla tu čest Tibet navštívit, výše zmíněné však tvrdím jako geograf a člověk, který diskutuje s lidmi praktocky znalými situaci.

Mirko
Lucka:

No koukám milá Lucko, že jste z toho přívalu nových skutečností o Tibetu vlastně už taky tak trochu šílená.

Ivan

To je problém čím dál větší části veřejnosti, že podléhá velmi rafinované moderní čínské propagandě, jež i pomocí nejrůznějších nezávislých webů šíří mohutně ten jediný správný pohled na celou tibetskou otázku.Je to případ i zmíněné Lucky, jenž se ohání znalostmi a diskusemi.Monohem lépe by udělala, kdyby sed naučila pořádně tibetsky a jela přímo do terénu pohovořit si s tibetany a byla by velmi překvapená.Ale pohodlnější je dneska neustále omílat všechny ty nové zaručené pravdy o Tibetu.A mimochodem stejný feudální středověký systém panoval do 60.let i v Nepálu,Bhútánu a nikdo dnes nezpochybňuje jejich samostatnost a právo na vlastní rozvoj.Dokonce i Mongolsko, která bylo stejně jako Tibet po dlouhou dobu vtaženo do přímé vazby na čínské říše a jehož teokratický feudální systém byl skoro stejný, má dnes nezávislost na Číně ke které mu pomohlo Rusko.Takže buďte lidi soudní a pokud opravdu chcete prozumět tibetské cause, učte se tibetsky, studujte tibetologii a nespoléhajte se na tu záplavu zaručených informací, které se dnes šíří a bezhlavě přijímají (viz vláda,hrad,protiproud atd.)

Alena

No to má Lucka určitě z diskuzí s naším panem prezidentem, zaručeným znalcem Tibetu.

Kelsang

Mám z článku taky místy smíšené pocity, mě osobně bije nejvíc do očí špatný přepis tibetských jmen do češtiny. Preferuji český, před anglickým (ano, občas taky sama napíšu Samye místo Samjä, ale když si to po sobě kontroluji, opravím). Také JS DL se v češtině píše s malým „d“, „j“ uprostřed a dohromady.
Jinak, viděla jsem krátké video ze zmíněné soutěže, kdy jakýsi „umělec“ předváděl moderní tanec, spíš to vypadalo jako improvizované skákání třeťáka v tělocvičně, kdy mu u toho kamarádi zhasínají a rozsvicují světla. Víc jsem neviděla, nemohu soudit samotnou soutěž, věřím, že si na tom organizátoři dávají záležet.
Ad Lucie, bez komentáře. „zvyšování životní úrovně“ nemají na svědomí okupanti, nýbrž celosvětový trend. Kdo dnes nežije buď ve válečném konfliktu nebo dobrovolně nežije v pralese a účelně od sebe neodstrukuje „lepší životní úrověň“ (pokud tak konzumní zkaženou společnost produjkující tuny chemických a nerozložitelných odpadů nazýváme), ten se prostě setrvačností má lépe.
Omílaný pseudoargument o „osvobození“ Tibetu totalitní nesvobodnou Čínou, či „lepší životní úroveň“ v 21.století v porovnání s 20. stoletím jsou pitomosti, stačí se nad tím zamyslet.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí