SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental: lyžařská oblast s nejlepším poměrem cena a kvalita lyžování v Rakousku

Lyžařská oblast nese název podle divoce rozeklaného vápencového horského masívu Wilder Kaiser (Divoký Císař). Ten tvoří nezapomenutelnou kulisu modernímu lyžařskému „kolotoči“ s 90 lanovkami a 284 km sjezdovek vinoucích se kolem vrcholu Hohe Salve.

Areál  je jedním z největších a nejmodernějších lyžařských areálů na světě. Nejvíce sjezdovek je červených a modrých a areál je tak parádní především pro středně zdatné lyžaře. Na ty náročnější tu čeká sice „jen“ 10 km černých skezdovek, ale také neobvyklá výzva v podobě 80 resp. 90 kilometrů dlouhé SkiWelt Tour – v terénu značené okružní trasy celým areálem. Děti tu můžete sami učit na bezplatném vlíčku a pásu u spodní stanice v Söll a Westendorf nebo je umístit do jedné z mnoha lyžařských školiček ve vrchních partiích areálu. Výhodou areálu je také jeho relativně nízká nadmořská výška – i když se počasí úplně nepovede, dá se jezdit. A přestože se člověk většinou brodí v prašanu, myslí se tu i na zasněžování, a to tím nejmodernějším způsobem.

Milovníci hor ocení nejen výhled na skalní masiv Wilder Kaiser, ale také panorama 70 třítisícovek z vrcholku Hohe Salve. Lyžování v areálu SkiWelt Wilder Kaiser-Brixental je rovněž gastronomickým zážitkem. Nenajdete tu žádné velkovýkrmny jako v jiných střediscích, ale 81 většinou původních rodinných chalup, na kterých můžete ochutnat nejednu tyrolskou delikatesu. A nakonec, až sluníčko zapadne, můžete si vybrat z 21 sjezdů do údolí.

Ubytovat se můžete v jedné z 9 vesnic, které kdysi spojily své síly, aby středisko vybudovaly. Kouzelnou atmosféru má vesnička Westendorf (např. hotel Jakobwirth) nebo v ledové vesničce ALPENIGLU v Hoch Brixenu. Večer, až se setmí, vyrazíte asi nejčastěji do bazénu či sauny, ale nabízí se i další zážitky – například večerní lyžování v největším rakouském osvětleném areálu. 10 km osvětelných sjezdovek je přístupných ze Söllu a na stejném místě můžete vyzkoušet dvě dlouhatánské osvětlené sáňkařské dráhy.

Nejširší nabídku průvodců a map Rakouska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Za kostelem do oblak

Hohe Salve je nápadný kuželovitý vrchol (1829 m n. m.). Pokořit lze rychle a bez námahy díky vysoce moderním lanovkám z Hopfgartenu a Söllu komfortními kabinkami. Vychutnejte si panoramatický 360° výhled na více než 70 třítisícovek z otočné platformy horské restaurace Hohe Salve. Název salve vychází z latinského pozdravu („ahoj!“). Kuželovitý tvar souvisí s geologickým podložím – dolomit a břidlice. Na vrcholku Hohe Salve se nachází prastaré kultovní místo, kdo nespěchá, může pozorovat nebe a vnímat čas svými smysly. K tomu napomáhají drobné fyzikální experimenty, které si mohou vyzkoušet dospělí i děti a které pomohou vnímat tajemství slunce, větru a počasí a dozvíte se, jak čas plyne a vítr zpívá.

Na vrcholu Hohe Salve rovněž stojí nejvýše položený kostel v Rakousku, poutní kostel sv. Jana Křtitele. Váže se k němu tato legenda: Kdysi v údolí žila velmi ctnostná žena, měla syna, který velice zlobil a jak rostl, začal i krást, pít a později se se svými komplici potloukal po okolních lesích a loupil i vraždil. Žena byla z jeho života velice nešťastná, nedokázala se smířit s tím, že výsledkem její lásky je zločinec a začala ho v lesích hledat. Po třech dnech hledání vystoupila na vrchol Hohe Salve, kde vyčerpaně usnula. Zdál se jí sen o Janu Křtiteli a spáse syna. Stejný sen se této noci zdál i jejímu synovi.

Nazítří se shledali. Syn se rozhodl, že změní svůj život a šel se i se svými dvěma komplici udat na policii. Byli odsouzeni k smrti. Nebohá žena prodala svůj statek a za utržené peníze postavila kostelík v místě setkání se synem. Bylo to pravděpodobně někdy v 16. století. První písemná zmínka o kostelíku sv. Jana Křtitele, jakožto o nejvýše položeném kostele v Rakousku, pochází z roku 1589.

Dnes je Hohe Salve v turistických průvodcích vyzdvihován jakožto nejvyhlídkovější vrchol Tyrolska! Ze samotného vrcholu vedou velmi strmé sjezdovky – při pohledu do hlubokého údolí řeky Inn se až tají dech.

Údolí Hopfgarten

Jedna z nejdelších sjezdovek oblasti vede z vrcholu Hohe Salve do údolí v Hopfgartenu. Název Hopfgarten svědčí o pěstování chmele a velkém významu vaření piva. První písemná zmínka o obci je z roku 1362. Od roku 902 náležela obec i celé údolí Brixental biskupům z Řezna (Regensburg). Roku 1380 převzali nadvládu kurfiřti ze Salcburku a svou moc vykonávali prostřednictvím zámků v Itteru a hradu Engerberg, obojí však bylo zničeno během německé selské války (1526).

Zámek Itter byl znovu postaven, hrad nikoliv. V 16. století se zde rozvinulo hornictví, těžila se měď a stříbro. V 19. století vystavěl a provozoval na břehu horského potoka Kelchsauer Ache významnou sklárnu rod Friedrichsů. Zbytky sklárny jsou dodnes patrné u hostince Hörbrunn. Za napoleonských válek bojovali Brixentálší po boku Tyroláků za své osvobození, ačkoliv oficiálně podléhali Salcbursku. Teprve od roku 1816 náleží Brixental Tyrolsku. V roce 1875 byla postavena železnice Gisela Bahn, což přispělo také rozvoji cestovního ruchu. Dodnes je možné se jednou týdně historickou Gisela Bahn svézt. V roce 1950 byla na Hohe Salve postavena nejdelší sedačková lanovka v Evropě.