Singapur – asijský tygr ve spárech pokroku

Centrum města tvoří mrakodrapy, z nichž dnes tím nejznámějším je nedávno postavený hotel Marina Bay Sands. Jeho vyhlídková terasa je velkým lákadlem – odtud se vám otevře nádherný výhled na město, moře a na kus singapurského přístavu (který patří k těm největším na světě). Na terase je také plavecký bazén, ze kterého se můžete tímto jedinečným výhledem kochat. Pokud byste se ale chtěli takto rozmazlovat, museli byste se v hotelu ubytovat – připravte si minimálně 400 singapurských dolarů na jednu noc.

Pod Marina Bay Sands můžete navštívit zahrady Gardens by the Bay se dvěma obrovskými skleníky. V jednom ze skleníků se budete procházet mezi květinami všemožných druhů, barev a vůní, v druhém vás čeká mnohametrový umělý vodopád, umělá krápníková jeskyně a vůbec imitace deštného pralesa.

Je to obdivuhodný počin, nicméně ve chvíli, kdy jsem se na umělý vodopád dívala, mi bylo Singapurců líto – na malinkém ostrově nemají téměř žádnou přírodu (a když se objevila nějaká terénní nerovnost v podobě pahorku, tak ji srovnali do roviny – to prý se poučili v Hong Kongu – jeho dle mého názoru skvělý pahorek způsobuje zdá se spoustu nevýhod, tj. neumožňuje stoprocentní využití plochy).

Aby ale Singapurci měli i přírodní vyžití, postavili si vodopád umělý. Areál zahrad je moc příjemný a tzv. „Supertrees“ jsou neuvěřitelnou dominantou, která dotváří ráz a doplňuje charakter města. Tyto „superstromy“ budete obdivovat pro jejich estetické ztvárnění, ale také pro jejich technické využití – sbírají dešťovou vodu, kterou zásobují skleníky, solární panely zachycují sluneční energii, která rovněž zásobuje oba skleníky, spalují biomasu ze zahrad a slouží pak také jako komíny pro nezávadné plyny vzniklé spalováním. Společně s Marina Bay Sands tvoří nezaměnitelnou kulisu.

Na druhé straně zálivu Marina Bay se seznámíte se symbolem Singapuru – sochou Merliona, legendárním stvořením s hlavou lva a tělem ryby. Pokud byste chtěli hledat v Singapuru lva, tak jedině v zoo. Nejen dnes, ale ani nikdy v minulosti lvi na tomto ostrově nežili. Proč se tedy toto místo jmenuje Lví město (v překladu „singa“ znamená lev, „pura“ – město)?

K původu se váže legenda, která praví, že když sumatránský princ při své objevné výpravě spatřil ostrov z lodi, na jeho pobřeží uviděl zvláštní šelmu, kterou považoval za lva a dal proto ostrovu jméno „Singapura“. Lva pravděpodobně neviděl, ale jméno už zůstalo a socha Merliona chrlící vodu do zálivu Marina Bay je pro Singapurce důležitým symbolem, který, jak věří, ovlivňuje dění v jejich státě.

Nejširší nabídku průvodců a map Singapuru (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Vše musí mít své správné místo

Singapur nemá žádné státní náboženství, ale místní život se řídí podle pravidel tzv. geomantie – poloha a orientace budov, rozložení místností, tvary, hrany – to vše musí být v harmonii s energetickými proudy a zónami. Aby byla tato harmonie zajištěna, stavba musí být pod kontrolou mistra geomantie.

Pokud by budovy nebyly v souladu s těmito pravidly, nosily by smůlu, spatně by se v nich bydlelo a neprosperovaly by (tato víra je v Singapuru skutečně velmi silná, kvůli smrti mistra geomantie se zpozdila i dostavba hotelu Marina Bay Sands – celá stavba musela být znovu prověřena jeho nástupcem). I směr otáčení velkého městského kola má svůj význam – musí do Singapuru bohatství přinášet, nikoli ho odnášet.

Okolí zálivu Marina Bay je velmi příjemné pro pomalé brouzdání a nasávání atmosféry tohoto moderního velkoměsta, které vás ohromí svou čistotou a pořádkem. Nenajdete zde žádné pohozené odpadky, ani nedopalky od cigaret či žvýkačky nalepené na chodníku. Za přestupky typu kouření na veřejnosti, žvýkání či odhazování odpadků jsou v Singapuru velké finanční pokuty a dokonce i fyzické tresty (rány bambusovou holí, ovšem vždy za dozoru lékařeJ).

Singapurci žádná pravidla neporušují, nechodí na červenou, v prostorách metra nejí a nepijí, nepijí na veřejnosti alkohol a nekouří. Tento řád, přísná pravidla a tvrdé postihy za jejich porušování vedou jistě k prosperitě, čistotě a všeobecné disciplíně, dělají ale ze Singapuru poněkud neosobní místo. Pro někoho to může být příjemné, jiný tu bude postrádat jakousi živelnost, kterou v jiných částech JV Asie pocítíte.

Když jsme si chtěli odpočinout od mrakodrapů a ruchu velkoměsta, zajeli jsme na ostrov Sentosa, kam byl navezen bílý písek a můžete se tu tak třeba při západu slunka brouzdat po pláži. Po horkých ulicích je to příjemné osvěžení.

Sterilita versus živelnost

Poněkud jinou tvář Singapuru jsme objevili při návštěvě Arabské čtvrti a tzv. Little India neboli Indické čtvrti. Zejména Little India určitě stojí za průzkum. V Indii jsem nikdy nebyla a nedokážu tedy srovnat, jak moc je tato singapurská čtvrť podobná skutečné Indii, ale i tak to pro mne byl silný zážitek. Po sterilitě ulic singapurského centra vás místní ruch a chaos rychle probudí.

Zavítali jsme také do hinduistického chrámu Sri Veeramakaliamman Temple, zasvěceného bohyním Kálí, Šakti a Parvatí. To, co se v chrámu odehrává, se jen velmi těžko popisuje. Je třeba to zažít – vaše smysly nebudou to množství vjemů stíhat. Následně jsme zavítali na indické tržiště, kde se určitě vyplatí podlehnout jeho svodům a nějakou drobnost (pašmínu, náramek, náušnice) si koupit, ochutnat indickou specialitu nebo nechat mistra v malování henou vykouzlit na vašem těle nějaký elegantní ornament.

Singapore nabízí ještě spoustu dalších atrakcí, jako je např. Noční Safari nebo Raffles hotel (pojmenovaný podle britského zakladatele města), kde můžete ochutnat legendární koktejl Singapore Sling (na tomto místě byl prý poprvé namíchán z obdivu k tajemné krásce). V Singapuru je co objevovat a co ochutnávat, ale ta skutečná Asie čeká dál. Tady je stále ještě cítit evropských duch – Singapur byl založen v roce 1819 Sirem Thomasem Rafflesem a dlouhá léta byl britskou kolonií (nezávislým se stal až roku 1965, kdy vystoupil z Malajské federace, jejímž členem byl jen dva roky od získání nezávislosti v roce 1963). Po necelých dvou dnech nabitých poznáním tak míříme dál do Malajsie a potom do Thajska.