(* asi 1633 Lesznica ve Slezsku, † po roce 1699) – český lékař a cestovatel
„Když jsem již dostatečně dlouho pobyl v městě Římě, navštívil svatá místa a uviděl skvostný vjezd švédské královny Kristiny, zachtělo se mi dále poznávat svět… Proto jsme se s několika přáteli nechali najmout jako volontéři.“Takto objasnil ve svých zápiscích Šimon Tudecius, pražský student, jak se stal dobrovolníkem v papežské armádě, pomáhající Benátčanům v boji proti Turkům.
Plavba po Středomoří ve službách papežského vojska
Šimon Alois Tudecius de Monte Galea pocházel ze Slezska a na počátku 50. let 17. století studoval na pražské lékařské fakultě. Z neznámých důvodů studia přerušil a vydal se na cesty. V květnu 1656 pobýval v Římě, kde se nechal zverbovat do papežského vojska, v jehož řadách odplul po Tibeře z Říma do přístavu Civitavecchia. Od té doby se několik let plavil po celém Středomoří.
V létě 1656 byla galéra Sv. Petr, na jejíž palubě se plavil i Tudecius, pověřena, aby doprovázela švédskou bývalou královnu Kristinu na plavbě z přístavu Palo (poblíž Říma) do Marseille. „Královna se bavila tím, jak se námořníci a jejich pomocníci buď vrhali ze stěžňů do moře, nebo plavili pod vodou,… soutěžíce o peníze, jež jim vložené do jablek a hrušek dávala královna házet,“ zapsal si Tudecius. Na podzim téhož roku galéra s ním na palubě doprovázela papežského vyslance do Španělska, později se plavila zase ve východním Středomoří.
Psal se červen 1657, když se Tudecius dočkal svého snu, odjet „do Řecka na pomoc Benátčanům (bojovat) proti úhlavnímu nepříteli Kristova jména.“ Účastnil se několika drobnějších srážek a hlavně bitvy u Dardanel 27. a 28. 7. 1657; tehdy Benátčané porazili turecké loďstvo, z nějž několik lodí potopili. Přišli však svého velitele (byl jím Lazzaro Mocenigo), kterého zabil spadlý stěžeň. Kromě Tudecia se bitvy účastnil i jiný Čech, pražský rodák Schindler, sloužící jako benátský důstojník.
Dokončení studií
Ještě asi dva roky se plavil Tudecius po Středomoří a přitom mj. navštívil Korfu a Maltu. Poté se vrátil do Čech a pokračoval ve studiu medicíny, které ukončil v roce 1667 doktorátem. Na pražské univerzitě i zůstal nadále a v letech 1688 a 1690 dvakrát zastával úřad děkana lékařské fakulty. Vydal několik lékařských příruček, ve kterých bohatě zúročil i své zkušenosti, získané na toulkách Středomořím.
• Z dobrodružství Šimona Tudecia, pražského studenta, in: Česká touha cestovatelská. (editoři S.Binková a J.Polišenský) Praha 1989, s. 226–244
Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri
