Většina lidí považuje netopýry za tajemné tvory. Na vině je snad jejich noční život, spojený s téměř nadpřirozenou schopností dokonalé orientace ve tmě. Je však opravdu několik jejich vlastností, které je předurčují k přídomku tajemní. A právě o nich se můžete dočíst v knize Naši netopýři, kterou můžete vyhrát v soutěži.
Svou tajemnou pověst mají netopýři určitě díky jejich způsobu života a v neposlední řadě i vzhledu. Ani způsob, kterým přečkávají zimní období, kdy upadnou do stavu zdánlivé strnulosti v početných (a často zapáchajících) koloniích o desítkách či stovkách jedinců, natěsnaných jeden vedle druhého na půdách, v budovách či v jeskyních, není zrovna obvyklý. A když k tomu přidáme četné pověry, třeba že se netopýři zaplétají do vlasů dívek a žen, či zveličené mýty o upírech, pak není divu, že tito zajímaví tvorové dosud mají pověst nevalnou.
Prohlédněte si další fotografie k článku…
Správně se celá skupina (řád) savců schopných aktivního letu nazývá letouni (Chiroptera). Nicméně jsou to pro většinu lidí netopýři a kaloni. V současnosti evidujeme přes 1250 druhů letounů, mezi něž patří netopýři, a je předpoklad, že nově objevené druhy budou nadále přibývat. Letouni patří mezi živorodé (Theria) savce s placentou (Placentalia).
Prapředci netopýrů se objevili koncem období křídy, nejmladšího a zároveň nejdelšího období druhohor. Během obrovského vymírání druhů změnou evolučních podmínek přežili bez větší úhony pouze ptáci, kteří jsou považování za vývojovou větev dinosaurů, ale noci, pomineme-li sovy a lelky, byl životní prostor z velké části neobsazen. Dobré předpoklady k obsazení tohoto prostoru měli savci se soumračnou až noční aktivitou.
Na počátku cesty vedoucí k letounům stál nejspíše nějaký stromový hmyzožravec se schopností klouzavého letu. Nejčastěji s v této souvislosti spekuluje o vývojovém vztahu letounů k ježkovitým, hlavně podle uspořádání chrupu. Při plachtění si prapředek netopýrů nemohl nevšimnout množství hmyzu, který nabízel poměrně snadnou obživu. Stačilo jen se naučit létat… a neztratit se ve tmě.
Není křídlo jako křídlo
Netopýři jsou spolu s ptáky, jedinými žijícími obratlovci schopnými aktivního letu. Ale ptačí křídlo je od netopýřího zcela odlišné. Přední končetina netopýrů má v podstatě stejné kosti jako lidská ruka, ale v odlišných proporcích.
Tvar křídel se různí podle způsobu letu. U rychlých letců jsou křídla úzká a dlouhá, zatímco druhy, které kličkují mezi větvemi stromů, je mají kratší a širší. Pro netopýry je typická velká manévrovací schopnost, většina ptáků jim může v tomto směru jen závidět. Zastavit se v letu na místě je to nejmenší, dokážou prolétnout úzkými štěrbinami, vyhnout se náhlé překážce, kličkovat za prchající můrou stejně jako couvat či létat na bok a střemhlav.
Člověk a netopýr
Neméně zajímavý je i vztah mezi člověkem a netopýry. Od prvopočátků obou přicházeli spolu do styku, a to zvláště s našimi předky, využívající jeskyně jako obydlí. Nejstarší „písemná“ zmínka o netopýrech byla údajně zapsána klínovým písmem na hliněné tabulce v sumerské Mezopotámii, před bezmála 6 tisíci lety. Ve Starém zákoně je netopýr předmětem odporu (Z létajících živočichů budete mít v opovržení tyto, nesmějí se jíst, jsou hodni opovržení: orla, jestřába, havrana, pštrosa, sovu, čápa, mrchožrouta, netopýra a jiné, kteří se živí zdechlinami nebo lovem nečistých zvířat a havěti, Leviticus 11), Nový zákon jej nazývá „ptákem ďábla“.
Pro některé severoamerické indiány byli netopýři zlými duchy, v kulturách Střední Ameriky symbolizovali zkázu, úpadek a zemi mrtvých. Jinde se zjevují jako mytičtí požírači slunce a v předkolumbovské Jižní Americe považovali indiáni Kogi netopýra za produkt incestní lásky Slunce a jeho syna. Stopy netopýrů nechybějí ani v náboženství Mayů – mocný netopýří bůh ovládal podzemí, temnotu a oheň.
Jsou ale na světě i místa, kde si naopak netopýrů v minulosti vážili. Ve starověké čínské a perské mytologii, byli symbolem štěstí a dlouhověkosti, obdobný vztah k nim měli i severoameričtí Čerokézové a Apačové. Některé domorodé kmeny v Africe považovaly netopýry pro jejich schopnost létat v noční tmě za tvory s vysokou inteligencí.
Ochrana netopýrů
Netopýři zimují (hibernují) v různých skrýších na půdách, ve sklepích či dutinách stromů. Významnou lokalitou pro přezimování netopýrů jsou jeskyně. Ve zpřístupněných jeskyních pod správou Správy jeskyní ČR každoročně přezimuje mnoho tisíc těchto zajímavých obratlovců a je jim zde věnována značné péče. Některé jeskyně lze pro návštěvnický provoz otevřít až po jejich výletu, protože rušením a buzením jsou netopýři oslabováni a nemuseli by pak dožít jara.
V posledních letech se stala velmi populární Evropská noc pro netopýry. V České republice se každoročně organizuje už od r. 1997, a rok od roku se těší stále většímu zájmu veřejnosti. Účastníci si v připravených programech nejen vyslechnou přednášky o zajímavých stránkách života netopýrů, ale dokonce – mnozí možná poprvé v životě – si živého netopýra prohlédnou či se zaposlouchají do jeho ultrazvukových signálů v detektoru. Ochrana netopýrů v praxi není jednoduchou záležitostí, zahrnuje řadu kroků od legislativních opatření až po zásahy směřující ke zlepšení jejich životních podmínek.
Netopýři jeskyňáři
Rozsáhlé komplexy zpřístupněných jeskyní jsou pro zimující netopýry doslova ostrovy klidu a hrají důležitou roli v životním cyklu mnoha netopýrů. V podzemí se z našich netopýrů objevují v různém období roku zhruba dvě třetiny druhů. Některé z nich přilétají do podzemí zimovat pravidelně a ve větším počtu, jiné druhy navštěvují tato místa jednotlivě a nepravidelně, až sporadicky. Jednou z nejdéle sledovaných jeskynních lokalit jsou Koněpruské jeskyně s výskytem až 12 druhů, zejména vrápence malého a netopýra velkého.
Chýnovská jeskyně byla dlouho považována za největší přirozené zimoviště netopýra řasnatého, v posledních letech ale jeho podíl klesá na úkor netopýra velkého. Největším známým zimovištěm netopýrů u nás, hlavně netopýra malého, jsou jeskyně Javoříčské. Bývá zde zastoupeno až 15 druhů, v koloniích čítajících kolem 3000 kusů. Až 15 druhů se vyskytuje i v Mladečské jeskyni, za přeletů je zde zaznamenán pozoruhodný výskyt netopýra černého. V jeskyni Na Špičáku je kromě hojnějších druhů prokázán vzácnější netopýr brvitý a netopýr velkouchý.
Velké populace zimujících netopýrů jsou pravidelně zaznamenávány v jeskyni Na Turoldu. Převažuje netopýr večerní, řasnatý a netopýr vodní. Zajímavý je občasný výskyt netopýra pestrého. Sloupsko-šošůvské jeskyně patří k významným zimovištím, počty přezimujících netopýrů zde každým rokem stoupají. K vzácným druhům zde patří například netopýr pobřežní.
SOUTĚŽ: Vyhrajte knihu Naši netopýři
Netopýři jsou trvalou součástí naší zvířeny. Tušíte, že jednotlivé druhy se od sebe liší ultrazvukovými signály? Víte, kdy a kde rodí netopýři svá mláďata? A víte vůbec, že u nás nyní žije 27 druhů netopýrů, takže jsou nejpočetnější skupinou našich savců? A že čas od času nějaký další nový druh ještě přibude? O tom všem je publikace Naši netopýři. Chcete-li se tedy dozvědět o netopýrech co nejvíce, tato knížka vám je představí ze všech možných stran.
Výherci
3×1 kniha Naši netopýři
pe*********@se****.cz
ho*****@gm***.com
ma**********@se****.cz
Účastí v soutěži souhlasíte se zařazením vašeho emailu do seznamu odběratelů newsletteru cestovatelských novinek, který posíláme 1x měsíčně. Z odběru se samozřejmě můžete kdykoli snadno odhlásit.
