Šestatřicet uliček v Hanoji: Mozaika dvou tisíciletí

I přes ničivé války si Hanoj zachovala svůj prapůvodní ráz v téměř neponičeném stavu a turisté do Hanoje v dnešních dnech přijíždějící, se mohou pokochat jak historickou tak i současnou podobou města, které po staletí vyrůstalo mezi řekami a je opředeno miléniem kulturního rozvoje, stejně tak jako mu v pradávných dobách zvěstoval sen panovníka o vzestupujícím draku.

V říjnu roku 2010 bylo oficiálně vyhlášeno tisíc let od založení města. Výročí připomíná čtyři kilometry dlouhá barevna mozaika s různými dobovými výjevy o historii města. Vítejte mezi bránami hlavního města Vietnamu, Hanoje.

Dračí legenda

Hanoj (překlad “Mezi řekami”) se rozkládá na pravém břehu Rudé řeky a za dobu své historie několikrát měnilo jak polohu, tak i své jméno. Za dob čínské okupace a nadvlády mezi lety 187 n. l. do zhruba 1000 n. l. to bylo například Long Bien, Tong Binh nebo Long Do. Slovo Long v překladu znamená drak, a když se v roce 1010 dynastie Ly rozhodla v Hanoji usadit, tehdejší císař Ly Thai To pojmenoval Hanoj dalším “dračím jménem” – Thang Long. Thang Long se dá přeložit jako vzrůstající drak a panovník Ly Thai To se pro jméno rozhodl po tom, co měl v noci sen o místě, kde se z řeky vznesl drak. Číňané své ‘dračí tendence’ vysvětlují zakřivením koryta řeky, které v místech kde se město nachází, meandruje a tvarem připomíná draka.

Ranná historie a čínská nadvláda

První zmínky o usedlících na pravém břehu Rudé řeky pocházejí již někde z období 3000 let před naším letopočtem. Tady historie zmiňuje Království Au Lac. Jejím ‘hlavním městem’ byla citadela Co Loa in Dong Anh district. Království Au Lac je v kronikách popisováno jako vzkvétající oblast s vyvinutým zemědělstvím a náboženstvím a politickým systémem. Rozkvět a vzrůstající popularitu království Au Lac zastavila v roce 197 před naším letopočtem čínská invaze. Král Nanyue z čínské dynastie Západních Hánů dobil Au Lac, usadil se v Hanoji a zahájil více než tisíciletí dlouho trvající čínskou okupaci.

V průběhu milénia čínské okupace prošla Hanoj několikerými změnami. Měnila jméno, hranice a rozrůstala se o nové distrikty. Z této doby stojí za zmínku polovina pátého století a nástup nové čínské dynastie Liu Song. Ty založily v Hanoji nový distrikt, který pojmenovaly Songpin (sino-vietnamský Tong Binh), povýšily ho na velitelství a uvnitř založily dva nové územně správní celky, které pojmenovaly Yihuai (Na severu od řeky) and Suining (Na jihu odřeky). V moderní Hanoji budete tyto dva distrikty hledat pod jmény Tu Liem a Hoai Duc. Tong Binh dosáhl vrchol své slávy v roce 679, kdy se v Číně usadila na trůn nová dynastie Tang a ta změnila název regionu na Annan (Pacifikovaný Jih) Tong Binh si vysloužil doménu hlavní město. Po dobu čínské nadvlády se tehdejší místní populace Dai Viet stavěla k neustálému vzdoru ve snaze vymanit se z okupace.

To donutilo čínské císaře k výstavbě citadely, odkud se atakům lépe vzdorovalo. Citadela byla založena v polovině osmého století králem Zhang Boyi a byla pojmenována Luocheng (La Thanh nebo La Citadel). Po dobu jednoho století byla citadela přestavována a zvětšovala svoji rozlohu až do roku 866, kdy ji další z čínských císařů přejmenoval na Daluocheng (Dai La citadel). V tehdejších dobách to byla největší citadela v historii ‘hanojského’ regionu.

Dai La citadela se zalíbila jako ideální místo pro panování první vietnamské dynastii Ly. V roce 1010 již zmiňovaný král Ly Thai To osvobodil Dai Viet a udělil mu nezávislost a svůj dvůr přesunul do Dai La a podle legendy přejmenoval město na Thang Long a udělil mu status hlavního města Dai Viet národa. Dynastie Ly měla silný vliv na kulturně-politický rozvoj, V roce 1070 byla dalším panovníkem rodu Ly v Hanoji založena první národní univerzita (Qu Giám), zamýšlená nejprve jen pro bohaté, s postupem času se idea panovníků změnila a univerzita se přeměnila ve veřejný vzdělávací institut. V moderní Hanoji ji najdete stále na svém místě. Stojí jižně od citadely Dai La a mezi turisty a širokou veřejností se jí říká Chrám Literatury (Văn Mi) nebo také Konfuciánův chrám.

V útrobách univerzitních budov se dnes nachází skanzen s výklady o historii vzdělávání nebo třeba pamětní kameny nesoucí jména úspěšných graduentů národní univerzity. Pozornost největší je zde upřena soše Konfucia, kterému je budova zasvěcena a mnozí se sem vydávají, aby mu vyjádřili respekt. I přes ničivé války se podařilo univerzitní budovu, která se skládá z pěti nádvoří, dochovat až do dnešních dob. Při prohlídce se můžete kochat mozaikou architektonické práce několika vietnamských dynastií, které se promísily v jeden úchvatný historický celek.

Pokud si chcete odvézt domů památku na Chrám Literatury, jednoduše si schovejte bankovku v hodnotě 100.000 vietnamských dongů, chrám je vyobrazen na její zadní straně. Nejen po stránce kulturní vzkvétala Hanoj za dynastie Ly. Dařilo se zde také obchodu. Převážná většina turistů, kteří zavítají do Hanoje v dnešních dobách, namíří své kroky do Staré hanojské čtvrti (Old Quarter). To co je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí se datuje zpět právě do dynastie Ly.

Stará Čtvrť

Hanoj vzkvétala politický a to začalo přitahovat obchodníky a řemeslníky z různých koutů regionu. Příchodem do Hanoje přemístily svůj řemeslný cech do sousedství citadely, kde zakládaly malé obchůdky. Hlavní rozkvět staré čtvrti přichází ve století třináctém až patnáctém. To se do míst začínají stěhovat celé řemeslné klany, jejichž členové jsou stejného řemeslného cechu a shlukují se v jedné oblasti. Budují domy stejného vzhledu a tím vytváří malé územně správní celky.

Těch se postupem času objeví 36 a každý má svojí osobitou misi. Jednotlivé části čtvrti jsou pojmenovány podle toho, jakému typu řemesla nebo obchodu v minulosti holdovali. Jména některých správních celků se časem stali názvy ulic a návštěvník Hanoje se tak může sám projít a přesvědčit se co se kde vyrábělo nebo prodávalo, řemeslníci a obchodníci jednotlivých čtvrtí mezi sebou po staletí obchodovali a Hanoj si rychle vysloužila pověst významného tržního uzlu, kde se dalo zakoupit téměř cokoliv.

Politika Thang Long byla už tehdá o platbě daní. Dán se vypočítávala z velikosti průčelí domů! To ovlivnilo architekturu hlavního města do té míry, že se zde objevil nový architektonický typ stavby, tzn. trubkový dům. Jeho charakteristickým znamením je obdélníková základna, která má rozměry 3x60m. Délka domů je téměř dvacetinásobek jeho šířky, výsledek je nevzhledná hubené vypadající ‘nudle’. Prakticky to znamenalo, že se prodávalo jen v omezené přední části domů a na chodníku před domem, zadní částí ‘nudle’; sloužily jako skladovací prostory, ve vyšších patrech se spalo. Obchodníci ušetřily a zboží místa na uskladnění bylo více než dost.

Mezi nejpopulárnější ulice mezi turisty patří Hang Dao (Hedvábná ulice) – která půli původní starou čtvrť ze severu na jih a dělí ji tak na dvě části, mimo to je považována za vůbec první ulici v historické Hanoji a Vietnamu samotném – nebo Hang Bé (Bambusová ulice). Ta si zase udržela svoje poslání až do současných dní., něco neuvěřitelného, bambus v Hanoji koupíte dnes na stejném místě, jako to dělávali lidé před téměř miléniem.

Koloniální éra

Na jednom konci Staré čtvrti se rozkládá jezero Hoan Kiem, které láká k romantické procházce a nejeden mladý pár v severním Vietnamu toužíse aspoň jednou za život projít kolem dokola, pěkně ruku v ruce, jako symbol upevnění lásky. Na severním konci jezera se psala dávná historie Sino Vietnamska a na jeho opačném, jižním konci, se blouděním po širokých bulvárech můžete na vlastní oči přesvědčit, jakou podobu se snažila Hanoji vštěpit éra koloniální, francouzská.

Na začátku století devatenáctého je na trůn korunován první král nové dynastie Nguyen a to znamená úpadek na popularitě Hanoje. Nguyenové se rozhodnou přesunout své korunovační město do vzdáleného Hue a založí tak další hlavní město, kde vystaví i nový královský palác. Na Hanoj se však obrátí pozornost francouzských kolonizátorů, kteří svou invazi v roce 1873 přesunuli pozornost na Hanoj a po deseti letech války se zde usadili, v roce 1887 pak prohlásí Tonkin (Hanoj) za součást svého protektorátu a administrativně ho pasují na hlavní město francouzské Indočíny. Období kolonizace mělo na Hanoj silný vliv. Vystavěli se nové čtvrti kolem širokých bulváru a vily, které jsou zde k vidění, jsou prazvláštní kombinaci koloniální a místní architektury. Dnes má francouzská čtvrť hlavně administrativní význam. Vily jsou v opatřování vládních institucí nebo v nich sídlí ambasády zahraničních států (najdete mezi nimi i tu Českou).

Francouzi dali Hanoji víc než jen architekturu. Místní historikové se shodují na tom, že období francouzské nadvlády nevneslo do vietnamského života pouze kulturní inovace, ale také ovlivnění společenské. Do tehdejší monarchie vnesly západní styl a myšlení, což samozřejmě mělo své milovníky, na straně druhé vyrostl i dost silný tábor odpůrců. Francouzi vzdorovali neustálé rezistenci od organizací nacionalistů a po návratu Nguyen Ai Quoca (Ho Chí Minh) ze studijních stáží v Paříži, dostalo Hnutí Národního Odporu (republikáni) svoji oficiální podobu a posílilo na své popularitě.

V roce 1940 byla Hanoj okupována Japonci a Francouzi byli nuceni ustoupit. Bez ohledu na to, že Ho Chí Minh a jeho politické hnutí (Viet Minh) prohlásilo po skončení války Vietnam za svobodnou a nezávislou zemí, se Francouzi do Vietnamu vrátily a rozpoutali devět let trvající válečný konflikt. Po porážce u Dinh Binh Phu se Francouzi nadobro nároku na Vietnam vzdali, poslední král Vietnamu a zároveň i pro-západní suporter Bao Dai (dynastie Nguyen) byl donucen k abdikaci a v Hanoji se nadobro usídlí komunistická vláda. Sociální tendence východního bloku se projeví na politice i architektuře Hanoje. Nedaleko francouzské čtvrti, v sousedství citadely se radní rozhodnou vystavět mauzoleum na uctění památky Ho Chi Minha.

Ani další následně válečné konflikty nemají žádné velké devastační důsledky. Za války s Amerikou utrpí těžké bombardování důležité železniční a transportní uzly, historické části města jsou poškozený minimálně. Po roce 1975 a finálním znovusjednocení Vietnamu prochází země nelehkým obdobím válek, ať už je to se sousední Kambodžou nebo další pokus o invazi Číňanů za účelem potrestání Vietnamu. Hanoj si od světa vyslouží ekonomické embargo a život se tu na skoro dvě dekády zastaví. V osmdesátých letech proběhnou politické čistky na jihu Vietnamu, což do země vnese totální ekonomický kolaps a trvá deset let, než se vláda otřese, znovu postaví na vlastní nohy a zahájí privatizování znárodněných majetku.

New Era

V devadesátých letech se Světová rada usnese na uvolnění ekonomického embarga a vláda začne privatizovat, o Hanoj se začnou zajímat investoři z celého světa a hlavní město Vietnamu začne psát svou moderní historii. Na přelomu tisíciletí navštívil Hanoj Bill Clinton a Vietnam tím vyslal světu signál, že svou modernizaci bere vážně. Podle sčítání národa v roce 2015 je odhadována současná populace metropole na něco kolem 7.7 miliónů obyvatel ve městě samotném a dalších 2.6 miliónů obsahují přilehlé distrikty.

Moderní Hanoj nabízí všemožné druhy vymožeností moderní doby. Obří nákupní mola rostou jako houby po dešti, luxusní restaurace jsou k maní ve všech částech města, transportace se den za dnem modernizuje, ulice se plni auty, pod výstavbou je jak nadzemní, tak i podzemní drahá s plány na otevření v blízké budoucnosti.

Stejně tak jako předešlé dynastie a vládnoucí režimy zanechali něco pro nastupující generace i současná rada Hanoje zanechala něco pro narůstající generace; Keangnam Hanoi Landmark Tower 72 (336 m), po Petronas Towers v Kuala Lumpur, třetí nejvyšší budovu v jihovýchodní Asii. Je to určitě znamení toho jak vysoké ambice má moderní Hanoj a jak vážně bere svoji brzkou budoucnost – s nadhledem!

Nejširší nabídku průvodců a map Vietnamu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz