Ses Fonts Ufanes – jedinečný přírodní úkaz, který lze spatřit jen párkrát do roka

V horách Serra de Tramuntana se ukrývají zajímavá místa a přírodní úkazy. Ať již se jedná o kaňony, jimiž teče řeka, tajuplné talayotské stavby, dechberoucí panoramata, či pozůstatky po dávné lidské činnosti, většinu těchto přírodních krás a zajímavostí lze obdivovat po celý rok. Až na jedno místo – prameny Ses Fonts Ufanes. Ty lze totiž spatřit jen několikrát do roka.

Vše závisí na deštích

Prameny jsou považovány za jeden z nejzajímavějších a také nejzvláštnějších přírodních fenoménů na ostrově. Nejen, že vyvěrají jen několik málo dní v roce, ale když už vyvěrají, tak takovou silou, až to bere dech. Spatřit toto nádherné přírodní divadlo lze jen po několikadenních deštích, když se hladina podzemní vody ve vápencových horninách zvedne do určité výše. Vzhledem k tomu, že na Mallorce v létě prakticky neprší, objevují se prameny jen v zimních měsících. V průměru vytéká z pramenů voda 35 dní v roce, ale záleží na tom, kolik dešťové vody v horách během roku spadne. Podle toho jsou také prameny aktivní. Někdy po deštích vytéká z pramenů voda dva dny, někdy třeba i týden. V zimním období 2015/2016 bylo tak sucho, že byly prameny aktivní jen 5 dní. V následující sezóně to ale již bylo 51 dní.

Nejrychlejším způsobem, jak se dozvědět, zda jsou prameny aktivní, je přes twitter Baleárského institutu přírody (IBANAT), který se pak stará o dohled nad oblastí a návštěvníky. Během těchto dní, kdy z pramenů tryská voda, totiž místo navštíví i několik tisíc lidí denně. Většinou se ale jedná o místní obyvatelstvo, které si sem vyrazí na příjemný rodinný výlet. Naprosté většině zahraničních turistů je toto místo stále utajeno.

Dostat se k pramenům lze velmi snadno. Nacházejí se v pohoří Serra de Tramuntana asi 2 km severovýchodně od obce Campanet v areálu panského statku Finca Gabellí Petit. Vzhledem k tomu, že byly prameny v roce 2001 prohlášeny přírodní památkou, mohou návštěvníci do areálu volně vstoupit, a to každý den od 10 do 17 hodin. K vstupní bráně do areálu vedou směrovky. Před areálem není parkoviště a tak je nejlepší nechat auto u nedalekého kostelíku Ermita de San Miguel a nebo na parkovišti před jeskyněmi Coves de Campanet, jejichž prohlídkou si lze spestřit program.

Celá okružní trasa k pramenům je dlouhá jen 2,9 km a bez zastavení ji lze projít za zhruba půl hodiny. K tomuto oficiálnímu údaji je nutné připočíst ještě minimálně hodinu, kterou strávíme obdivováním samotných pramenů a jejich okolí. Já jsem zde strávila focením a procházením se hodiny dvě. Kromě samotných pramenů si lze v areálu prohlédnout i pozůstatky původních kamenných pecí na pálení vápna a nebo třeba Talayot – kamennou stavbu prehistorické talayotské kultury, která na ostrově žila v prvním tisíciletí př.n.l.

Nejširší nabídku průvodců a map Španělska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Výlet magickým lesem k pramenům

Cesta od vstupní brány mě nejprve vedla kolem políček s fíkovníky. Přede mnou se v dálce zvedalo pohoří a pod ním stála budova statku Gabellí Petit. Na rozcestí jsem se vydala doprava a došla k mostku přes koryto potoka Torrent Telo, kterým se valila divoká voda. Tak divoká, až se na mnoha místech vytvářely peřeje. Přitom během většiny dní v roce bývá toto koryto suché.

Za mostem se cesta stočila do dubového lesa. Najednou, jako bych se ocitla v magickém prostředí. Na zemi se válely žaludy a rostl mech, který bych na Mallorce neočekávala. Vzduch byl prosycen vlhkostí a možné zvuky ptačího štěbetání přehlušoval zvuk hučící vody. Na mnoha místech kolem cesty vyvěraly malé pramínky vody a tekly lesem ke korytu. Už samotná procházka lesem byla takovým divadlem. Cesta mě dovedla ke kamenému domku, který slouží jako informační centrum a také jsou zde veřejné záchody. Pár metrů od domku stojí kruhová pec na pálené vápno. Lesem za informačním centrem tekla voda. Bylo to zvláštní pozorovat, jak kolem kmenů stromů, které jsou jindy na suchu, takhle teče voda.

Hlavní divadlo mě ale čekalo o pár metrů dále na levo od domku. Právě zde ze svahu vyvěraly jakoby odnikud ony hlavní prameny Ses Fonts Ufanes. Ze tří hlavních pramenů odtékala voda dvěma koryty, které se po několika metrech spojila v onen Torrent Telo. Kolem pramenů se procházelo množství návštěvníků fotících se u tohoto přírodního úkazu. Pro mnohé, včetně mě, to bylo poprvé, co podobné kouzlo přírody viděli naživo. Nadšení z celého výletu umocňoval právě onen fakt, že vidět prameny v takové síle je vzácnost. Pro mě bude návštěva Ses Fonts Ufanes navždy úžasným zážitkem. Kdo ví, kdy a zda se mi tento jedinečný přírodní úkaz opět poštěstí spatřit.