Cabot měl právo podnikat cesty do všech stran světa a objevovat nová místa. Nejprve tak činil s otcem pod anglickým velením, později sám pod španělským.
CABOT Sebastian (Sebastiano Caboto) (* asi 1474, Benátky, Itálie, uvádějí se i jiná data, † 1557, Londýn, Anglie) – italský mořeplavec v anglických a španělských službách
Spolu s otcem Johnem (Giovannim) Cabotem a bratry Lodovikem a Sanchem obdržel S. Cabot od anglického krále Jindřicha VII. v roce 1496 (5. března) právo vyplout do všech stran světa a hledat nové země a ostrovy. Zúčastnil se druhé otcovy výpravy za oceán, která vyplula v dubnu 1498 z Bristolu a mířila do země stále ještě nazývané „Kataj“.
Posádky pěti lodí zamířily k Islandu, kde výprava v zuřící bouři ztratila jedno z plavidel, zatímco ostatní zanesl Golfský proud k jižnímu okraji Grónska. Vzbouřená posádka donutila vůdce výpravy obrátit kormidlo k jihu. Lodě Cabotových se zřejmě dotkly poloostrova Labrador, podle rozporných zpráv dopluly k ústí řeky Delaware či až k mysu Hatteras v Severní Karolíně a objevují se názory, že našly cestu do Mexického zálivu (mapa zhotovená Úde la Cosou obsahuje údaj o ostrovech objevených Angličany).
Tentokrát bez otce
V otcových stopách se S. Caboto plavil roku 1503 znovu k Labradoru a největším „ziskem“ byli Eskymáci, které ze své výpravy přivezl do Londýna. O pět let později (1508, uvádějí se však i data 1509–10) se znovu vydal hledat průliv, kterým by se dalo proplout do Číny (Kataje) či Japonska (Cipanga). Na severu Ameriky se dostal až k Hudsonovu zálivu, ale vzhledem k tomu, že ekonomický efekt Cabotových výprav nenaplnil očekávání, angličtí kupci ztratili zájem o další zkoumání vzdálených končin.
Sebastian Cabot změnil panovníka a v roce 1512 přešel do španělských služeb. Získal důvěru císaře a španělského krále Karla V. a stal se jedním z navigátorů při Casa de Contractión v Seville, kde se soustředili zkušení plavci a kartografové a doplňovali bílá místa na mapě obou Indií. Cabot mezi nimi získal významnější postavení a Karel V. ho roku 1518 jmenoval „pilotem mayor“.
V dubnu 1526 vyplul S. Cabot ze Španělska, aby podobně jako Magalhães obeplul Patagonii a pronikl k Molukám. Cabotovy koráby pronikly v únoru 1527 do ústí La Platy a na menších loďkách se španělští plavci vydali proti toku řeky Paraná.
Dostali se v březnu 1528 k jejímu soutoku s Paraguayí a pokračovali v průzkumu obou řek – po Paraná se dostali až k vodopádům Apipé, řekou Paraguay se dostali do míst, kde přitéká Río Bermejo, a střetli se zde s Indiány. Cabot dokázal usmířit místní obyvatele a podle stříbrných šperků, které jim Indiáni věnovali, dostala řeka optimistické jméno Río de la Plata (Stříbrná řeka), které se dodnes užívá pro její dolní tok ústící do Atlantiku.
Návrat do Anglie
Ve snaze vyzdvihnout své zásluhy (v obraně proti soupeři Diego Garcíovi, který roku 1528 přistál v ústí La Platy) vyslal S. Cabot do Španělska jednu ze svých lodí se zprávami o dosažených úspěších, ale jeho poslové u dvora nepřesvědčili. Navíc zničili Indiáni pevnost Espirito Santo na řece Paraná, která byla základnou dalšího pronikání Španělů do vnitrozemí.
V červenci 1530 se S. Cabot vrátil (s pouhými 24 muži) do Španělska a namísto slavnostního vítání byl postaven před soud. Jen zvláštní milost Karla V. uchránila málo úspěšného vůdce výpravy před vyhnanstvím na severoafrickém pobřeží.
Cabot sice zůstal v hodnosti pilota mayor, ale zatím začala u dvora stoupat hvězda jeho soupeře Alonsa Chaveze, jenž se stal v roce 1538 královským kosmografem, a benátský mořeplavec začal uvažovat o návratu do Anglie. Svůj úmysl uskutečnil až v roce 1548 a poslední desetiletí života zaplnil živými kontakty s vůdčími politickými a obchodními kruhy anglické metropole. Nacházel zde prostředí, kde rádi naslouchali vyprávění zkušeného mořeplavce, jenž znal pobřeží Ameriky „od Kanady po Floridu“, jak poznamenal jeden z Cabotových současníků.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
