San Cristóbal de las Casas aneb Mexiko trošku jinak, než jak jej známe

Mýty o Mexiku

Co se nám vybaví pod pojmem Mexiko? Zřejmě každý, nebo skoro každý, kdo v Mexiku nebyl, si vybaví kaktusy, tequilu, sombrera, chilli, ale také drogové kartely, zbraně, nebezpečí a mnohé další. Zda jsou ale tyto představy pravdivé? Nechme se překvapit.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Jsem opravdu v Mexiku?

Loňské léto jsem odlétala do Mexika plná očekávání, zda se tyto hororové představy vyplní nebo ne. Mé první kroky na mexické půdě vedly z malého místního letiště poblíž hlavního města státu Chiapas a vše nasvědčovalo tomu, že jsem opravdu v Mexiku. Slunce, teplo, agáve a španělština. Avšak má cílová destinace se nacházela 85km dále na východ. U nás bychom si pomysleli „pouhých 85km“, ale tady v Mexiku člověk později pochopí, že vzdálenost nic neznamená. Musím říct, že to, co na mě čekalo v malebném městečku San Cristóbal de las Casas, naprosto předčilo má očekávání.

Teplý svetr? Přibalte raději dva

San Cristóbal de las Casas je koloniální městečko obklopené piniovými háji chiapaské vysočiny, které se od ostatních částí Mexika liší mimo jiné také svým klimatem. Po přibližně hodinové jízdě místní hromadnou dopravou vystoupáme do výšky cca 2 200 m n.m. a okolní scenérie nás naprosto ohromí. Co nás ohromí hned v zápětí je teplota, která se i v letním období nepohybuje výše než 22°C.

Nepohrdneme tu tedy teplými svetry, které pouliční prodavači vehementně nabízejí zmrzlým turistům, kteří do San Cristóbalu přijeli s očekáváním vysokých teplot, tak jako v ostatních částech Mexika. Těch se tu ale opravdu nedočkají, takže nezbývá nic jiného, než udělat radost místním obchodníkům a koupit si něco teplého na sebe. Neminulo to ani mě.

Nejširší nabídku průvodců a map Mexika (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Španělština je až druhý jazyk

I přes to, že Chiapas a zejména San Cristóbal, je velice oblíbenou turistickou destinací, zachovává si stále tradiční způsob života a pozůstatky mayské kultury. Místní obyvatele, tzv. indígenas, dvou původních mayských kmenů Tzotzil a Tzeltal rozeznáme velice jednoduše dle tradičních oděvů, které mají zároveň sociální i zeměpisný význam. Ženy nosí sukně a muži kabátce z ovčí vlny, aby bylo na první pohled patrné, ke které kultuře náleží.

Co také souvisí s pozůstatky místní kultury, tak španělštinu v San Cristóbalu a okolí uslyšíme jen zřídka. Španělština je pro místní obyvatele až druhým jazykem, pokud španělštinu vůbec ovládají. Občas se tedy člověk může dostat do zajímavé situace, kdy neuspěje ani se španělštinou, natož s angličtinou.

Zapatistas

Kdo to vlastně zapatistas jsou? Jsou to takoví partyzáni (v Mexiku označováni spíš jako rebelové), kteří bojovali za práva původních obyvatel proti vládě. V lednu roku 1994 proběhl poslední útok zapatistas na místní vládu a San Cristóbal byl na 30h obsazen. Nikomu se nic nestalo a díky této události město získalo na publicitě. I po 20-ti letech je vliv zapatistas stále patrný. Když se procházíte po ulicích San Cristóbalu, na každém kroku vidíte suvenýry s tematikou zapatistas a každé malé dítě na ulici Vám nabízí postavičku Marcose s maskou, puškami a náramenními pásy na náboje.

V zajetí orchidejí

I když se San Cristóbal nachází ve vysoké nadmořské výšce, můžeme zde nalézt mnoho druhů orchidejí. Já osobně jsem strávila celé léto v Orquideas Moxviquil, což je místní sbírková zahrada orchidejí, kde jsem absolvovala svoji pracovní stáž. Bylo to tu jak v pohádce. Žádný stres, obklopená pestrobarevnými orchidejemi všemožných tvarů, vůní a barev. Prostě nádhera!

Na co jsem si ale ze začátku musela zvyknout, tak na oblíbené mexické vyjádření: „Tranquila, tranquila.“ Nenapadá mě, jak tento výraz nejlépe přeložit, ale moje evropské tempo bylo prostě nad mexické poměry. Takže by mohlo znamenat něco ve smyslu: „Zpomal a užívej!“ Tak jsem dala na rady Mexičanů a začala užívat. Jak je v Evropě typické, každý se za něčím honí, ale v podstatě ani neví za čím.

Tady je svět naprosto odlišný. Každý má času dost, když prší, tak se prostě nepracuje a musím podotknout, že prší skoro každý den, takže co se neudělá dnes, udělá se zítra. Občas jakoby se tu zastavil čas, ale na druhou stranu, zamyslete se nad tím, kdy jste naposledy strávili den v přírodě a nemysleli vůbec na nic? Tady to jde velice snadno.

San Cristóbal, un pueblo magico (magické město)

Nedokážu přesně popsat a vysvětlit, co v sobě San Cristóbal skrývá tak magického, ale jakmile jej jednou navštívíte, zamilujete si ho. Kombinace úžasné přírody a kultury místních obyvatel, kteří jsou vždy ochotní a přívětiví, mě nutí smýšlet o Mexiku jen v dobrém. Takže všechny pověry a fámy vyvracím a ráda se s ostatními dělím o své zkušenosti, které jsou jen pozitivní. Takže kam povede Vaše další cesta? Do Mexika? Já už tam byla dvakrát.