Francouz Champlain zkoumal oblast Kanady a založil zde francouzské panství. V dané oblasti objevil nová jezera i řeky.
CHAMPLAIN Samuel de (* 1567, Brouage, Francie, † 25. 12. 1635, Québec, Kanada) – francouzský mořeplavec, zakladatel francouzského panství nad Kanadou
Celých sedmdesát let zůstávaly severoamerické končiny, které objevil J. Cartier, stranou pozornosti. Jen rybáři z Normandie či Bretaně navštěvovali pobřežní vody, které přinášely bohatý úlovek. Při setkání s Indiány získávali výměnou vzácné kožešiny, které v budoucnosti vyhledávali agenti obchodních společností se stejným úsilím jako se španělští či portugalští dobyvatelé pídili po zlatu a stříbru.
V roce 1603 se po letech vypravily na náklad francouzských obchodních společností lodě opět do „Nové Francie“. Mezi členy expedice byl i královský geograf Samuel de Champlain. Vznešený titul získal po návratu ze španělských služeb, v nichž se plavil v letech 1598–1600 v Západní Indii, dostal se do Mexika i na pobřeží Panamy (mj. psal ve svém pojednání, jež zaujalo francouzského krále Jindřicha IV., o vybudování průplavu úzkou šíjí v této části střední Ameriky).
Založení Québecku
Při americké výpravě v roce 1603 se Champlain dostal do ústí řeky Svatého Vavřince a plul po řece Saguenay, kterou znali Francouzi už od dob poslední Cartierovy výpravy, a mapoval východní pobřeží Hudsonova zálivu. S jeho vývody souhlasil král Jindřich a na jeho popud se v následujícím roce Champlain vydal do Nové Francie.
Zkoumal pobřeží „Akadie“ (tj. Nového Skotska) i pevniny na protějším břehu zálivu Fundy. Založil Port Royal a s osmdesáti osadníky se pokusil přezimovat v těchto končinách. Nepříznivé počasí a kurděje zdecimovaly francouzské osadníky, ale Champlain pokračoval v roce 1605 v průzkumu severoamerického pobřeží. Objevil záliv a poloostrov Cape Cod a Bostonskou, respektive Plymouthskou zátoku (v Massachusettském zálivu), které představují zvláště vhodná přístaviště, a roku 1606 ostrovy Nantuckett a Martha’s Vineyard.
Pokračováním výzkumu na řece Svatého Vavřince byla Champlainova výprava z roku 1608, při níž jako nově jmenovaný guvernér založil Québec v místech, kde již existovalo rozsáhlé sídliště indiánského kmene Huronů. Jejich služby využíval francouzský badatel při postupu do vnitrozemí. Čerpal od nich informace o povaze krajin, jež se chystal zkoumat, a představovali pro něho spojence proti Irokézům, kteří se nechtěli smiřovat s postupem Evropanů do nitra Kanady.
Nejširší nabídku průvodců a map Kanady (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Hlouběji do americké divočiny
Spolu s Hurony postupoval v roce 1609 proti proudu řeky Svatého Vavřince a jejího přítoku Richelieu k jezeru, které dostalo jméno francouzského objevitele (dnes v anglickém tvaru Champlane). Objevil pohoří Adirondak a Green Mountains a dostal se k jezeru Ontario, kde se dostal do sporů o loviště kožešin mezi Hurony a Irokézy, kteří se stali zarputilými nepřáteli Francouzů a spojenci jejich konkurentů, Nizozemců a později i Angličanů.
Rok co rok se Champlain vydával k řece Svatého Vavřince a nepřestával (stejně jako kdysi J. Cartier) hledat cestu do Tichého oceánu. Průvodcem francouzského cestovatele se stal mladičký kolonista E. Brûlé, s nímž se v létě 1615 vydal z Québeku k ústí Ottawy, po které pokračovali k řece Manawa a dál až k jezeru Nipissing a po French River do Huronského jezera. Přes menší jezero Simcoe se Champlain dostal do Ontarijského jezera, ze kterého vytéká řeka Svatého Vavřince. Obrátil se na jih k jezeru Oneida a po řece Oswego, která v něm pramení, se po potyčce s Irokézy vrátil do Ontaria a po řece Svatého Vavřince do Québeku.
Pokračující konkurenční boje mezi Angličany a Francouzi o ovládnutí severoamerického vnitrozemí přivedly S. de Champlaina roku 1629 do anglického zajetí, ze kterého byl propuštěn v roce 1633, kdy mohl znovu přejmout správu Nové Francie.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
