Fotodílna Hedvábné stezky v pražské ZOO ukázala, že matička Praha je z hlediska fotografujícího návštěvníka opravdu příjemným místem. Nejen profláklý Karlův most a předražená Zlatá ulička, ale i příjemný výlet do ZOO se může změnit ve fotografický zážitek. Dobrou fotku si ze ZOO odnese v podstatě každý.
První rady
Prvním příjemným překvapením pro návštěvníky fotodílny v pražské ZOO bylo snížení ceny kurzu. V rámci oslav hlavního města se Praha rozhodla„vyměnit“ stopadesátikorunové vstupné za jednu třicetikorunovou dárcovskou esemesku. Takže vlci „dostali“ od každého z účastníků 30,-Kč a cena kursu se snížila o cenu vstupného. Na úvod nafasovali účastníci list se základními radami. Ostřit na oko. Držet se základních kompozičních pravidel (zlatý řez). Využívat malé hloubky ostrosti. Bránit odleskům pozadí ve skle stíněním. Malou clonou filtrovat mříže a pletivo. Nefotit bleskem proti sklu. Využívat přirozeného pozadí. Pozor na vyvážení bílé. Pozor na ostrost. Využívat přímého „konfrontačního“ pohledu zvířat.
Gaviály
Tahákem, který byl slíbený od začátku byli gaviálové, byť první cvakání závěrek se ozvalo u tučňáků Humboltových. Ale gaviál je gaviál! Tihle plazi tvarem těla připomínající krokodýla,mají „divně“ dlouhé čelisti a topné těleso umístěné tak, aby se vyhřívali v bezprostřední blízkosti skla terária. Takže nejen, že se všichni mohou podívat gaviálům z očí do očí, ale dokonce si to oko vyfotit. Navíc mechanismus hlídající teplotu nedovoluje, aby se sklo zarosilo. Co si přát více! Však taky gaviálové v konečném výběru fotek naprosto válcovali ostatní zvířata. Klasická sobota přilákala do ZOO fůru lidí, takže ke gorilám se někteří z nás museli probojovávat (a jiní šli na pivo), gepard znuděně koukal skrz davy a s nepřítomným pohledem možná snil o divočině, kterou nikdy nezažil, makakové si vybírali cosi okolo přirození (což jeden z tatínků komentoval a maminka demonstrativně nic neviděla/neslyšela). Pražská ZOO je z hlediska návštěvníků, ať už s foťákem či bez, prima. Záchody zdarma, zvířat dostatek, občerstvoven taky a poplatek za focení veškerý žádný.
Výsledek
Fotografování v ZOO byla v pořadí už třetí fotodílna Hedvábné stezky (další se připravují) a jak ukazují výsledky, tak se účastníci buď velmi rychle učí, nebo ZOO je opravdu místem, které se vyplatí s foťákem navštívit. Místa, jako je indonéský pavilon či terária opravdu evokují divočinu. Na snímku nikdo nepozná, že stromy v pavilonu jsou betonové a gaviál je za sklem.
Jiná místa (tygři) jsou pořád ještě zoologickou klasikou20. století, ale evidentně se v ZOO na nových pavilonech maká, vše se mění (nebo to změní další povodně) a časem bude pro fotografující návštěvníky ještě další prostor a příležitosti. Na druhou stranu je třeba říci, že přístup „visitors friendly“ je někdy méně „friendly“ ke zvířatům. Odstranění mříží u opic a jejich nahrazení sklem je ukazuje návštěvníkům bez železných (na první pohled viditelných) bariér, ale pro opice to znamená, že mají o mnoho méně příležitostí šplhat, zachytit se, skotačit. Od skla se mohou jen odrazit. Nicméně pro fotografa, který to nenapálí bleskem přímo proti sklu je to příjemné zlepšení situace.
Díky všem účastníkům za účast, tázajícím se za dotazy a věřím, že se brzy uvidíme.
Topí Pigula, hedvábnostezkový fotografický lektor
HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.
