Rwenzori: sídlo mraků a mizejících ledovců v srdci Afriky

Příroda si na tomto místě opravdu dala záležet. Díky obtížné dostupnosti se tomuto pohoří podařilo svou divokou krásu zachovat. Vrcholky tohoto pohoří přímo v srdci rovníkové Afriky se zvedají do výšky 5000 metrů a jsou jedním z mála míst na zemi, na kterém se nacházejí rovníkové ledovce. Jedná se o třetí nejvyšší horský masiv Afriky po Kilimandžáru a Pohoří Kenya, který se strmě zvedá se nad hladinou řeky Semliki.

Rwenzori mají díky svému původu funkci klimatického předělu mezi rovníkovým a východním klimatem, v celé oblasti proto často prší – proto se místu také občas říká Deštné hory.

Co je ovšem na těchto horách v blízkém okolí rovníku unikátní, je stálá přítomnost sněhu na vrcholcích a ledovce vyplňující údolí.  Kromě nejvyššího vrcholu Mt. Stanley (5109 m), je ledem pokryto ještě dalších pět čtyřtisícovek.

Právě kombinace sněhem pokrytých vrcholků, rychle tekoucích řek s magickými vodopády, jezer s průzračně čistou vodou a unikátních rostlin dodává této oblasti nadpozemskou krásu.

Legendární objev vévody d’Abruzziho

O přítomnosti ledovců v této oblasti psal už slavný řecký geograf Ptolemaios, ale teprve před sto lety se podařilo je poprvé zmapovat. Jejich objev v roce 1906 znamenal světovou senzaci. Výpravu do pohoří Rwenzori tehdy vedl legendární badatel, vévoda Luigi d’Abruzzi, syn španělského krále Amadea I. Savojského, který se od dětství věnoval alpinismu – už jako devítiletý vystoupil na Mont Blanc. Zapsal se do dějin dobývání severního pólu i polárního vědeckého výzkumu. V rámci svých horolezeckých expedic si připsal úspěchy v podobě prvovýstupů v Americe i Africe, kde dosáhl i nejvyššího vrcholu Rwenzori, Mt. Stanley. Jeden z vrcholků, Mount Luigi di Savonia, po něm dnes nese jméno.

Blízký konec rwenzorských ledovců

Tato legendární expedice pod vedením vévody d‘Abruzziho inspirovala dva vědce Neila Losina and Natea Dappena, kteří se rozhodli vydat po jejích stopách. Rozloha ledovců, které tehdy výprava zdokumentovala, byla 7,5 kilometrů čtverečních. Během posledního století ledovce ale ztratily 80% své původní rozlohy a vědci předpovídají tomuto unikátnímu místu smutnou budoucnost.

Poslední zbytky ledu by měly roztát během příštích dvaceti let. Budoucnost hor i lidu kmene Bakonjo, který zde má domov, je tak nejistá. Celá oblast je zároveň jedním z nejdůležitějších zdrojů vody. Napájí i řeku Nil, která má zásadní roli pro život v pouštních a polopouštních oblastech Súdánu a Egypta. Tání ledovců přináší i další jevy – jako bleskové povodně – místní mají velké obavy, že tání způsobí velké problémy lidem žijícím v povodí řeky Semliky.

Tání ledovců v pohoří Rwenzori se věnuje film Sníh na NiluNathana Dappena a Neila Losina, který  můžete vidět na Festivalu Expediční kamera 2016. Vizuálně působivý snímek se snaží zdokumentovat náročné podmínky expedice, ale zejména rychlost, s jakou pokračuje tání. Slavné fotografie ledovců, které na počátku minulého století pořídil Vitorio Sella, a snímky, které zachytily současnou podobu krajiny, se stávají němými svědky dopadu klimatických změn.