RUMUNSKO-ČESKÝ SLOVNÍČEK 

Něco málo o rumunštině

Rumunština patří do skupiny románských jazyků. Pro turistu jsou zřejmě nejdůležitější rozdíly ve čtení rumunských slov, protože jinak se mu může lehce stát, že domácí Rumuni ani při nejlepší vůli nepochopí, kam že se to chce cizinec vlastně dostat. 

Jak se tedy rumunská slova čtou:
j – čte se jako české „ž“
che, chi – čte se jako „ke, ki“
ghe, ghi – čte se jako „ge, gi“ gia, ge, gi,
gio, giu – jako “ dža, dže, dži, džo, džu“
ce, ci – jako „če, či“
c – k, s výjimkou cia, ce, ci, cio, ciu
(ča, če, či, čo, ču)
ţ – jako „c“
ş – jako „š“
â – (na začátku slova se píše „î“), čte se podobně jako ruské „jery“ (y)
ă – se nečte skoro vůbec, předchozí spoluhláska se čte zvýrazněně a samostatně, s dozvukem


Podle nových pravidel rumunského pravopisu jsou všechna zastaralá „î“ přepsána na „â“.


Malý česko-rumunský slovníček
Uvedená fonetická transkripce pouze přibližná, neboť jsme vynechali některé specifické rumunské přízvuky. Doufáme, že nám tyto vady na kráse odpustíte a že slovníček splní své poslání – nejzákladnější a nejjednodušší komunikaci v jazyce.


Běžná konverzace
česky rumunsky foneticky

dobré ráno bună dimineata buna dimineaca
dobrý den bună ziua buna ziva
dobrý večer bună seara buna seára
dobrou noc noapte bună noapte buna
šťastnou cestu drum bun drum bun
dobrou chuť poftă bună pofta buna
dovolíte permiteţi permiteci
prosím vás vă rog va rog
děkuji mulţumesc mulcumesk
na shledanou la revedere la revedére
ano da da
ne nu nu
pan domn domn
paní doamna doamna
muž bărbat brbat
žena femeie femeje
dítě copil kopil
kolik je hodin? cât e ceasul? kyt je čeásul?
jaké je počasí? cum e vremea? kum je vremea?
moje adresa je adresă me-a ete adresa mea ešte
jak se jmenujete? cum vă numiţi? kum va numici?
co děláte? ce mai faceţi? če maj fačeci?
jaká je vaše adresa? ce adresă aveţi? če adresa avec?
Rumunsko România Romania
(republică) republika
přátelství prietenie prietenije
jak se máte? cum vă aveţi? kum va avec?

Kudy kam?
kde je …? unde este …? unde jeste …?
kdy? când? kynd?
kde? unde? unde?
vpravo ân dreapta yn dreapta
vlevo ân stânga yn stynga
vpředu ân faţă yn faca
vzadu ân spate yn spate
ulice strada strada
náměstí (tržnice) piaţă pjáca
kostel biserică biserika
hřbitov cimitir čimityr
hotel hotel hotel
restaurace restaurant (ul) restaurant (ul)
obchod magazin magazin
cukrárna cofetărie kofetarje
křižovatka intersecţie itersekcje
pekařství brutărie brutarje
otevřeno deschis deschis
zavřeno ânchis ynchis
pošta potă pošta
velvyslanectví ambasadă ambasada
stadión stadion (ul) stadion (ul)
knihkupectví librărie librarje
vchod intrare intrare
východ ieire ješire
záchod veceu večeu
lékarna farmacie farmačje
nemocnice spital spital
lékař medic medik
koupaliště trand štrand

Doprava
zastávka autobusu staţie de autobuz stácje de autobus
stanice vlaku,
nádraží gară gára
autobusové
nádraží autogară autogára
přístav port(ul) port(ul)
letiště aeroport(ul) ajeroport(ul)
garáž garaj garaž
jízdenka na … bilet(ul) de … bilet(ul) de …
autobus autobuz autobus
vlak tren tren
osobní vlak personal personal
rychlík accelerat akčelerat
letadlo avion avjon
taxi taxi taxi
loď vapor vapor
železnice cale ferată kale feráta
kdy odjíždí vlak? când pleacă tren? kynd pleaka tren?
kdy přijede vlak? când sosete tren? kynd sosešte tren?
autostop autostop autostop
včera ieri jeri
dnes azi azi
zítra mâine myjne

Číslovky
nula zero zero
jeden, jedna un, una un, una
dva doi doj
tři trei trej
čtyři patru patru
pět cinci činč
šest ase šase
sedm apte šapte
osm opt opt
devět nouă nova
deset zece zeče
jedenáct unsprezece unsprezeče
dvanáct doisprezece dojsprezeče
dvacet douăzeci dovazeči
třicet treizeci trejzeči
čtyřicet patruzeci patruzeči
padesát cincizeci činčzeči
sto sută suta
tisíc mie mije
milión milion miljon

Jídlo, nákupy
kolik to stojí? cât costă? kyt kosta?
účet plată plata
peníze bani bani
chléb pâine pyjne
bageta franzelă franzela
maso carne kárne
víno vin, vinuri vin, vinuri
pivo bere bére
máslo, sádlo unt, untură unt, untura
brambory cartofi kartofi
rajčata roie rošje
sýr brânză brynza
neslaný sýr ca kaš
cibule ceapă, cepe čeapa, čepe
ryba, ryby pete(le), peti pešte(le), pešti
salát salată salata
minerálka apa minerală apa minerala
zákusek prăjitură pražitúra
zmrzlina ângheţata yngecata
oplatky napolitane napolitane
sušenky biscuiţii biskuicji
krabička cigaret pachet de ţigări paket de cigári
krabička zápalek cutie de chibrituri kutje de kibrituri
léky medicamente medikamente
snídaně micul, dejun mikul, dežun
oběd, stůl prânz, masă prynz, masa
večeře cină čina
je to drahé e scump je skump
málo puţin pucin
mnoho, hodně mult mult
noviny ziar(ul) zjar(ul)

Přívlastky
bílý alb alb
červený rou rošu
žlutý galben galben
zelený verde verde
modrý albastru albastru
černý negru negru
fialový violet vjolet
hnědý brun, maro brun, maro
velký mare mare
malý mic mik
pěkný frumos frumos
škaredý, ošklivý urât uryt
vysoký ânalt ynalt
nízký jos žos
vysoko sus sus
nízko joasă žoasa
blízko aproape aproape
daleko departe departe

Turistika, zeměpis
východ est est
západ vest vest
sever nord nord
jih sud sud
nadmořská výška altitudine altytudyne
bod punct punkt
pruh, pás bandă banda
přehrada baraj baraž
vodopád cascadă kaskada
soutěska cheile keile
průsmyk pas pas
hora munte munte
vrchol vărful vyrful
hřeben, hřebeny crestele, creastă krestele, kreasta
kříž cruce kruče
sedlo curmatura kurmatura
údolí vale vale
skála stâncă stynka
jeskyně peteră peštera
louka livadă livada
pramen, prameny izvor, izvoare izvor, izvoare
voda apă apa
pitná voda apă de băut apa de beut
jezero lac lak
řeka râu(l) ryu(l)
potok pârâu pyryu
les pădure padure
zřícenina hradu ruinele cetăţi rujnele četaci
paseka, mýtina poiană pojana
stezka, pěšina potecă poteka
cesta drum drum
silnice osea šosea
značení, značka markaj markaž
mapa hartă harta
chata cabană kabana
hájovna canton kanton
dům casă kasa
lovecká bouda casă de vânătoare kasa de vynatoare
salaš sălă, stână salaš, styna
útulna refugiu refudžju
stan cort kort
rozdělat oheň fac foc fak fok
ves sat sat
město ora oraš
nížina câmpie kympje
hory munţii muncji
moře mare mare
pohoří lanţ de munţii lanc de muncji