Každý, kdo přijede na Jávu, musí do Jogyakarty. Toto město ve střední části ostrova blízko pobřeží divokého Indického oceánu je centrem tradiční javánské kultury. Dodnes tu žije sultán Hamengkubuwono X., jehož rod se sice dávno vzdal politické moci ve prospěch jakartské vlády, nicméně zůstává autoritou v kulturní oblasti a v otázkách regionálního rozvoje.
Jeden ze symbolu jihoamericke prirody – NP Torres del Paine, ktery lezi na jihu kontinentu v chilske casti Patagonie – nezustal stranou ani naseho itinerare. Park nabizi mnoho zajimaveho – nekolik nadhernych jezer, prekrasne horske scenerie, uzasne a do svetle modra zbarvene ledovce, bohatou faunu a floru a predevsim radu nenarocnych a dobre znacenych treku, ktere zvladnou i mene zdatni turiste.
Domorodé národy dnes vnímají turismus jako nemoc, která přináší malý či žádný užitek (Abyia Yala, 1999). Výklad ekoturismu by nás měl přesvědčit o opaku.
Nikoho asi nepřekvapí, že se na Cejlonu (dnešní Srí Lance) neprovozují tradiční evropské sporty jako je třeba lední hokej ani lyžování. Tropický ostrov v Indickém oceánu je ale domovem nejrůznějších akrobatů, nad jejichž výkony se tají dech.
Toužil se stát misionářem u divochů, mezi indiány či v Tichomoří. Proslavil se ale jako architekt. Kdo? Rodák z Polné na Českomoravské vrchovině, Šimon Wolfgang Boruhradský (1650-1697).