Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Historie hlavního města provincie Guanxi (Kuan-si) se začíná v době Qin (Čchin), kdy bylo důležitým obchodním střediskem na kanálu spojujícím Perlovou řeku s Dlouhou řekou. Krajina kolem Guilinu bývá Číňany nazývána nejkrásnější na světě a každý, kdo sem zavítá, určitě potvrdí, že skutečně mezi nejkrásnější scenérie patří.

Guiyang je spíše moderní čínské velkoměsto, v němž se dochovalo jen málo původních památek.

Hainan je tropický ostrov v Jihočínském moři oddělený od pevniny asi 20kilometrovým průlivem. Tento kromě Taiwanu největší čínský ostrov zůstával v dřívějších dobách značně opomenut a za císařské Číny sloužil kvůli svým náročným přírodním podmínkám dokonce jako místo pro vyhnance.

Charbin je hlavní město nejsevernější provincie Heilongjiang (Chej-lung-ťiang) nazvané podle řeky, která obtéká její severní hranici a zároveň tvoří hranici Číny s Ruskem (Heilongjiang – řeka Černého draka – Amur).

Vysoko v horách západního Sichuanu (S’-čchuan), asi 400 km severně od Chengdu (Čcheng-tu), nedaleko městečka Songpan (Sung-pchan), nalezneme 7,5 km dlouhé údolí s nádhernou scenérií vápencových kaskád.

Huashan je jedna z pěti posvátných taoistických hor v dosahu Xi’anu (Si-an). Podle taoistické mytologie zaujímají bohové hor nejvyšší místo v hierarchii božstev. Cestou na vrchol a na každém z pěti vrcholků (střední, jižní, severní, západní a východní) se nacházejí taoistické svatyně a kláštery, mnohé z nich obydlené a činné.

Chengdu je město staré asi 2500 let. První zmínky o něm jsou v kronikách dynastie východní Han (Chan; 25–220 n.l.), kde se o něm mluví v souvislosti s obchodními cestami na západ jako o „městě brokátu“.

Dynastie Ming, která vládla Číně před příchodem Mandžuů (do r. 1644), považovala tento bod za nejzápadnější výspu svého impéria, který bylo samozřejmě nutno důkladně bránit.

Město Jiuquan, jehož jméno se dá přeložit do češtiny jako „pramen vína“, se nachází 50 km západně od města Jiayuguan (Ťia-jü-kuan). Město bylo založeno již v 1. století př.n.l. za dynastie Han (Chan), kdy byly do této oblasti hromadně přemístěny tisíce zemědělců z poloostrova Shandong (Šan-tchung), který byl postižen obrovskými povodněmi.

Pohoří Jiuhua – Devět nádherných vrcholků – se nachází ve východní Číně, v provincii Anhui (An-chuej) a je považováno za jedno ze čtyř posvátných buddhistických pohoří a za sídlo bóddhisatvy Dizanga (Kšatigarba).

Město Kaiping se nachází asi 140 km od Kantonu, je centrem oblasti, v níž nalezneme v několika různých vesničkách rozesety velmi pozoruhodné a na Čínu velmi netypické stavby, které připomínají spíše naše hrady než tradiční čínské stavby.

Kamenný les je soubor mohutných vápencových věží tmavě šedé barvy o rozloze 80 hektarů nacházející se asi 110 km jihovýchodně od Kunmingu (Kchun-ming). Nejvyšší z věží dosahují výšky až 30 m.

Podle legendy založilo město Kanton pět nesmrtelných, kteří přijeli z nebe na kozách a záchránili jej od hladovění. Proto je také někdy nazýván Kozí město. Nicméně první skutečné zmínky o této oblasti jsou z r. 214 př.n.l., kdy císař Qin Shi Huang (Čchin Š’-chuang) poslal své oddíly směrem na jih, aby převzaly kontrolu nad oblastí směrem k moři.

Město Kašgar leží ve stejnojmenné oáze, která se nachází v nejzápadnější čínské provincii Xinjiang (Sin-ťiang), respektive v Ujgurské autonomní oblasti. Město bývalo významným obchodním centrem na hedvábné cestě.

Hlavní město provincie Yunnan (Jün-nan) bývá pro své příjemné podnebí nazýváno „městem věčného jara“. To je dáno jeho polohou – sice leží v subtropickém pásmu, ale „vykompenzovaném“ vyšší nadmořskou výškou. Je proto oblíbeným místem zejména čínských turistů, kteří sem cestují skutečně celoročně – schovat se před zimou či vedrem.