Heduš (pojmenovaná podle cestovatelského portálu Hedvábná stezka) jinak Toyota Land cruiser s dvoučlennou posádkou opět vyráží na cesty po světě. Tentokrát to bude Afrika jako etapa č. 1, jižní Amerika od jihu k severu, jako etapu č. 2, přes Panamu do USA, jako etapu č. 3, z Vladivostoku přes Mongolsko domů, etapa č. 4.
aneb proč jsem půjčil peníze 38 leté Pasquelin z Keni…
Nazvat nenápadnou holinu, která jen tak tak překonává hranici 1200 m Everestem, se může zdát příliš troufalým pokusem jak zpopularizovat tuto donedávna opomíjenou lokalitu při slovensko-polsko-moravské hranici. Velká Rača je však kulminací oblasti Kysuckých Beskyd, svérázného kraje kopanic, huňatých lesů, dřevěnic a drsných mužů a tak tento možná poněkud nadnesený výraz není až tak „mimo mísu“.
Byla odedávna spojována s buddhismem. Už od 8. stol. po Kr. se v tomto horském regionu usazovali tibetští imigranti a zakládali zde buddhistické kláštery. V r. 1848 byla oblast připojena k britské Indii a o 4 roky později se Dharmšala stala administrativním centrem okresu Kangra.
Haidarábád je hlavním městem svazového státu Ándhrapradéš. V 16. stol. přemístila dynastie Kutubšáhů z Gólkóndy své hlavní město do nově založeného Haidarábádu. V r. 1687 bylo dobyto mughalským císařem Aurangzébem. Další vládci Haidarábádu byli místodržící, kteří byli jmenováni mughalským vládcem z Dillí.
Významný přístav malabárského pobřeží, za vlády zamorinů zde vzkvétal obchod s kořením. Nedaleko odtud se v roce 1498 vylodil portugalský mořeplavec Vasco da Gama a zahájil tak novou etapu indických dějin. Dosud pojí toto město silné vazby k arabskému světu – velké procento místních obyvatel pracuje v zemích Středního východu.
Třetí největší indické město, metropole Západního Bengálska, se rozkládá v deltě Gangy na řece Huglí. Kalkata je jedním z nejdůležitějších obchodních a kulturních středisek Indie. Byla založena Angličany teprve v r. 1690 účelným spojením tří vesnic – Kalikat, Sutanutí a Góbindapur, jež se proměnily na strategický přístav a jeden z výchozích bodů obchodu Východoindické společnosti. V l. 1773–1911 byla Kalkata sídlem britské koloniální správy, než byla administrativa přesunuta do vznikajícího Nového Dillí.
„Město chrámů“ bylo v 6.–8. stol. hlavním městem říše Pallavů.
Khadžuráho bylo hlavním městem Bundélkhandu (území kolem dnešního Džhánsí), v němž vládl rádžpútský klan Čandélů. Tento klan odvozoval svůj původ od měsíce (čánd – měsíc).
Za doby vlády dynastie Pándjů, ve 12. stol. byla Maduraj jejich hlavním městem. Ve 14. stol. ztratila svou nezávislost při muslimské invazi ze severu, vedené Málikem Káfurem.
Bylo druhým hlavním městem králů z dynastie Pallavů, po Kánčípuramu. Říše Pallavů existovala na indickém jihu v 5. až 8. stol. Většina památek v Mamallapuram pochází z doby vlády krále Narasinhavarmana I. (630– 68) a Narasinhavarmana II. (700– 28).
„Město vonných tyčinek“, tak je nazýván Majsúr. Většina santalových tyčinek se vyrábí právě tady.
Město radovánek“ bývalo po 200 let hlavním městem málvského sultanátu. Málva je náhorní plošina ve střední Indii s mírným a příjemným klimatem, porostlá hustými lesy. Zde sultanát nezávislý na dillíském sultanátu založil po Tímúrově vpádu (1398) tughlakovský guvernér Dilávar Chán Ghórí (1401–05).