Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Pákistán? Před pár lety by brněnskou kapelu Čankišou ani ve snu nenapadlo, že se do téhle země podívá. Ale díky muzice, kterou už víc než jednu dekádu dělá, měli možnost Pákistán poznat z jiného pohledu než toho klasicky turistického. Vy máte šanci slyšet Čankišou v Praze nebo Brně a vyhrát s námi lístky na koncert!

  O rybím smradu, ráji na zemi a hrošících, které jsme (samozřejmě) neviděli…  

Výstup na Treskavec je nádherným zážitkem, pro někoho ale může být dost fyzicky náročný. Odměnou je božský klid v klášteře, krásné výhledy a pocit svobody uprostřed nedotčené přírody Makedonie.

Šest špičkových lyžařů zde s křídly nad hlavou křižuje svahy Mont Blancu. Na celý film se můžete těšit v rámci Filmového festivalu zimních sportů.

Hlavní město Makedonie (jedna z bývalých republik Jugoslávie) se rozkládá v údolí řeky Vardar obklopeném vysokými kopci.  Město je řekou rozdělené na dvě části, které jsou velmi odlišné architekturou a také etnickým původem obyvatel.

Na outdoor serveru dokumentárních filmů www.bushmanfilm.com přibyl další skvělý festivalový a televizní snímek Pavla Blažka, zachycující jednu z nejextrémějších záležitostí – přechod jezera Bajkal v zimních sibiřských podmínkách.

Vzhůru na folklorní festival Razigrano oro aneb jak vypadá roztančené městečko Ohrid.

„Eurolajňácký“ autobus mě vyplivl na Londýnské Victoria station. Do stejného vozu jsem měl zpět „nalodit“ druhý den odpoledne, takže Londýn se mi nabízel na necelé dva dny a celou noc. Proklatě dlouhou noc.

Národní park Pelister je lákadlem pro všechny turisty a horolezce, kteří přijíždí do Makedonie. Pro pokročilé turisty může být výzvou několikadenní přechod dvou hornatých parků: Pelisteru a Galičice, tedy od Bitoly přes Prespanské až k Ochridskému jezeru.

Pohádková příroda, azurově modrá voda, nádherné skály a dechberoucí výhledy – to je kaňon Matka.

Oranžové písky, akácie, oblačné nebe a mohutní lvi s černými hřívami. Krajina po desetiletí odloučená od lidí. Drobní lovci schopní přežít v divočině, která všechny ostatní – černé i bílé – zahubila. To je poušť Kalahari.

Autobus nás má vyvézt na Orlí hnízdo ve výšce 1834 m po silnici, vybudované speciálně pro Adolfa Hitlera. Z jedné strany drsná skála, z druhé 1000 m hluboká propast. Nic pro slabé charaktery!

„Vždyť je Hederlezi,“ bylo slyšet jako vysvětlení četných úsměvů v jindy tak demotivujícím prostředí. Lidé, kteří žijí v podprůměrných životních podmínkách, v těchto dnech uspořádali podle tradice velkou hostinu a slavili jeden z nejdůležitějších svátků balkánských Romů.

Koidu, město diamantů, nám tedy vyrazilo dech. Všechno v Koidu bylo pokryto pronikavým šedým prachem, vypadalo to, jako by se usadil i na lidech, zamračených a utahaných.

Třítýdenní roadtrip okolo Sierry Leone jsme zahájili šestihodinovou jízdou – cíl: Kabala. V průvodci stálo, že toto hlavní město distriktu nabízí poklidnou venkovskou atmosféru. Že se tu dozvíme o čarodejnici ale i útrapách za války jsem nečekala.