Ráno se na nás cestou z recepce tak trochu nalepil Nor Egil, samotář, už asi měsíc na cestách. Povídal nám o Myanmaru, kde jel v noci autobusem, kterýmu nesvítila světla, pročež nějaký malý dítě prej sedělo na kapotě a svítilo na silnici baterkou. Taky byl v Severní Koreji a zdá se, že komunistickej režim začal větřit možnost dobrýho výdělku přes turisty lačný návštěvy tohodle panoptika, všechno je tam (pro turisty) dost drahý. Nakonec nám ještě sdělil, že u nich doma je v zimě světlo jen čtyři hodiny denně a v létě pak zase světlo furt, což je blbý, protože když jde v noci z hospody, tak už svítá a on pak nemůže spát. Nakonec nám dal vizitku i s odkazem na jeho cestovatelský web, rozloučili jsme se a každej šel po svejch.
V Pakse jsme velmi časně ráno, takže se nám podaří chytnout pěkný pokoj u pana Vonga. Mluví nejen plynně anglicky a francouzsky, ale také polsky. Prý od šedesátého prvního studoval deset let v Polsku a z té doby zná i Prahu. Při snídani rozkládáme trochu po polsky a plánujeme další výlety. Rádi bychom to zkusili po vlastní ose. Organizované výlety jsou na nás trochu drahé a trochu moc organizované. Guest house nabízí půjčování motorek za sedm dolarů na den. Do toho jdeme. Pan Vong vybírá ze svého motoparku dva pěkné modré kousky, které zdobí nápis Zong Shen. Výborně, vyzkoušíme čínskou výrobu. Naštěstí jsou stroje konstruované tak, aby to pochopili i Číňani. Je to poloautomat bez spojky s trochu pofidérním řazením.
Největší šance máte určitě při cestování po Asii. Je zde totiž mnoho různých kultur, náboženství a národů a takřka každý slaví svůj vlastní Nový rok. Většina jich připadá na začátek kalendářního roku.
Nshima je kaše uvařená z hrubé kukuřičné mouky (zásadně z bílé kukuřice). Je to jednoduché jídlo, ale po třech měsících pobytu v Zambii, když nemáme nshimu dva dny za sebou, jsme celí nesví.
San Juan Hlavní město Portorika je rozvinutou moderní metropolí s nádherným pobřežním pásmem udržovaných pláží, je obchodním centrem země, ale zároveň má zachovalou historickou část, která je více než 500 let stará.
Hočimina jsme ráno dole načapali, jak v tmavým a dost podezřelým kuchyňským koutku, na neuvěřitelně zaplácaným dvojvařiči právě dokončuje obligátní nudle. Rychle je do sebe nasrkal a začal s přípravou vylepení A2-plakátu na skleněnou stěnu hostelu. Celé se to dalo udělat poměrně jednoduše, totiž nalepit plakát na stěnu vnitřní, jakž takž teplou, ale on se rozhodl jít cestou venkovní. První pokus nedopadnul, Hočimin bosou nohou v trepkách po pár sekundách vpadnul s „uáááá“ dovnitř a třel si o sebe ruce. Ukázalo se, že vnější sklo je samá špína a samolepka na něm nedrží, takže si vzal z kuchyně hadr a sklo nejdřív umyl. Pak už to šlo.
Ouagadougou Hlavní město Ouagadougou (čti: „vagadúgú“)v centru země je příjemné, ale nijak zvláště zajímavé místo. Po staletí bylo hlavním městem kmene Mossi a sídlem krále. Nyní se zde vždy v lichých letech v únoru koná mezinárodně známý filmový festival FESPACO Pan-African Film Festival, který patří mezi nejdůležitější událostí tohoto druhu v Africe.
Hlavním centrem je městečko Hanga Roa, ve kterém bydlí téměř všichni obyvatele ostrova. Rozkládá se při jihozápadním pobřeží a najdete tady několik obchodů, hotelů, restaurací, půjčoven aut a kol, případně další služby. Poblíž je letiště. V zajímavém Museo Antropológico Sebastián Englert se můžete seznámit s historií a kulturou Rapa Nui.
Cockburn Town Hlavní město je sice administrativní a politickou metropolí již více než 400 let, ale přesto si zachovalo charakter ospalého karibského města pouze s dvěmi prašnými hlavními ulicemi, které jsou lemovány pastelově zbarvenými koloniálními domy. Město má půvabné nábřeží s historickými vládními budovami, obklopujícími malé náměstíčko s Kolumbovým sloupem, památkou na jeho přistání zde v roce 1492. Filatelisté znají dobře toto souostroví, protože se tu vydávají nádherné poštovní známky, které lze spatřit právě zde na hlavní poště
Basseterre V malém hlavním městě žije téměř polovina obyvatel ostrova. Město, obklopené zelenou kopcovitou krajinou, leží na konci široké zátoky. Název sice připomíná původní francouzské obyvatelstvo, ale jinak je ráz města spíše anglický. Přestože většina historických budov padla za oběť požáru v roce 1867, zůstalo tu několik hezkých viktoriánských kamenných budov, kombinovaných s dřevem. Centrem je Independence Square – malý park s fontánou.
Kingston Hlavní město Jamajky není vzhledově příliš atraktivní, ale rozhodně stojí za návštěvu. Je srdcem ostrova a centrem kultury a obchodu. Staré centrum města by mělo brzy projít plánovanou rekonstrukcí. Zde se konají na molech u přístavu řemeslné trhy a jen několik bloků odtud je Národní galerie se sbírkou jamajského umění od roku 1920 až po současnost. Nejnavštěvovanějším objektem v Kingstonu je objekt v Novém Kingstonu – Muzeum Boba Marleyho, hvězdy reggae, který tu žil. Atraktivním místem ve městě je ulice Red Hills, kde se odehrávají pouliční párty a diskotéky a kterou prostupuje vůně kořeněného vyuzeného hovězího masa z mnoha zdejších stánků.
GEORGETOWN Hlavní město Georgetown je jedno z nejzachovalejších dřevěných měst v Karibiku. Georgetown byl navržen a postaven Holanďany (nejdříve známý jako Stabroek), leží pod úrovní mořské hladiny, a proto jej při přílivu musí chránit ohromný kamenný val. Právě tady ústí do moře Demerara, jedna z řek, které tečou z guyanských hor přes pobřežní rovinu do Atlantského oceánu. Dnes je guyanské hlavní město charakteristické širokými třídami, liliemi pokrytými kanály a desítkami pozoruhodných budov z 18. a 19. století. Většina pamětihodností města se nachází na Hlavní třídě nebo v její těsné blízkosti. Patří mezi ně gotická Katedrála sv. Jiří, údajně nejvyšší dřevěná katedrála světa (39 metrů), a neoklasicistní budova Parlamentu z poloviny 19. století. Město můžete spatřit i z ptačí perspektivy, a to díky věži u impozantní litinové budovy Stabroek Market. Za návštěvu stojí i Muzeum Guyana, které vlastní ukázky guyanských maleb a skulptur. Město je plné pestrobarevných indiánských tržišť, křivolakých uliček a milých kavárniček. Na hlavní ulici je mnoho jazzových barů a diskoték, které stojí za to navštívit. Zdejší tropické botanické zahrady s viktoriánskými mosty, palmami a rybníky, oplývají neuvěřitelnou krásou a právem jsou považovány za jedny z nejkrásnějších na světě. Přesto že ve městě není příliš vysoká kriminalita, je dobré být obezřetný a to zejména v okolí dvou hlavních trhů Stabroek a Bourda a na plážích.
Cayenne Hlavní město Cayenne nese jméno syna krále Ceperou, náčelníka indiánů Galibi. Založeno bylo roku 1637 obchodníky z francouzského Rouenu a patří mezi nejkrásnější města Jižní Ameriky. V centru města ještě stále můžete najít historické domy ze dřeva a cihel s příměsí slámy. Historické domy s balkóny, verandami výrazně převyšují ostatními domy. Ve městě naleznete i typickou francouzskou koloniální architekturu. Place des Palmistes vděčí za své jméno královským palmám s velkými rovnými kmeny. Nad palmami se tyčí pevnost Le Fort Ceperou, která byla postavená po příchodu prvních obchodníků okolo roku 1643. Dnes se jedná o vojenský prostor nepřístupný návštěvníkům.