Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Nenápadná tečka na mapě Evropy, archipelago v severním Atlantiku, malý kus země bičovaný vlnami a větrem. To jsou Faerské ostrovy.

Počasí je potvora. Určitě si to myslí i většina z Vás. Ale tady na severu toto platí dvojnásob. Počasí se každou chvíli mění a je naprosto nepředvídatelné, nechtěli bychom být svalbardským meteorologem.

Přestože máme v podstatě odpočinkové dny, dnes jsme utahaní jak koně. A pevně doufám, že dopíšeme tuto zprávu dřív, než usnu. Ondra nás totiž dnes protáhl po okolních kopcích, prý nalehko jen takové malé kolečko, které nakonec mělo asi 35 km s převýšením 700 m.

Do Japonské jeskyně jedeme na vypůjčených motorkách. Mateo jede první a nepřekročí 40 km/hod. Na konci města zastavujeme na pravděpodobně jediném semaforu na ostrově. Stojíme vedle Matea a on se nám s kamennou tváří snaží objasnit princip semaforu. Říká, že na červenou se musí ihned zastavit, počkat na zelenou a pak se rychle rozjet. Panebože, zač nás trestáš v podobě tohohle člověka!

Hydroelektrárna nemusí být jen zdrojem energie. Může být i zdrojem nedorozumění, v našem případě spíš dorozumění. Hydroelektrárna je totiž tak složité a specifické slovo, že na rozdíl od ostatních jednodušších slov ho nikdy nepřeslechnete.

Expedice Špicberky 2007 měla smůlu. Ledová vichřice dosáhla takové síly, že tým musel být evakuován helikoptérou záchranářů. Co se všechno stalo?

Takže Vás dnes opět zdravíme z Longyearbyenu, kde jsme dnešní dopoledne strávili vyřizováním papírování v kanceláři guvernéra a místní policie, přičemž tito nám znovu potvrdili, že naše včerejší rozhodnutí bylo správné. Poté jsme navštívili místní knihovnu, kde jsme v rychlosti pročetli diskusní příspěvky na našem webu. Byli jsme příjemně překvapeni jejich množstvím a i vesměs pozitivními ohlasy, i když nás samozřejmě trochu mrzí (přesto, že jsme to čekali), že některé komentáře jsou výsměšné až vulgární, ale to už asi k takovému podniku patří.

Uličkou kolem mého hotelu nosí mrtvé. U spalovacího ghátu se jich někdy tvoří celá fronta, mezi hromadami dřeva všude kolem. Lidé připravují pohřební hranice a spalují jedno tělo za druhým. Oheň nikdy nevyhasne, dnem i nocí hoří další a další hranice, oheň se pouze přenáší, nikdy se nezapaluje nový. Kdo má to štěstí a zemře zde, vymaní se okamžitě z koloběhu životů, z pozemského utrpení.

Vzhledem k tomu, že se naše očekávání v lepší počasí nenaplnila, přes noc vítr ještě zesílil a více se ochladilo, se moje funkce omezuje na občasnou kontrolu a podrbání Zana (tedy poté, co se vykope ze svého sněhového pelechu), na úpravu jeho obydlí, které je neustále zasypáváno sněhem, a na jeho krmení, což kvituje s největším povděkem. Zima mu evidentně není, proti větru je chráněný a mráz mu nevadí. Akorát se určitě hrozně nudí, ale to my ostatně také.

Dnes je dobrá příležitost začít citátem z knížky Roberta Edwina Pearyho Dobytí severní točny: „Obtíže a nebezpečí, jež hrozí arktické výpravě, jsou téměř nesčetné a nelze jich vypsáti jen v několika řádcích. Vedle zmíněných ledových trhlin je tu ještě hrůzný vichr, vánice, při níž na krok není viděti, krutá zima…“ Včera v noci totiž vítr zesílil tak, že podle našeho odhadu dosahoval síly vichřice, jelikož venku měl člověk co dělat, aby se udržel na nohou.

Expedice Špicberky 2007 se koná v rámci přípravy borců ze sdružení Cesty na sever na první českou expedici k severnímu magnetickému pólu. Sledujte jejich cestu zmrzlými Špicberky!

Posíláme Vám mnoho srdečných pozdravů od moře. Akorát Vám asi nepřejeme, abyste tu s námi teď byli – přestože je to tu na pohled krásné, na pohmat je tady všude docela zima. Jsme luxusně ubytováni v lehkých stanech na pláži, akorát nevíme, zda-li je písčitá, jelikož jsme nenarazili na vzorek půdy ani poté, co jsme zkušebně vykopali ve sněhu přes metr hlubokou díru při hloubení zákopu proti větru.

V jižním cípu Laosu se nachází atraktivní prostředí nejenom pro turisty, ale také pro místní rybáře. Na mekongských vodopádech Khone Falls se vždy dvakrát do roka odehrává rybolov, který nemá na světě obdoby. Je to divadlo, na které se nezapomíná.