Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Je 23.6.2007 a my si vklidu vyrážíme na dovolenou. Počasí nám přeje, je slunečno kolem 30 °C. Jedeme přes přechod Halámky na Wien. Po promotání městem pokračujeme směr Sárvár a Keszthely ležící ve spodní části Balatonu. Tady proběhne první svačinka a jedeme dál na Pécs a přes přechod D. Miholjac se ocitáme v Chorvatsku. Za městem

Celkem 36 hodin. Těžko uvěřitelný výkon. Nakládka v přístavu Punta Arenas trvala s použitím techniky stejnou dobu jako vykládka na ostrově, ovšem tady šlo na břeh vše bez jeřábů. Samozřejmě tam se přes noc nepracovalo, ale i tak. Tvrdých 36 hodin, během kterých jsme z ledoborce přemístili na břeh kolem 130 tun materiálu.

Přinášíme horké novinky ze zmrzlého podzemí. Expedice Kačna Jama, kterou podpořil Expediční fond ve třetím kole,  má již za sebou zimní část svého průzkumu.

Kdo skutečně vládne Zimbabwe? Diktátor Mugabe, velká stáda slonů nebo „Král zvířat“ lev? To se možná dozvíte v cestopisu Miloše Kalerty.

Rumunsko je členem Evropské unie, ale můžete si v něm někdy připadat jako v Asii. Můžete tu potkat bohaté podnikatele v drahých autech, ale častěji narazíte na koňské povozy. Ale potkáte tu báječné lidi a společně se můžete pobavit nad paradoxy života.

(* 7. 1. 1838 Zámeček u Kroměříže, † 19. 6. 1874 Murghí, Kašmír) – český geolog a cestovatel Novinář, cestovatel a uznávaný odborník na Afriku. To byl Ladislav Mikeš Pařízek. Prožil několik let ve cizinecké legii, bojoval na barikádách Prahy 1945. Objevil prameny veletoku Niger. Ale zatímco v cizině stále jeho jméno žije, doma byl téměř zapomenut. 

Dozvíte se taky, proč je dobré jezdit, kam nikdo nejezdí a kde mají nejlepší betel.

Ráno dostávám z výstupní razítko Burkiny a vstupní do Toga a hned odjíždím minibusem do Dapaongu, odkud bych snad měl chytnout bus do Lomé. Minibus do Dapaongu nemá postranní okenní tabule, takže jsem hned dostal od větru pěknou masáž. Alespoň něco, protože už jsem se od včerejšího rána nemyl a přespání v přírodě taky nebylo z hygienického hlediska nejideálnější.

Srdce každého vodáka zaplesá – zpěněné peřeje a výhledy do buše se stády impal a kočkodanů. V afrických řekách ale na kajakáře číhají i nebezpečnější zvířata. S vidinou nerudného hrocha či třímetrového krokodýla se nikdo nechce cvaknout.

Rekordních 54 cestovatelských projektů se uchází v 3. kole soutěže Expedičního fondu o finanční a materiální podporu. Nyní má komise čas na jejich vyhodnocení. Mezi vítěze má rozdělit celkem 224 tisíc koru. Okomentujte i vy soutěžící projekty. 

Mnohé nadnárodní firmy prodávající sportovní potřeby jsou obviňovány, že jejich zboží vyrábí i malé děti, třeba v manufakturách v Indii nebo Pákistánu. Společnosti se brání, že o tom nic neví a že vždy dodržují místní zákony. Vlády dětskou práci odsoudí a aktivisté v Evropě vyhlásí bojkot určitě značky.

Stále ještě máte mimořádnou příležitost položit otázku nejznámějšímu českému válečnému zpravodaji, novináři, zakladateli raftingu a autorovi – Jaromíru Štětinovi. Jak na to?

Do Bobo-Dioulasso jsme přijeli asi v 11 dopoledne. Hranice mezi Mali a Burkinou Faso byla přes noc zavřená, takže jsem přenocoval v minibusu před hranicí. Cesta tedy trvala 18 hodin.

  Káva je nejdůležitější vývozní artikl Etiopie. Kávu dostanete v Etiopii všude – z automatu buď s vodou nazýváno „buna“ nebo po vzoru Italů s mlékem jako „macchiato“. Já vám chci ale popsat tradiční způsob přípravy kávy v Etiopii a ten už v restauracích nenajdete.