Tradice

Kodrcáme se po prašné cestě a každý menší výmol mě probudí z příjemného klimbání. V terénním autě, které většinou brázdí národní parky, už jsme urazili přes 400 kilometrů ze severu Tanzanie do jejího středu. Teď nás čeká něco výjimečného.

Geopark Maestrazgo je pozoruhodná oblast na pomezí centrálního a severovýchodního Španělska. Území o rozloze kolem dvou a půl tisíc kilometrů čtverečních skrývá 67 takzvaných geolokací včetně dvou s globálním významem. Bohatstvím zdejší, mezi turisty stále „neprovařené“ skalnaté krajiny jsou nejen spektakulární geologické formace, ale i nesčetné příležitosti ke sportovnímu vyžití. Magnetem je rovněž pro milovníky dinosaurů.

Profláknuté Thajsko plné lidí? Omyl. Covid, protiepidemická opatření a nouzový stav všechno změnily a dříve přeplněné chrámy a paláce navštěvují hlavně místní a vyhlášené pláže na jihu země vykazují výrazně nižší návštěvnost než v předchozích letech. Thajci jsou unavení a vyhlížejí lepší zítřky spojené s příjezdem turistů, ale i tak vás přivítají s odzbrojujícím úsměvem a vřelou atmosférou. Vydejte se s námi na toulání tak trochu jiným Thajskem, Thajskem bez turistů.

Je poslední dubnový týden, brzké jarní odpoledne a v historickém centru Andújaru to zeje prázdnotou. Počasí je jak ze škatulky, na nebi ani mráček. Kvetoucí pomerančovníky tu sebevědomě šíří omamnou vůni, připomínající jasmín. Zpěv slavíka občas přeruší zvuk nějakého motorového dopravního prostředku, kterému se podařilo proklouznout skrz úzké uličky, jinak je tu naprosté ticho. Je to ale klid před bouří. Za několik hodin se tu rozběhne několikadenní slavnost, která nemá ve světě obdoby – Romería de la Virgen de la Cabeza.

Propichování tváří, zdobení těla jizvami nebo vzdušné tibetské pohřby jsou zvyky tolik odlišné od západního světa. Pojďme se za některými podívat a pokusme se je přijímat takové, jaké jsou, a neodsuzovat.

Součástí Panonské roviny v jihovýchodní Evropě je oblast Banátu, která je od severu ohraničena řekou Mureş, od západu řekou Tisa, zatímco jižní hranici tvoří řeka Dunaj a na východě pohoří jižních Karpat. Za Rakouska-Uherska byl jeden Banát a teprve poválečná dělení jej rozdělila hranicemi.

Každý kdo rád cestuje, vždycky nakonec vypráví o lidech, s kterými se na své cestě setkal. Jezdíme za poznáním cizích krajů, jiné přírody, neobvyklé architektury, a stejně nám nakonec uvízne v hlavě nejvíc, jací tam byli lidé, co jedli, jak se bavili a zda byli přátelští či naopak.

Prosinec je výjimečný měsíc v roce prodchnutý řadou svátečních oslav. Vydejme se napříč světem prozkoumat, jak se kde slaví Vánoce – a nejen ony.

Mezináboženský dialog je čím dál naléhavější – a také zajímavou, ba krásnou – výzvou pro všechny, pro cestovatele potom zvlášť.

Každý cestovatel má své vysněné destinace a místa, kam se chce podívat nebo kam se chce vracet. Já s oblibou cestuji za zážitky – zejména za těmi náboženskými. Tentokrát padla volba na Vánoce mezi etiopskými křesťany. A to přímo v do skal vtesané Lalibele.

Mexický stát Michoacán je podle amerického ministerstva zahraničí pro rok 2018 vyhlášen jako nebezpečný a americkým občanům se tam nedoporučuje cestovat.

O české menšině v Daruvaru, v chorvatské Slavonii, se ví mnohem méně než například o té rumunské či ukrajinské. Proč je tomu tak? Možná proto, že Čecha toužícího smočit v létě nohu ve slané vodě a řádně si po celoročním pracovním zápřahu odpočinout zajímá jenom, kam si na přeplněné pláži postavit lehátko a kde prodávají nejlepší „sladoled“.

Mnozí o tom sní – zažít karneval v Brazílii! Já se ocitla krátce před karnevalem na severovýchodě Brazílie, kde se mísí původní indiánští obyvatelé s Portugalci a Afričany, které Portugalci přivezli do země jako otroky. Tak jako je diverzifikované a přitom zajímavě propojené obyvatelstvo Brazílie, jsou odlišné i podobné její jednotlivé státy, kterých je celkem 27.

V létě 2019 jsem se vydal na západ Ukrajiny, konkrétně do vesničky Koločava, která v letech 1918 – 1938 bývala součástí Československa. Právě tady je možné najít domorodce, kteří stále mluví česky, sice trochu lámaně, ale dorozumíte se.

Na samém severu Indie za hlavním himálajským hřebenem se ve státě Džámmú a Kašmír rozkládá nádherná oblast Ladakhu. Bývalé království je díky živé a zachovalé buddhistické kultuře nazýváno „Malým Tibetem“ a chráněno před letními monzunovými dešti i moderním světem hradbou himálajským velehor.