Tradice

Po přeletu z Manada do Makassaru a devítihodinové cestě autobusem jsme dorazili do města Rantepao, což je centrum oblasti Tana Toraja, vyznačující se specifickou kulturou, přetrvávající dodnes. Lidé nazývající se Torajove žijí na náhorní plosině okolo Rantepaa, kam byli vytlačeni muslimskými nájezdníky. Díky izolaci a absenci psaného jazyka je víra velice rozmanitá a věří se v obrovské množství bohu. Díky holandským dobyvatelům je zde hlavní náboženství křesťanství. I přesto si ale zachovávají tradiční ceremonie, své stavby, oblečení, jídlo, sport. Mezi nejdůležitější ceremonie patří pohřby.

Slavnost Seijin no hi – národní svátek blížící se dospělosti, pořádán každé druhé lednové pondělí v roce. Týká se všech mladých, kteří v konkrétním roce dosáhnou věku 20 let.

Natřásáme se v kabině cisterny, kterou jsme dopoledne stopli, a jedeme po rozmlácené cestě mezi nízkými horami směrem ke kazašské hranici. Jsme rádi, že nás řidič Viktor vzal, protože tudy od rána jinak projelo pouhých pět aut, všechna plná. Máme namířeno do osady Čar-Kuduk, což je poslední vesnice v úplném severovýchodním cípu Kyrgyzstánu, kde v poledne začíná víkendový festival národních tradic.

Probudili jsme se do nádhernýho Silvestra – bylo azuro, bezvětří a teplo, čili na místní poměry úplnej zázrak. Paní z recepce nás nasměrovala k zastávce busu, i popadli jsme batoh a rychle vyšli; v plánu jsme měli vyjet busem ke spodní stanici lanovky jezdící na vrchol Kanka-kei a odtud jít pěkně po svejch. Nakonec nám autobus těsně ujel, takže než čekat třičtvrtěhodiny na další, to jsme šli radši pěšky.

Ve středu večer jsme se začali rozkoukávat po Mbeyi. Když jsme konečně našli volný guest house (Mbeyiou projíždí pořád hodně lidí a ubytovny jsou plné), úplně náhodou jsme narazili na guida Petera. Je to mladý rastafari, který žije asi 45 minut chůze od centra Mbeyi, odchytává si po městě turisty a pruvodcuje po okolních zajímavých lokalitách. Nám byl hned sympatický, protože nijak nevtíral a vyzařoval dobrou náladou na kilometr daleko.

Už jste někdy slavili Vánoce mimo domov? Možná ano. Ale už se Vám někdy poštěstilo slavit Štědrý večer v muslimské rodině v Pákistánu?

Nikdo, kdo navštíví horské město San Cristóbal de las Casas v mexickém státě Chiapas, by si neměl nechat ujít návštěvu do některé z přilehlých indiánských vesniček, kde žijí indiáni mayského původu.

Navzdory technologickému pokroku, víra v nadpřirozené síly v Indonésii stále přetrvává. Je to příběh o dukunech, kteří praktikují černou magii.

Při pobytu na Kameronské vysočině se nám dostalo neobvyklého pozvání. Razali, se kterým jsme se tu seznámili, nás požádal o účast na svatbě jeho sestry.

Počátkem února slaví Číňané nový rok a hned den na to i muslimové. Ve středu devátého zavoněl vzduch vonnými tyčinkami, ve čtvrtek zahrály mešity o něco hlasitěji než jindy a muslimové oslavili rok 1426 svého kalendáře. V liberální Indonésii, kde se veřejně slaví všechny svátky všech náboženství, byly dva dny volna.

Když jsem vycházel z hotýlku Guds v Orumiyeh, překvapil jsem paní, která zrovna vcházela dovnitř. Při pohledu na cizince si rychle, bojácně zakryla obličej částí svého černého čadoru. To mě přimělo posunout si klobouček taky trochu víc do čela, protože černými bubáky mě doma jako malého strašili.

Rostlina nebo spíše keř qát neodmyslitelně patří ke každodennímu životu Jemenu. Málokde se ale dočtete, jak qát správně žvýkat, jaká úskalí při tom můžete čekat a jaké má účinky. O tom všem se dočtete v našem „průvodci žvýkáním qátu“.

Náš spolupracovník Petr Muller žijící v Singapuru informuje o přicházejícím „Měsíci duchů“, který oslavují hlavně lidé čínské národnosti.

Hovořit o něčem, jako je „japonská národní povaha“ nebo „typické japonské vlastnosti“ z krátké návštěvy nelze, a to tím spíše, že jsme se pohybovali převážně po městech. Nicméně několik nápadností.

Tradice a svátky tvoří významnou část židovské kultury, a to již od biblických dob. Vycházejí ze Zákona a později byly přesně definovány rabínskou praxí. Místní tradice a zvyky se návštěvníků země příliš netýkají, pokud je oni sami nebudou chtít zkoumat. Neplatí to však pro svátky, které jsou závazné pro celou zemi a mají dopad i na turistický ruch. Pochopitelně je nebudete nuceni slavit, ale veškeré dění se točí kolem nich a nějakým způsobem se to dotkne i vás.