Cestování podle aktivit

Světové dědictví UNESCO od roku 2006.Poloha: N13 41 28 W15 31 21, oblast Central River Division v Gambii a oblast Kaolack v SenegaluToto místo se skládá ze 4 velkých skupin kamenných kruhů s ohromnou koncentrací památek v okruhu širokém asi 100 km podél 350 km dlouhého toku řeky Gambie. Ve čtyřech skupinách – Sine Ngaye`ne, Wanar, Wassu a Kerbatch – se nachází 93 kamenných kruhů a pohřebních mohyl. Z vykopávek, které tady byly provedeny vyplývá, že objevené artefakty pochází z období od 3 století př. n. l. až po 16. století. Kamenné kruhy spolu s pohřebištěmi, která jsou s nimi spojena nám ukazují posvátnou krajinu, která se vytvářela po dobu více než 1 500 let a která svědčí o vysoce vyvinuté a prosperující společnosti.

Světové dědictví UNESCO od roku 2003.Poloha: N13 18 58.2 W16 21 25.9, oblast Niumi a město BanjulOstrov James a s ním spřízněná místa na řece Gambii jsou svědky evropsko-afrických setkání, která měla v průběhu dlouhého období od doby předkoloniální v 15. století až po udělení nezávislosti jednotlivým zemím v 20. století různé formy. Řeka Gambia tvořila první obchodní trasu do vnitrozemí Afriky a stala se trasou, po které probíhal obchod s otroky. Ostrov James, vesnice podél řeky a malé vojenské základny jsou spojeny jak s počátky tak i s koncem obchodu s otroky a řeka Gambia tvořila také první přístupovou cestu do nitra Afriky.  

Světové dědictví UNESCORok zapsání: 2007Poloha: N0 30 0 E11 30 0, provincie Ogoué-Ivindo a Ogoué-Lolo Ekosystém a kulturní krajina Lopé-Okanda představuje zajímavé spojení hustého zachovalého tropického pralesa a savany se širokou škálou savců a různých druhů krajiny. Nachází se tady důkazy o různých národech, které v minulosti tímto územím prošly a zanechaly po sobě zachovalé zbytky budov, svědectví o svém životě v jeskyních a chýších, důkazy o zpracování železa a pozoruhodnou sbírku asi 1800 skalních kreseb. Pozůstatky obydlí a skalního umění jsou důkazy o tom, že tudy vedla hlavní migrační trasa národů Bantu a dalších národů ze západní Afriky údolím řeky Ogooué do tropických pralesů Konga, jihovýchodní a jižní Afriky.

Památka UNESCO. Severně od Cotonou stojí ve vnitrozemí město Abomey. Jeho hlavní atrakcí je Musée Historique d’Abomey, kde jsou k vidění pozůstatky Dahomeyského královského paláce. Jde o jeden z největších západoafrických paláců, který se začal stavět v 17. stol. a později dosáhl rozlohy 40 ha. Ve dnech své největší slávy měl jeho dvůr 10 000 lidí. Koncem 19. století jej zapálil král Béhanzim, když ustupoval před Francouzi. Abomey bylo hlavním městem někdejšího království Dahomey. V čele mocného království se v letech 1625-1900 vyměnilo celkem 12 králů. Kromě krále Akaba, který měl svůj vlastní pozemek, bydleli ostatní v palácích, které byly postavené v hradbami ohrazeném prostoru. Královské paláce Abomey jsou unikátní připomínkou zmizelého království. Poblíž jsou řemeslnické dílny s možností nakoupit originální rukodělné výrobky.

Korálové ostrovy, pomalu objevované potapěčské skvosty. Donedávna platila na Maledivách různá omezení, která neměla ubírat svobodu místním, naopak bránila je před záplavou ze západu. Kam se bude tento pozemský ráj ubírat dále?

Kamenné vlny, Antilopí soutěska, monumentální skalní útvary – byly dalším cílem cykloputování Martina a Renaty Stillerových. Poušť amerického středozápadau však ukrývá i mnoha nebezpečí.

Návštěva gejzírů El Tatio, ležících ve výšce 4.320 m n.m. v Chile patří k mimořádným zážitkům.  Časný odjezd i velká zima je vynahrazena úžasným divadlem, kde hlavní roli hrají gejzíry, hory a vycházející slunce.

V této reportáži projedeme na kolech 1500 km dlouhý úsek počínající v texaském El Paso, dále pošlapeme Novým Mexikem po nekonečných prériích a pouštích jako třeba White Sands, následně se před hory dostaneme do Arizony, kde navštívíme národní zajímavosti Chiricahua Mountains, Saguaro NP nebo třeba úžasný region Sedony a Oak Creek Canyon.

Když se řekne Pákistán, mnohým vyvstane na mysl to, o čem píší média: četné bombové útoky, Taliban, nebezpečí. Pákistán má ale i druhou stranu. Nejkrásnější horské masívy, chutnou kuchyni, ale hlavně pohostinné a srdečné lidi.

Původní obyvatelé Mexika patří ve své zemi k nejchudším vrstvám a čelí jejímu rasismu, jemuž se tam říká dost zvláštně: malinchismus. Je to podle jména indiánské milenky dobyvatele Cortése.

Pokaždé když se člověk chystá do světa, tak má nějaká očekávání. Ta v tomto případě zůstala zabrzděna někde ve třinácté komnatě mozku. Opravdu žádná očekávání nebyla. Existovala jen zvědavost, jak může vypadat město historicky důležité a v minulém století Sovětským svazem a komunisty architektonicky i lidsky ničené. Město, kde nastal v posledních letech obrovský ekonomický růst, město, které je hlavním v zemi s největším dopadem ekonomické krize roku 2009.

Pik revoluce, dnes Štít nezávislosti, je nejvyšší horou Jazgulenského hřbetu v Pamíru. Leží hluboko v zapomenutých horách a pro svou špatnou dostupnost je jen zřídka navštěvována. Výprava, kterou podpořil Expediční Fond, vyráží na vrchol v červenci.

Naše dvoutýdenní necykloturistická návštěva Mexika byla součástí půlroční cykloexpedice po americkém kontinentě.

Vodopád d’Ouzoud je jedno z nejkrásnějších míst v celém Maroku, ne zas tak obsazené turisty. Když přijedete ve vhodnou dobu, jaksi ještě před sezónou, máte vodopády skoro pro sebe.

Čtěte dramatické pokračování expedice na Mt. Wilhelm. První část zprávy naleznete zde.