Cestování podle aktivit

Fascinující a tajuplné ruiny slavného hlavního města Vijayanagaru, jedné z největších hinduistických říší, se nacházejí poblíž vesnice Hampi, v mystické, kameny poseté krajině, mezi banánovníkovými plantážemi. Hampi bylo založeno v roce 1336 a v době rozkvětu čítalo půl milionu obyvatel. Nejvýznamnější ruiny a paláce starověkého města se rozkládají na ploše mnoha kilometrů čtvrečních, je tedy výhodné půjčit si v místě kolo a památky i jejich okolí projet. Do některých paláců – např. do Vittala Temple, který je památkou UNESCO, platí cizinci poměrně vysoké vstupné (250 rp v roce 2007), většina areálu je však volně přístupná. Do Hampi se dostanete turistickým či lokálním busem přes městečko Hospet.

Taj Mahal, nejextravagantnější památník lásky, turistický symbol Indie, bílá krajka z mramoru se stěnami s ornamenty z tisíců polodrahokamů. Nádherné impozantní mauzoleum s vysokými minarety, které dal postavit mughalský císař Shah Jahan (Šáhdžáhán) na památku své druhé ženy Mumtaz Mahal, která zemřela při porodu v roce 1631. Stavba palácové hrobky byla zahájena v tomtéž roce a dokončena byla po 22 letech v roce 1653. Taj Mahal je na seznamu světového dědictví UNESCO. (N27 10 27.012 E78 2 31.992)

Tradice a kultura novozélandských Maorů ještě žije. Ponořením se do minulosti kdysi primitivně žijícího národa se můžeme vcítit do potřebnosti jejich odkazu a uvědomit si, jaké to je být člověkem země Aotearoa. Pojďme se podívat na Nový Zéland trochu jinak.

V této reportáži projedeme na kolech dalších více než 1000 km. Pošlapeme z městečka Bluff přes geograficky důležitý bod „4 Corners Point“, nejznámější indiánské pueblo Mesa Verde, jedinečné oblouky v národním parku Arches, zajímavý a turisty opomíjený park Capitol Reef a skončíme v osadičce Tropic.

Jihoindický stát Kérala se chlubí poněkud bizarní kuriozitou, první demokraticky zvolenou komunistickou vládou na světě! V Kérale vládne celoročně příjemné teplé klima, ale zamrazí, když zahlédnete v nadživotní velikosti zamračené tváře soudruhů.

Pisin znamená v papuánské řeči pták. A protože sama jejich řeč se jmenuje Tok Pisin, dá se s trochou nadsázky říct, že domorodí Papuánci rozumí řeči ptáků. A Papua Nová Guinea je skutečně ptačím rájem a cílem mnoha ornitologů.

  Co trápí africké ženy a lze jim vůbec nějak pomoci? Jak se mezi nimi žije? Odpoví šéfredaktorka časopisu Lidé a země Lenka Klicperová.

Chcete poznat Olchon trochu jinak? Třeba opojeni lahví vodky, kterou popíjíte s veselým řidičem sovětského UAZu? Nebo byste si přáli navštívit zběsilý život na bajkalském statku? Zkuste stopovat, pak je všechno možné.

Když jsme našemu emigravšímu spolužákovi oznámili na jeho polosamotě uprostřed hlubokých lesů Britské Kolumbie, že máme namířeno na Yukon a dál na sever, pohrdlivě odfrkl. „Co tam proboha chcete dělat? Tam chcípl pes.“

Vlhký mlžný opar, obtížný terén a mnohá zranění ztěžují výzkum na Mt. Wilhelmu. Odchyt ptáků a výzkum jejich druhové rozmanitosti v závislosti na nadmořské výšce se přesouvá do vyšších poloh papuánského tropického lesa.

Národní park Comoé Na severovýchodě leží největší národní park Parc National de la Comoë, který je také nejznámější. Je zde možné vidět lvy, slony i hrochy. Na své si přijdou i milovníci ptáků. Park je otevřený od prosince do května. Národní park Comoé je jednou z nejrozsáhlejších chráněných oblastí v Západní Africe a je pro něj charakteristická také velká rostlinná různorodost. Národní park TaiTento národní park je posledním větším pozůstatkem původního tropického pralesu v Západní Africe. Jeho bohaté rostlinstvo, ohrožené některými druhy savců např. hrošíkem neboli trpasličím druhem hrocha a 11 druhy opic, je z vědeckého hlediska velice zajímavé. Přírodní rezervace Mount Nimba Hora Mt. Nimba se nachází na hranici tří zemí – Pobřeží slonoviny, Libérie a Guinei. Její svahy jsou pokryty hustým pralesem a na úpatí se rozprostírají travnaté pastviny, které poskytují útulek mnohým rostlinám a zvířatům, které rostou a žijí pouze tady.   Tyto tři přírodní parky jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Twyfelfontein nebo /Ui-//aes má jednu z největších koncentrací kamenných petroglyfů (skalních rytin) v Africe. Většina těchto dobře zachovalých rytin představuje zvířata (slony, nosorožce, pštrosy, žirafy) nebo lidské a zvířecí stopy. Nachází se tady také šest pomalovaných kamenných skrýší s motivy lidských osob namalovaných červenou barvou. Artefakty, které tady byly vykopány, pochází z doby kamenné. Zapsaná lokalita obsahuje rozsáhlé doklady týkající se rituálních praktik společenství sběračů a lovců v této části Afriky po dobu dlouhou asi 2000 let. Na seznamu UNESCO od roku 2007.Poloha: S20 35 44.1 E14 22 21.3, oblast Kunene

Světové dědictví UNESCO od roku 2004Poloha: N33 15 24.012 W8 30 6.984, 90 km jihozápadně od CasablankyBývalá portugalská pevnost Mazagan, která je dnes součástí města El Jadida, byla postavená jako opevněná osada na pobřeží Atlantiku počátkem 16. století. Maročané ji obsadili v roce 1769. Opevnění s baštami je příkladem renesanční vojenské architektury. Z další původních budov se zachovala nádrž na vodu a kostel postavený v pozdněgotickém manuelském stylu. Portugalské město Mazagan – jedna z prvních základen portugalských mořeplavců na západě Afriky při jejich plavbě do Indie – je vynikajícím příkladem kulturní výměny mezi evropskou a marockou kulturou, která našla svůj odraz v architektuře, technologiích a při plánování města.

Maska Askia Světové dědictví UNESCO od roku 2004.Poloha: N16 17 23.27 W0 02 40.41, město Gao, region GaoObjekt ve tvaru pyramidy o výšce 17 metrů, který je známý jako hrobka Askia, byl postaven Askiou Mohamedem, císařem říše Songhai v roce 1495 v hlavním městem Gao. Hrobka je svědkem moci a bohatství říše, která tady rozkvétala v 15.-16. století a která kontrolovala transsaharský obchod se solí a zlatem. Je také vynikajícím příkladem tradičního stavění monumentálních budov z hlíny v západoafrické oblasti Sahelu. Komplex skládající se z hrobky ve tvaru pyramidy, dvou mešit s plochou střechou, hřbitova a otevřeného prostranství byl postaven v době, kdy se Gao stalo hlavním městem říše Songhai. Bylo to po návratu císaře Askia Mohameda z Mekky, kdy tento udělal z islámu oficiální náboženství.

Přírodní rezervace Okapi Světové dědictví UNESCO od roku 1996.Poloha: N2 0 0 E28 30 0, provincie OrientalePřírodní rezervace Okapi zabírá asi pětinu pralesa Ituri v severovýchodní části Konga. Prales a rezervace jsou součástí povodí řeky Kongo, které je jedním z největších odvodňovacích systémů v Africe. V rezervaci žijí ohrožené druhy primátů a ptáků a asi 5 000 z 30 000 volně žijících okapi, zvířat, která na první pohled připomínají zebru ale ve skutečnosti jsou nejbližšími příbuznými žirafy. Park se může pochlubit také nádhernou přírodou s vodopády na řekách Ituri a Epulu. V rezervaci žijí nomádští Pygmejové kmenů Mbuti a Efe.