Vyberte si z širokého spektra aktivit na cestách. Můžete se vydat do hor, na safari, potápět, za tradicemi, přírodou nebo třeba za památkami UNESCO.
Město tisíce monumentů a tisíce muzeí, město širokých, rovných a dlouhých ulic. Třeba i tak by se dal popsat Washington DC. Metropole od prvního pohledu vznešená a monumentální. Když do ni přijedete z New Yorku, můžete zažít šok – Washington je po architektonické i stylové stránce naprosto odlišný. A jen tak mimochodem se tam nenachází ani jedna budova, která by byla považována za mrakodrap.
Himálajský stát, kterému by jeho krásu a rozmanitost mohla závidět většina ostatních států indického subkontinentu. Rýžová políčka přecházejí v hory porostlé borovými lesy, za nimi se tyčí zasněžené špičky Himálaje. Na střechách dřevěných domů místní suší kukuřici a ovoce, před barevnými vesnickými chrámky skotačí ušmoulané děti.
Kantábrie je jednou ze španělských provincií prostírající se na severním pobřeží této rozmanité země u Biskajského zálivu. Oblast je známá díky fantastickým podmínkám k surfování, a také kvůli nádherné přírodě, proto se jí přezdívá „zelený region“.
Fraserův ostrov, na dohled od jižního pobřeží Queenslandu, je v mnoha ohledech výjimečný. Pyšní se titulem „největší písečný ostrov planety“ a ukrývá nepředstavitelné množství majestátních stromů i křišťálově čisté vody.
Bhútánské království nese právem nádech tajemna a exkluzivity. Země vyznávající tradiční hodnoty přistupuje k turistice unikátním a trvale udržitelným způsobem, který jí umožňuje chránit svou kulturu i přírodu před negativními dopady cestovního ruchu. Je to země, jejíž
král měří „národní štěstí“ jako hodnotu určující spokojenost obyvatel.
Bulharská Rila a Pirin stále patří k těm méně frekventovaným evropským pohořím. A to i přesto, že
se svým charakterem mohou rovnat těm nejkrásnějším.
Čechy a Morava ukrývají řadu krásných a pozoruhodných míst, na která se nestojí fronty. Vybrali jsme pro vás několik tipů na výlety do přírody i městské krajiny pro druhý poločas zimy a blížící se příchod jara.
Bydlíme na opravdovém zámku. Jediném veřejnosti přístupném na Normanských ostrovech. Stojí v čarokrásné zahradě s rybníčkem a spoustou moderních soch, umně vpravených do anglického parku s exotickými rostlinami. Jeho zdmi procházela historie ostrova Guernsey – největšího z těch, které dnes tvoří Šafářství Guernsey – nevelké autonomní britské území v Lamanšském průlivu. Dodnes na zámku Sausmarez bydlí rodina původních majitelů.
Sousloví Spojené arabské emiráty (SAE) může některým náročnějším cestovatelům evokovat až příliš luxusní dovolenou a možná i trochu fádní destinaci. Emirát Ras al Khaimah je těmto nálepkám na hony vzdálený. Nejseverněji položená součást federace, jejíž bohatství vyrostlo z ropných ložisek, nabízí návštěvníkům mnohem víc než jen špičkové hotely s nádhernými plážemi či supermoderní nákupní centra.
Po skončení našeho zaměstnání, tedy práce v kempu, jsme zažívali smíšené pocity. Na jednu stranu jsme byli rádi, že se konečně podíváme na všechna ta místa, která jsme chtěli navštívit a jejichž návštěvu jsme si tak dlouho plánovali. Na stranu druhou jsme cítili velký smutek z opouštění všech našich kamarádů, které jsme potkali a míst, po nichž jsme se pohybovali a do kterých jsme se zamilovali. A tak jsme se z ničeho nic ocitli na vlakovém nádraží v NYC.
Legendární bioložka Jane Goodallová v 88 letech stále cestuje po světě. „Velvyslankyně“ a „advokátka“ zvířat s plným nasazením propaguje globální program Roots and Shoots, který založila a jenž aktivizuje mladé lidi v ochraně živé přírody a životního prostředí. Fungování a životní styl naší průmyslové civilizace podle Goodallové pomalu ničí sama sebe i celou planetu. Osobnost, kterou proslavil zúčastněný výzkum afrických šimpanzů, ale vidí naději právě v dětech a dospívajících. V rozhovoru, který vedl Petr Horký v rámci pořadu Hausbot, Goodallová také zopakovala své přesvědčení, že „na každém člověku záleží“.
Hory dávají, a taky berou. Pod takové moudro se může podepsat horolezkyně Klára Kolouchová. V dalším dílu talk show Hausbot mluvila s Petrem Horkým mimo jiné o tom, jak skloubit roli dobrodruha a matky.
Nehostinná poušť, vyprahlé nevysoké hory, úrodné a překvapivě zelené údolí Nilu a stopy starověké civilizace prakticky na každém kroku. Luxor, Karnak, Údolí králů nebo Asuán. Kontrasty jižního Egypta na mnohých místech připomínají živoucí muzeum pod širým nebem.
Zavlažovací kanály „levadas“ jsou jedním z nejtypičtějších znaků Madeiry, která bývá přezdívána ostrovem věčného jara. Hlavní funkcí levad je rozvádět vodu z vlhkého severu ostrova na jeho suchý jih. Historie levad sahá až do 15. století a dostat se k informaci, kolik přesně kilometrů jich na ostrově najdeme, je téměř nemožné.
Když italský spisovatel Paolo Cognetti vydal v roce 2016 svůj debutový román Osm hor, ihned došlo k zakoupení filmových práv a kniha se stala světovým bestsellerem. O šest let později stejnojmenný film premiéroval za bouřlivého potlesku v Hlavní soutěži na Filmovém festivalu v Cannes a odvezl si z Azurového pobřeží Cenu poroty. Felix van Groeningen spolu se svou životní družkou, a zde debutující režisérkou, Charlotte Vandermeersch natočil intimní příběh o hodnotě přátelství a hledání smyslu života na pozadí majestátních hor, který sbírá v zahraniční až extatické recenze.