Příroda

Florida je v mnoha ohledech tím nejunikátnějším státem ze všech Spojených států amerických. První lidé se zde objevili před více než 14 tisíci lety. Tito paleolitičtí indiáni museli často utíkat před obřími mastodonty, a když skončila doba ledová, naučili se vyrábět mušlemi zdobenou keramiku. Vše narušil až roku 1513 jeden Španěl – Ponce De Leon.

Nejjižnější region pevninské Itálie není tak turisticky exponovaný jako třeba Toskánsko, Benátsko nebo riviéra kolem letoviska Amalfi. Přitom Kalábrie, špička pomyslné italské boty, nabízí návštěvníkům ideální podmínky.

Jen těžko uvěřit, že krajinu, která svým vzhledem zapadá spíše na africký kontinent, a připomíná měsíční krajinu, najdeme jen několik kilometrů od Pyrenejí v zeleném regionu. Řeč je o Bardenas Reales de Navarra.

Takzvané Kašmírské údolí je svět sám pro sebe, oddělený od ostatních kultur hradbou hor a neprostupnou hranicí s Pákistánem. Typickými obrázky z Kašmíru jsou zelené horské pastviny, za kterými se tyčí zasněžené špičáky, nebo bohatě zdobené dřevěné hausbóty hlavního města Šrínagaru, plovoucí na horském jezeře.

Francouzský ostrov Réunion je jedním z mála ostrovů Indického oceánu, kam se nejezdí jen kvůli plážím a azurovému moři. Na turisty, kteří se nebojí náročnějšího terénu, tu čekají vulkanické krátery, tajemné lesy, kreolská architektura, rozmanité vůně a dobrodružné noclehy v turistických chatách stojících často na plošinách s jedinečnými výhledy.

Největší španělský ostrov Mallorca se pyšní nejen nádhernými plážemi s jemným světlým pískem a tyrkysově modrým mořem jedinečné čistoty, ale i skvělými podmínkami pro pěší horskou turistiku a cykloturistiku v kulisách cypřišových či borovicových hájů, které lahodí oku i nosu. Na své si přijdou též cestovatelé se zájmem o historii a lokální kulturu, kterou ztělesňují rušné trhy ve zdejších malebných městečkách a vesnicích.

Letní sezóna ve Švýcarsku sice začíná teprve kolem poloviny června, trvá však často až do konce října. Babí léto tu bývá obzvláště nádherné – zatímco úplně nahoře už trochu nasněžilo, v údolí se stále pasou krávy na svěže zelené louce a lesy v úbočích svahů se zlatí modříny. Keříky borůvek v horských sedlech září podzimními červenohnědými tóny. Samozřejmě se vám může stát, že první sněhová nadílka uzavře letní cesty nebo že vám více dní v kuse proprší, ale přesto je konec léta nesmírně krásným obdobím.

Španělská provincie Navarra byla v minulosti samotným královstvím. Hlavním městem je světově známá Pamplona a nádherné scenérie horských štítů poskytují Pyreneje. Chcete se dozvědět, co vám toto rozmanité území může nabídnout?

Pokud máte děti, v nichž jste zakořenili lásku k horám a poznávání, nadchnete je Švýcarskem. Kromě nádherné krajiny plné zeleně a zvuku kravských zvonců posílí jejich náklonnost k této alpské zemi i výtečná čokoláda, letní sníh, líbivá švýcarská vlajka a všudypřítomné vlaky, které připomínají nekonečný železniční modýlek.

Bolívie je na evropské poměry obrovská země, její rozloha přesahuje milion kilometrů čtverečních. Z toho pramení mimořádná rozmanitost, jak přírodní, tak etnická, pojem mnohonárodnostní se dokonce stal součástí oficiálního názvu státu. Od amazonské džungle po šestitisícové andské vrcholy lze jen těžko najít nějaký jednotící prvek. Pokud ale něco dokáže symbolizovat bolivijskou duši, domnívám se, že jsou to právě dosud přetrvávající syrovost a zdánlivě nekonečné, liduprázdné prostory Altiplana

Některá města vykročila ze stínu svého regionu a stala se slavnější než samotná oblast. Takový je osud Santiaga de Compostela, hlavního města nejzápadnějšího cípu Španělska, Galicie. O této oblasti se toho ví u nás málo, ale Santiago je díky poutníkům známé až dost. Letiště nese název galicijské spisovatelky Rosalíe de Castro. Nic o ní nevím, ale protože se do Santiaga a Galicie vracím po několikáté a mám pocit, že o něm skoro všechno vím, je to výzva se dozvědět něco nového.

Nicolette se vydala na pěší pouť z rodného Havířova až do dalekého Turecka přes Slovensko, Maďarsko, rumunský Banát, Srbsko a Bulharsko. Jak její cesta probíhala? Jaké útrapy a patálie jí potkaly, a co si naopak z cesty odnesla? To vše se dozvíte v rozhovoru, který je zároveň i pozvánkou na banátské slavnosti k 200. výročí od příchodu prvních krajanů.

V létě sytě zelené, v zimě zahalené do bílé, rozlehlé klidné, navíc překypující množstvím nejrůznějších aktivity, které tu lze celoročně provozovat. Takové je hluboké údolí Pillerseetal. Rozkládá se v tyrolských Kitzbühelských Alpách. Poskytuje prostor pro pět malebných městeček – Fieberbrunn, Hochfilzen, St. Jakob in Haus, St. Ulrich am Pillersee a Waidring.

Většinou je konec září v údolí Lauterbrunnen úchvatnou hrou barev. Ze skalní rokle se vlevo i vpravo řítí sedmdesát dva vodopádů, jejich kapky a kapičky se rozstřikují do daleka a vytvářejí závoj prosvětlený paprsky slunce. Hluboké tóny barev dělají na podzim zelenou ještě zelenější a zlatí modříny i buky v hustých lesích. Jméno Lauterbrunnen pochází z keltského výrazu pro „samá voda“.

Za Severní Kalifornii se někdy uvádí oblast až nad San Franciscem, jindy již od Bakersfieldu, kde končí pouště a začínají horské lesy. Nás v této oblasti nejvíc zajímaly mohutné Sekvoje, Yossemický národní park a jezero Tahoe, kde byl natáčen druhý Kmotr. A samozřejmě jsme se těšili i na květinové centrum Hippies, San Francisco.