Města

Již mnoho let láká Maroko do svých koutů nejrůznější návštěvníky. Svou směsí exotiky, osobitých architektonických památek a divoké přírody dokazuje, že každý přijíždějící rozhodně nebude litovat.

Hüzün je název pro pocit zmaru a odklonu od správných hodnot, jinými slovy melancholie. Podle Orhana Pamuka sídlí v istanbulské společnosti. Je tomu opravdu tak? Expediční fond podpořil pátrání po tomto aspektu tamější atmosféry.

Nejbarevnější pekingský chrám Yonghegong stojí poblíž a je nejznámějším chrámem tibetského buddhismu mimo Tibet. Původně se jednalo o rezidenci vladařů, a teprve roku 1744 byl přeměněn na lamaistický klášter pro mnichy z Tibetu a Mongolska.

  Představte si, jak jdete svou oblíbenou ulicí, kde již několik let žijete a možná jste se v ní i narodili. Ještě včera jste prohodili vtípek se sousedkou nebo s klukem, bydlícím jen pár vchodů od Vás. Teď Vás od nich dělí tři metry vysoká šedivě betonová zeď zakončená smotaným ostnatým drátem. Vznikl mezi Vámi přísně střežený prostor NIKOHO!

Kyjev je matkou ruských měst. Skýtá nejen kouzelné pohledy na oslepující zlaté kupole svých chrámů, ale i projížďku velkolepými stanicemi metra v barevných vagóncích či klaustrofobní návštěvu tajemného podzemí Pečorské lávry.

Říká se, že kdo jede do Japonska, neměl by si nechat ujít dvě města – Tokio a Kjóto, přičemž o Kjótu se trochu básnicky říká, že je srdcem Japonska. Každopádně oproti Tokiu je podstatně menší a jen pro srovnání: zatímco Tokio má obyvatel nějakých 35 miliónů, Kjóto daleko sympatičtějších 1.4 milionu, navíc se bezprostředně kolem něj tyčí pěkné kopce. Kjóto bylo v letech 794-1868 sídlem císaře a po dobu 1100 let hlavním městem Japonska. Války se Kjótu nevyhnuly (většina památek byla zničena v 15. století a ty, které jsou k vidění dnes spadají do doby Edo, čili 1600-1896), ale co je zásadní, vyhnula se mu druhá světová válka, resp. letecké bombardování.

19.7. pondělí – Snídáme brzy. Objevil se Izák v mých botách a flísce. To mu teď půjdou kšefty, když je konečně oblečený jako doopravdický průvodce. Fosílii samozřejmě nemá a že prý na to úplně zapomněl, ale že až přiletíme příště, budeme ji mít připravenou. Tonda mu říká, že letadlo nám letí až za hodinu, tak ať jí kouká sehnat. Jasně jasně a opět zmizel a pak už jsme ho nikdy neviděli.

Cesta přes poušť Karakum byla pro karavany kvůli vedrům jednou z nejnáročnějších částí celé Hedvábné stezky, proto zde byly rozmístěny karavanseraje každých 20 kilometrů. Jednu z důležitých zastávek na trase z Mervu do Nisy představovalo město Abiverd. Starobylý Abiverd prožil svůj vrchol v 10. století, v roce 1221 však byl zničen Mongoly.

V této zprávě vám představíme jen několik krátkých momentek, které nám uvízly v paměti.

Využil jsem toho, že se Ginza vždy během víkendu odpoledne zavírá pro auta a vyrazil tam. Samozřejmě mě zase hnala posedlost udělat hromadu fotek, i když bylo jasný, že o krásnejch záběrech s modrou oblohou si můžu akorát tak nechat zdát – nebe bylo souvisle šedivý, což je pro fotografování ta nejhorší varianta.

Zase jsme se nechali nachytat a rozhodli se jet minibusem! Z Chomy do Livingstonu je to skoro 200 km a jet narvaný v minibusu není žádnej med, obzvlášť když je vedro k padnutí, zastavujme u každý odbočky do buše a pod sedadlem přede mnou se veze několik živých slepic.

„Cestování je hlavně o čekání,“ říkal Ralf, můj holandský spolucestovatel v Teheránu, když jsme první den čekali na pákistánská víza. Ukázalo se jak velkou má pravdu, když jsme je dostali až za týden. (K tomu malá zajímavost – pro Čechy je vízum do Pákistánu zdarma, většina zemí platí 30 dolarů.)

Největší marocké město, které obrovsky proslavil hollywoodský trhák o osudové lásce na pozadí druhé světové války, má s filmovou romantikou společné vlastně jen jméno.

Asi nejkrásnější medina je v malém městě Chefchaouen na severu Maroka. Ulice jsou čisté, panensky bílé, z malých okýnek vykukují děti. Samotné se stydí a strkají palec do pusy, ale když je jich banda, mají kuráž a pokřikují na Tebe “Bonjour, Monsieur!”.