Kulturní památka

Jeruzalém je magnetem pro mnoho věřících a poutníků. Muslimové, židé i křesťané jsou k němu přitahováni magickou silou tisícileté historie i tajemnem náboženských tradic.

I když ze skalnatého pahorku Akropole stále shlíží chrám Parthenón jako v dobách své největší krásy, hlavní město Athény je dnes o hodně jiné. Minimálně hlučnější a bojující se smogem.

Dědictví Mayů je stále zahaleno velkým množstvím tajemství. Záhady a skryté významy jejich staveb, kde byli schopni načerpat své neuvěřitelné znalosti astrologie a matematiky, nebo jaký měli význam tajuplné cenoty?

Město Fes ležící v severním Maroku je už od středověku pokládáno za jedno z kulturně nejdůležitějších měst v arabském světě. Po dlouhá staletí bylo hlavním městem Maroka a centrem vědy, umění a vzdělání.

Při návštěvě jakékoliv země míří turisté obvykle do hlavního města. V Maroku tomu tak není. Turisté zde míří všude jen ne do Rabatu. A dělají velkou chybu!

  Hlavním účelem zdi je oddělit něco bezpečného od něčeho nebezpečného. Většinou jde o lidi – a téměř každý by si přál, aby se ocitl na té „správné“ straně.

Marocké město Meknés je někdy cestovateli značně opomíjené. Neví však, že přichází o historické památky, sympatická tržiště i odkaz dávného panovníka Mulaja Ismajla.

Po dlouhá staletí musely říše v údolích čínských řek čelit nebezpečí nájezdu kočovných a polokočovných kmenů ze severu. Proto již císař první centralizované čínské říše – Qin Shihuangdi (Čchin Š’-chuang-ti, 220 př.n.l.) propojil již existující obranné zdi jednotlivých státečků v mohutnou jednolitou zeď, která měla jeho říši před nájezdníky ochránit. Zeď začíná na východě na pobřeží zálivu Bohai (Po-chaj), v místě nazvaném Shanhaiguan (Šan-chaj-guan) – průsmyk Mezi mořem a horami, a končí na západě v průsmyku Jiayuguan (Ťia-jü-guan) v poušti Gobi, důležitém místě na hedvábné cestě, kde se nacházela čínská celnice. Kromě hlavního tahu má Zeď několik odnoží, jež kopírovaly hranice některých samostatných států.

Centrum mayské civilizace i kultury – to je Cobá. Je to ale také jedno z největších archeologických nalezišť, které ještě zdaleka nevydalo všechna svá tajemství. Vždyť návštěvníkům je zpřístupněna pouhá jedna setina objevených staveb.

Krutost člověka nezná mezí. Pod vlivem „ideálů“ dokáže způsobit ostatním bolest a utrpení. Svědectví o tom podává bývalá střední škola, později nejstrašnější vězení Kamboži a dnes muzeum genocidy – Tuol Sleng.

O svatyni Yasukuni a vedle stojícím Muzeu historie Japonska Yusukan se mi píše špatně; necítím se být dostatečně kvalifikován (a ostatně kdo vlastně pro tohle téma kvalifikován je), abych mohl podat nějaké precizní resumé, navíc se jedná o jednu z nejcitlivějších záležitostí japonské historie, tak jen alespoň několik dojmů.

Saládinovu citadelu jsem původně neměla vůbec v plánu, ale když jsem ji viděla z venku, musela jsem ji vidět i zevnitř.