Cestování za kulturními památkami přináší hlubší poznání. Nevynechejte na svých cestách muzea, divadla, historické budovy nebo památky UNESCO.
Svatá země je plná překvapení. Přestože by se mohla zdát notoricky známou, každé údolí či pláň v sobě ukrývá poklady historické, kulturní i přírodní. Jenom kousek za magickým Betlémem, schovaný v Judské poušti, čeká na své objevitele například velkolepý klášter Mar Saba.
Jeruzalém je magnetem pro mnoho věřících a poutníků. Muslimové, židé i křesťané jsou k němu přitahováni magickou silou tisícileté historie i tajemnem náboženských tradic.
I když ze skalnatého pahorku Akropole stále shlíží chrám Parthenón jako v dobách své největší krásy, hlavní město Athény je dnes o hodně jiné. Minimálně hlučnější a bojující se smogem.
Dědictví Mayů je stále zahaleno velkým množstvím tajemství. Záhady a skryté významy jejich staveb, kde byli schopni načerpat své neuvěřitelné znalosti astrologie a matematiky, nebo jaký měli význam tajuplné cenoty?
Město Fes ležící v severním Maroku je už od středověku pokládáno za jedno z kulturně nejdůležitějších měst v arabském světě. Po dlouhá staletí bylo hlavním městem Maroka a centrem vědy, umění a vzdělání.
Při návštěvě jakékoliv země míří turisté obvykle do hlavního města. V Maroku tomu tak není. Turisté zde míří všude jen ne do Rabatu. A dělají velkou chybu!
Hlavním účelem zdi je oddělit něco bezpečného od něčeho nebezpečného. Většinou jde o lidi – a téměř každý by si přál, aby se ocitl na té „správné“ straně.
Marocké město Meknés je někdy cestovateli značně opomíjené. Neví však, že přichází o historické památky, sympatická tržiště i odkaz dávného panovníka Mulaja Ismajla.
Po dlouhá staletí musely říše v údolích čínských řek čelit nebezpečí nájezdu kočovných a polokočovných kmenů ze severu. Proto již císař první centralizované čínské říše – Qin Shihuangdi (Čchin Š’-chuang-ti, 220 př.n.l.) propojil již existující obranné zdi jednotlivých státečků v mohutnou jednolitou zeď, která měla jeho říši před nájezdníky ochránit. Zeď začíná na východě na pobřeží zálivu Bohai (Po-chaj), v místě nazvaném Shanhaiguan (Šan-chaj-guan) – průsmyk Mezi mořem a horami, a končí na západě v průsmyku Jiayuguan (Ťia-jü-guan) v poušti Gobi, důležitém místě na hedvábné cestě, kde se nacházela čínská celnice. Kromě hlavního tahu má Zeď několik odnoží, jež kopírovaly hranice některých samostatných států.
Centrum mayské civilizace i kultury – to je Cobá. Je to ale také jedno z největších archeologických nalezišť, které ještě zdaleka nevydalo všechna svá tajemství. Vždyť návštěvníkům je zpřístupněna pouhá jedna setina objevených staveb.
Krutost člověka nezná mezí. Pod vlivem „ideálů“ dokáže způsobit ostatním bolest a utrpení. Svědectví o tom podává bývalá střední škola, později nejstrašnější vězení Kamboži a dnes muzeum genocidy – Tuol Sleng.
O svatyni Yasukuni a vedle stojícím Muzeu historie Japonska Yusukan se mi píše špatně; necítím se být dostatečně kvalifikován (a ostatně kdo vlastně pro tohle téma kvalifikován je), abych mohl podat nějaké precizní resumé, navíc se jedná o jednu z nejcitlivějších záležitostí japonské historie, tak jen alespoň několik dojmů.
Saládinovu citadelu jsem původně neměla vůbec v plánu, ale když jsem ji viděla z venku, musela jsem ji vidět i zevnitř.