Cestopisy a reportáže

Grónsko je největší světový ostrov a jeho nejbližšími sousedy jsou Island, Kanada a souostroví Svalbard. K pozoruhodnostem ostrova patří eskymácké osady, velryby v zálivu Disko Bay a oázy ledu na Icetfjordu.

Z okýnka, vyřezaného v čele přívěsu nějakou pilou na kov, jsem houpavě zahlédla minarety, tyčící se v zaprášeném vzduchu několik set metrů před námi, my sedíme v barevném minibusu.

Jižní Korea je země plná přírodních bohatství. Snad právě proto sem již před 1700 lety začal pronikat buddhismus ze sousední Číny. Buddhističtí mniši totiž milují přírodu a na korejském poloostrově s ní mohli doopravdy splynout. Své chrámy si začali stavět v lesích a horách, a tak jsou jejich stavby dodnes ozdobou jihokorejských národních parků.

Pro Indy jsou nejsvatější tři věci – krávy, čapátí a kriket. Na ty první dvě narazíte už pár minut po překročení indických hranic, ale při své poslední cestě jsem se zaměřil na tu třetí – kriket.

Pohled na Mumbai může vypadat až apokalypticky, přehršel lidí, odpadky, chaos, průvodci nabízejících své služby atd. Určitou úlevu může nabídnout ostrov Elefanta.

Vietnam je zemí, která skýtá nejrůznější přírodní krásy a exotické zajímavosti. Hlavní město Hanoj si buď zamilujete, nebo ji nepřijmete. Tak jako ve většině asijských velkoměst i tady je šílená doprava bez pravidel a všudypřítomný zvláštní pach, na který si časem prostě zvyknete.

Ráno se za úsvitu procházíte po dlouhé pláži s čistým bílým pískem, přes den se potápíte nebo šnorchlujete v průzračně čisté vodě nebo si zajdete na výlet do džungle, pozdě odpoledne budete v tichém úžasu sledovat hru neskutečných barev, které na obloze vykouzlí zapadající slunce, a potom si na večeři dáte výtečné místní jídlo.

Unavený a špinavý se po více než sedmi dnech ocitám zpátky v místě mého přechodného bydliště, horském středisku Da Lat, který patří mezi hlavní metropole Centrální vietnamské vysočiny. Na tachografu mého motocyklů je číslice 1250 km. To je vzdálenost, kterou jsem překonal během uplynulého týdne.

Když říkáme, že Mauricius je „rajským ostrovem“, máme tím na mysli nejenom čistý a jemný písek širokých pláží, luxusní hotely umístěné přímo u mořského břehu, příjemně teplé počasí po celý rok, ale i minimální kriminalitu, absenci nebezpečných zvířat a průzračnou vodu Indického oceánu, v níž i dnes najdeme závratné množství ryb.

Phnompenh, hlavní a zároveň největší město Kambodže, kde žije téměř jeden milion obyvatel, je díky tradiční khmerské a francouzské architektuře lákavým turistickým cílem. Přestože by se mohlo zdát, že v tak velkém městě s šílenou dopravou těžko najdete venkovské oázy klidu, opak je pravdou.

Přírodní krásy Zillertalu vystihuje legenda, kterou s hrdostí vyprávějí místní: když Stvořitel modeloval nejkrásnější kouty Země a zrovna nevěděl, jak dál, tak se na chvilku zastavil a přemýšlel, jak pokračovat. Snad mořem s krásným písčitým pobřežím lemovaným palmami? Dostal ale lepší nápad, jak dotvořit pozemský ráj.

Na severovýchod vyrážíme v podvečer, ve zmatku a horku se prodíráme davem lidí na nádraží v Berhampore. Konečně poznáváme náš autobus, má už trochu oprýskaný nátěr a začíná rezivět.

Jak je to v Bhútánu se službami? Jaké množství země zabírá les či hory? A proč zrovna sem vyjet na kole? Na tyto a další odpovědi nám odpověděla Katka Lhotová z CK Adventura.

Dan Hála půl roku přejížděl na koni Patagonii, prosekával se k pramenům Orinoka, jako student prostopoval Indii, jako dospělý byl kovbojem v Arizoně. Se svojí ženou a koňmi prochodil Rumunsko. Dneska udržuje své pastviny na Kokořínsku a dohlíží na chod festivalů Expediční kamera a Snow film fest, které před lety pomáhal založit.

Asi vás nepřekvapí, že zde nebudu psát o vepřovém řízku se salátem. Nebudu psát o tradičním jídle, ale povím vám něco o venkovském chlapci s populárním indonéským jménem Rizky a jeho patáliích. Osudy tohoto chlapce jsou velmi zajímavé a zároveň inspirující nejen pro naše dobrovolníky ze Školy v ráji, ale také pro dospělé a děti z jeho vesnice na ostrově Lombok v Indonésii.