Cestopisy a reportáže

Toledské hory (Montes de Toledo) jsou pohoří nacházející se ve střední části Španělska, zasahující do regionů Kastilie-La Mancha a Extremadura. Toto pohoří se rozkládá na délce přibližně 350 kilometrů a hraje důležitou roli v krajině regionu. Oblast je typická střídáním horských hřebenů a údolí. Nachází se zde přírodní rezervace a údolí jsou často využívána pro pěstování oliv, obilí a pastvu dobytka.

Pavel Svoboda je vystudovaný geograf žijící svůj sen jako fotograf na cestách. Barvitý vypravěč, který strávil na cestách po Asii, Jižní Americe a evropském severu již několik let života. Milovník vysokých hor, odlehlých regionů a málo známých destinací. Příběhy velkých půlročních cest představil v knižních publikacích Napříč Jižní Amerikou a Napříč Asií, nyní přichází se svojí třetí knihou s názvem Horští tuláci, ve které se věnuje i své cestě po exotické Kolumbii.

Hlavní město Rumunska nepatří k nejstarším v Evropě. K jeho prvním obyvatelům se ovšem nezařadil nikdo méně významný nežli samotný kníže Vlad III. Tepes. Své přízvisko si vysloužil středověkou balkánskou krutostí, hraničící až s brutalitou a krvelačností. Tepes totiž znamená Napichovač.

Zkuste vyřešit tento hlavolam: na návštěvu Vratislavi, kde jste ještě nikdy nebyli, máte jen 2 dny včetně cesty a přespání. Chcete si prohlédnout město, vyhlášené adventní trhy, i 25krát zmenšené Dolní Slezsko v Kolejkowu. Je chladný prosinec a brzy se stmívá. Jak byste si poradili? Mně s prohlídkou města pomohl místní průvodce, který mi v omezeném čase ukázal zajímavá místa a povyprávěl jejich příběhy.

Víťa Dostál je prvním Čechem, kterému se podařilo projet celou Panamerickou silnici z Aljašky až do Ohňové země na kole. 26 233 dlouhých kilometrů! Jaké byly jeho největší trable, jak se setkal se starostou Lidic, a proč sebou vozí píšťalku?

Toužíte po návštěvě neobvyklého a trochu záhadného města ve východním Německu? Saská Kamenice, přezdívaná také „Saský Manchester“, je přesně tím místem. Třetí největší město Saska bývalo kdysi nejbohatším městem Německa. Po desetiletí však zůstávalo skryto v ústraní a mnozí si jej pamatují jen pod názvem „bývalý Karl-Marx-Stadt“. Nyní se toto fascinující město připravuje na roli Evropského hlavního města kultury pro rok 2025.

Během roku láká polská Vratislav návštěvníky zejména na historické centrum města, zajímavá muzea, Afrikárium, Japonskou zahradu, Racławické panorama nebo symbol města – bronzové trpaslíky. Jakmile ale přijde advent, město se oděje do slavnostního hávu a nabídne návštěvníkům k tomu všemu navíc kouzelnou předvánoční atmosféru adventních trhů v pohádkových kulisách starého města. Centrum zahalí vůně svařeného vína, klobás a sladkých koblih a návštěvníci se vrhají do víru zábavy a nakupování vánočních dárků.

Toledo je známé svou bohatou historií, jedinečnou architekturou a malebným okolím. Jedním z nejlepších způsobů, jak toto krásné město a jeho přírodní prostředí poznat, je vydat se na okružní stezku Tajo. Tato stezka vás provede kolem řeky Tajo, která město obklopuje, a nabízí úchvatné výhledy na Toledo i jeho okolí.

Již v noci se zatáhlo a předpověď počasí varuje před vytrvalými srážkami…  Vyrážíme do potemnělého nebe, které slibuje silné zážitky a vdechujeme vůni počínajícího deště. S batohy na zádech se vydáváme po levádě Caldeirao Verde, která je vytesaná do strmého svahu hlubokého sopečného kaňonu, v úbočí nejvyšší madeirské hory pico Ruivo.

Abyste vyrazili do Olinalá, musíte mít buď hodně dobrý důvod, anebo vážně velkou chuť. Já díkybohu měla obojí. Kdyby ne, dodnes bych si totiž tuhle cestu vyčítala. I přesto, že tahle kapitola začíná jako z rubriky „vyzkoušeli jsme za vás, a vy už tudíž nemusíte“, na konci mě čekal učiněný poklad skrytý ve voňavé truhlici ze dřeva lináloe.

Elegantní adventní výzdoba zdobí výlohy, obchody a tržiště. V předzahrádkách a nad ulicemi se třpytí pohádková světýlka. Veselé melodie a vůně vánočního pečiva, pečených jablek a perníčků. Není pochyb o tom, že předvánoční čas je potěšením pro všechny smysly.

Odpočinek i lehoulinké ochutnání Mexika. Počasí je na Yucatánském poloostrově slunečné a teplé, moře smaragdově modré, písek skoro bílý, jídlo všude výborné a nějaké ty památky se tady také najdou.

Existuje jemenský vtip, v němž se Adam a archanděl Gabriel vracejí na Zemi. Když dvojice přelétá nad různými zeměmi světa, Gabriel se ujímá role průvodce. „Tohle je Francie a tady zase Itálie,“ popisuje anděl. „Tady leží Řecko a tady je Jordánsko.“ Adam se však celou dobu tváří zmateně, až nakonec přizná: „Gabrieli, víš co, já to tady vůbec nepoznávám.“ „A co?“ ptá se. Nakonec oba letí do jižní Arábie a zde se Adamova tvář rozjasní. „Aha, to je Jemen,“ zvolá a na Gabrielův tázavý pohled dodá: „Tady se nic nezměnilo.“

Jihovýchodní Asie je již cestovatelským evergreenem. Většina fanoušků baťůžkářství, ale i klasické odpočinkové dovolené, již objevila kouzlo tohoto koutu světa. Vietnam, Thajsko nebo třeba Indonésie, to jsou asi nejčastější destinace. Zůstává ovšem pár zemí, které zůstávají neobjevené nebo méně navštěvované. Řeč může být třeba o Laosu nebo také o Kambodži.

Její dobrodružná cesta přes Nový Zéland a Jižní Pacifik by vydala za tři. Jižní Ostrov přešla s blížící se zimou sama pěšky po Te Araroa (1300 km), Severní Ostrov projela po též trase na kole (1700 km). A protože jí to nestačilo, stopla si plachetnici a přeplula 2 300 námořních mil Jižním Pacifikem. O své neuvěřitelné cestě bude vyprávět už 12.listopadu v letenském kině BIO OKO v rámci cestovatelského cyklu Diáky.