Cestopisy a reportáže

Pestrobarevné masky, vodní bitky, spousta zábavy i alkoholu a naprosto nepopsatelná atmosféra. To vše a ještě mnohem více je možné zažít při divokém bolívijském karnevalu.

Filipíny, to jsou pověstné bílé pláže ostrovů Boracay a Panglao, rýžové terasy v horách na Luzonu, jeskyně ostrova Palawan nebo čokoládové kopce ostrova Bohol. Tam všude míří turisté z celého světa. Ale na obávaný ostrov Mindanao nezavítají. Možná proto, že mají strach.

V druhé části našeho miniseriálu o Království hřmícího draka se například dozvíte, kdo vlastně v Bhútánu pracuje, když jsou jeho obyvatelé nad obyčejné věci jako je práce povzneseni.

K našim hostitelům Prue a Markovi jsme dorazili den před Štědrý dnem.

V Aleppe vstávame pred šiestou aby sme všetko bez problémov postíhali. V hoteli sú vchodové dvere zamknuté, tak sa musíme vrátiť na recepciu. Strážnik, ktorý má nočnú smenu tvrdo spí. Na slová nereaguje vôbec a asi až po desiatom štuchnutí sa začína trochu preberať.

„Země hřmícího draka – kde to tak asi může být?“ Netušila jsem, kam mě vlastně tentokrát práce zavede a o Bhútánu jsem měla jen jakýsi mlhavý pocit, že je to bývalý kus Indie. Omyl! Nádherná země uprostřed Himalájí je dodnes opředená mýty a legendami. Pokusím se vám ji trochu přiblížit v následujících dvou článcích.

Pondělí 1. 10. Ráno jsem vstala chvilku před ostatními, abych se vysprchovala a vyprala si. Nepoučeni včerejší situací v hotelové restauraci jsme si tam chtěli dojít na snídani. Neměli však už vůbec nic, a tak jsme se najedli u stánku s pečivem. Brahmour je městečko barevných dřevěných domků s břidlicovými střechami obklopené jablečnými sady a kukuřičnými políčky.

Naše poslední reportáž byla z Adelaide, kde jsme trávili celkem týden a dopřávali si odpočinek po více než jedné polovině expedice.

I v turistickém ráji se najde zapomenuté místo, kam zabloudí jen málo návštěvníků. Takové místo si uchovává svou divokost a krásu dones. To je Ikarie, neznámý řecký ostrov, kde se dodnes vypráví legenda o tragickém pádu okřídleného hrdiny.

Budíme sa do krásneho rána. Na dnes sme si vymysleli, že nachvíľu opustíme brány Damašku a pôjdeme sa pozrieť do 50km vzdialenej dedinky Maalula.

Stanislav Miller si z podzimního kola soutěže o podporu Expedičního fondu odnesl zvláštní cenu: 1000 litrů použitého oleje z restaurace Klubu cestovatelů Karavanseráj. Co s ním bude dělat?

Není to žádná poběhlice. Přesto se jí stačí jen dotknout a už se z ní sypou potomci. Klonovaní. Určitě se nejmenuje Dolly, i když s ní má mnoho společného. Častěji jí však nazývají Ďáblovou páteří….

Autobus nám z Hamy odchádza presne o 8:00. Pred hotelom zastavujeme taxík a sme zaskočený, že nás vôbec nechce obrať. Za cestu na stanicu platíme 30 SYP, čo nám hovorili aj v hoteli. Za necelé dve hodiny prichádzame do Aleppa.

Je Thajsko jen divadýlko pro turisty nebo má tato oblíbená turistická destinace skutečně něco do sebe? A proč Thajci každý večer přesně v šest stojí v pozoru?