Denně nové reportáže a cestopisy ze všech zemí svět. Cestovatelské tipy, zajímavá místa, online průvodce, aktuální informace připravené cestovateli.
Je to země plná hor, milých lidí a příjemných chvil. Právě takto zažili gruzínskou Tušetii účastníci letního help-campu v Omalu. Pracovali na rekonstrukci starých věží a dalších kulturních pokladů. Přečtěte si úryvek ze zprávy jednoho z dobrovolníků.
Na Novém Zélandu začínala být zima, tak jsme delší dobu přemýšleli kam vyrazit na dovolenou z dovolené. Fiji, Samoa, Tonga … možností je spousta. Tonga nakonec vyhrála díky ceně letenek a taky tam jela přibližně ty samé dny další Ostravačka Hanka. Pokud vybíráte kam vyrazit do Pacifiku, pak je to těžké. Na Tonze je krásné moře a zvlášť červen až srpen stojí za to. Migrují zrovna kolem velryby a je možné si s nimi zašnorchlovat. Zase tam ale nejsou žádné hory – ty jsou na Fiji. A Samoa je zase podle toho, co jsme slyšeli trošku levnější.
Během září Cordované pomalu nahazují zimní režim a malé aljašské městečko, které dýchalo celé léto v divokém rytmu proudů slavné Měděné řeky, má konečně trochu času samo na sebe a může si užívat melancholické podzimní přírody.
V této reportáži projedeme na kolech dalších více než 1000 km. Pošlapeme z městečka Bluff přes geograficky důležitý bod „4 Corners Point“, nejznámější indiánské pueblo Mesa Verde, jedinečné oblouky v národním parku Arches, zajímavý a turisty opomíjený park Capitol Reef a skončíme v osadičce Tropic.
Sotva se vzdálím pár bloků od luxusní nábřežní čtvrti Chiaia, ocitám se v úzkých oprýskaných ulicích. Z balkónů na sebe hlasitě pořvávají sousedi, mezi domy naproti sobě jsou natažené šňůry s prádlem, přibylo odpadků. Paní jdoucí naproti mě upozorňuje, ať se otočím a dál raději nechodím. V Neapoli jde o běžnou situaci.
Jihoindický stát Kérala se chlubí poněkud bizarní kuriozitou, první demokraticky zvolenou komunistickou vládou na světě! V Kérale vládne celoročně příjemné teplé klima, ale zamrazí, když zahlédnete v nadživotní velikosti zamračené tváře soudruhů.
Pisin znamená v papuánské řeči pták. A protože sama jejich řeč se jmenuje Tok Pisin, dá se s trochou nadsázky říct, že domorodí Papuánci rozumí řeči ptáků. A Papua Nová Guinea je skutečně ptačím rájem a cílem mnoha ornitologů.
Přátelé mi říkali: Nezbláznila ses? Ty chceš cestovat sama? Věřte mi, že strach mě opustil hned v letištní hale. Vítala mě melodie místních domorodců a já se cítila po dlouhé době šťastná a klidná. A vděčná. Bylo to jako probuzení do snu.
Chcete poznat Olchon trochu jinak? Třeba opojeni lahví vodky, kterou popíjíte s veselým řidičem sovětského UAZu? Nebo byste si přáli navštívit zběsilý život na bajkalském statku? Zkuste stopovat, pak je všechno možné.
V poslednej dobe sa objavilo viacero ľudí so záujmom navštíviť menej prebádané miesta akým je napríklad Irak. Nie ten Irak, ktorý zapĺňa každý deň stránky novín krvavými písmenami, ale jeho severnú kurdskú časť známou aj ako „Iný Irák“.
Kardamon se v Orientu používal tisíce let a přitom jeho zdroj byl stále neznámý. Mnozí dávní cestovatelé se vydali prozkoumat tuto záhadu, hledají legendárního Kardamonového krále. Našli ho?
I když už jste v Indonésii nějakou dobu a myslíte si, jak se vyznáte v různých druzích dodávek, rikš, taxíků, otřískaných autobusů, vlaků, lodiček, obřích trajektů nebo letadel, místní veřejná doprava vám přesto dokáže připravit mnohá překvapení.
Existuje země, která je exotická, naprosto bezpečná, pro cestovatele dobře dostupná, cestování v ní nenákladné a domluvíte se tu třeba i česky? Nedotčená příroda, kde se dá putovat několik dní, aniž byste někoho potkali? Že by Mongolsko?
Když jsme našemu emigravšímu spolužákovi oznámili na jeho polosamotě uprostřed hlubokých lesů Britské Kolumbie, že máme namířeno na Yukon a dál na sever, pohrdlivě odfrkl. „Co tam proboha chcete dělat? Tam chcípl pes.“
Američtí filmaři nám Mexiko prezentují jako zemi plnou ospalých barů, banditů, pistolníků a špinavých měst, kde přestřelky jsou na denním pořádku. Jak tomu tak většinou bývá, realita je trochu jiná.