Cestopisy a reportáže

Oblast, která je pro nás Středoevropany opravdu tím nejodlehlejším a zdánlivě nejhůře dosažitelným místem na Zemi…Ve spojitosti s touto lokalitou nám naše fantazie povětšinou vykreslí nekonečnou pustinu, plochy věčného ledu a sněhu, neutichající vítr a dvouciferné minusové teploty…

Po 2 letech od úrazu opět přichází šance splnit si mnohaletý sen. Před dvěma lety nakonec šla moje skupina beze mě, já ležela bez hnutí v kathmandské nemocnici a jen doufala, že můj čas ještě přijde, že nezůstanu na vozíku a cesta zpět do hor není uzavřená.

Pohyby zemských desek, výbuchy sopek, posuny masivů, síly, které si ani neumíme představit a jen s údivem obdivujeme vytvořené dílo. Tváře Grand Canyonu ukazují světu nejednu jizvu.

Obří staré stromy jasně dávají najevo, že jsme vetřelci, cizinci ze zkažené doby. Tady vládne hluboký pravěk. Potkáme tu snad mamuty?

Dříve, než jsem se vydala do národních parků USA, znala jsem tuto krajinu především z mnoha westernů, jichž jsem nadšeným strávníkem. Nevím, jak si představujete krajinu Divokého západu vy, ale pro mne je to právě Monument Valley.

Když se začnou zkracovat dny a je potřeba si vzít na pádlování teplejší boty a oblečení, začne mi vždy v hlavě vrtat, kam vyrazit za teplem…

Není na světě příliš kontroverznějších zemí než Írán, který je západem démonizován. Ale pryč s politikou. Persie je místem, které si po několika minutách zamilujete. Není divu, že po odletu zpátky málem i nějaká ta kapka ukápla. I ten největší introvert si tu zde najde přátele. A co hlavně, budete se sem chtít určitě vrátit. Alespoň já chci.

Indické dráhy jsou se svými 1,3 miliony zaměstnanců největším zaměstnavatelem na světě. Denně na meziměstských trasách přepraví více než 12 milionu pasažérů. Každý vlak i nádraží si žije svůj vlastní život a být jejich součástí je silný zážitek (ne vždy však pozitivní).

Himálajský Mustang ležící pod osmitisícovou Annapurnou byl až do roku 2008 autonomní oblastí, po přijetí nepálské republikánské ústavy si pětadvacátý mustangský král Jigme Palbar Bista ponechal pouze ceremoniální funkce. Místní buddhisté jsou etničtí Tibeťané a do jejich života můžete nakouknout v následujícím videu.

Příroda západního pobřeží USA láká nespočet cestovatelů. Najdete tam národní parky Zion, Arches, Kolob Canyons, Angel Landing a mnohé další. Který z nich je však nejkrásnější…

Některá etnika jsou početná, patří k nim milion příslušníků, dalších je pouhých několik set. Žijí v malých osadách nebo ve vsích s ostatními etniky a své zvyky ztrácejí ještě rychleji, než ty početnější skupiny. I do severního Vietnamu dorazila „moderní civilizace“, telefony a technika pomalu, ale jistě vytlačuje staré tradice a kulturu tamních lidí.

Bangladéšská Thanapara je skutečně místem na konci světa. V této vesnici schované v zákrutu řeky Gangy tvořící hranici s Indií a obklopené mangovými hájky by zřejmě nikdo nečekal světoznámou organizaci s téměř třemi stovkami zaměstnanců, která spolupracuje s desítkou zahraničních partnerů.

Španělsko, to nejsou jen dlouhé pláže lemované vysokými hotely a palmami. Je to v podstatě taková malá Evropská Argentina. Plná skvělého jídla, vášnivého tance, historií prosycených měst, bujarého veselí a netradičních festivalů.

Mexičané si dávají na oslavách záležet. Pestrobarevné kostýmy, historická výzbroj, hudba, ale i výborná mexická kuchyně a tequila. Některé oslavy připomínají i koloniální minulost.

Pouště, polopouště, deštné pralesy, pohoří, řeka Nil, velboudi, arabská guma, ropa a pyramidy. To vše a mnohem víc skrývá země, kde se střetávaly a střetávají dva světy. Země, která je zahalena do černého závoje nebezpečí a fundamentalismu – Bilat al Súdán neboli „Země černých lidí“, jak toto území nazvali středověcí muslimové.