Cestopisy a reportáže

Australská metropole Sydney se právem řadí mezi nejkosmopolitnější města světa. S třetinou obyvatel narozených v zahraničí lze Sydney označit za město imigrantů. Pobřeží lemují krásné pláže, které jsou vyhlášené nejen mezi surfaři. Samotné město pak tvoří moderní zástavba, která se poměrně s citem prolíná s historickými budovami. Hlavním poznávacím znamením je samozřejmě světoznámá opera společně s mostem Harbour Bridge. To vše a mnohem více tvoří svébytný kolorit Sydney, kam míří okolo deseti milionů turistů ročně.

Sudánu se také jinak říká domov černých faraónů. Núbie byla domovem tří slavných království a historie archelogického bohatství ukryté v zemi sahá až do 2600 př.n.l. Kušitská říše byla nedozírná a zanechala tu po nás hrobky, pohřebišťě, pyramidy a chrámy, hrobek a pevností.

Málokdo ví, že Kostarika je nejen úžasná země z pohledu místních lidí a dokonalé přírody, ale také nabízí nepřeberné množství adrenalinových aktivit. Můžete se zde potápět se žralokem, slaňovat desítky metrů v pralese nebo se učit surfovat na vlnách.

Irena Andrlová, majitelka cestovní kanceláře a cestovatelka. Procestovala velkou většinu jiho a středoamerických zemí na vlastní pěst. Rok žila v Argentině a rok v Kostarice, kde pracovala v cestovním ruchu těchto a přilehlých zemí. Na základě zkušeností a spolehlivých kontaktů po celém kontinentu, v roce 2006 založila v ČR cestovní kancelář Reina Travel, která již 9 let úspěšně vozí klienty do střední a jižní Ameriky. V rozhovoru prozradila, jak co nejlépe poznat země Jižní Ameriky nebo jak si užít při jedné cestě lyžování na zasněžených vrcholcích And i trek džunglí.

Široké bulváry, vášnivé rytmy tanga a skvělá červená vína. Buenos Aires, není typickým jihoamerickým městem, už po první návštěvě si vás však získá.

Majestátní Andy, vyhlášené víno i konec světa. Argentina v sobě ukrývá bezpočet přírodních krás. Připravili jsme si pro vás top 7 tipů míst, které byste při návštěvě argentinské přírody rozhodně neměli minout.

Jezdili spolu v kočárku. Po téměř padesáti letech se vydali opět společně na cestu. Cestovatel Ivan Brezina vzal svou hračku z dětství, gumovou figurka Pepka námořníka, na cestu do indického Dillí. V rozhovoru prozradil, kde na takový nápad přišel i jak se cestování pozemní cestou do Indie pozměnilo v průběhu času.

Norsko se ročně stává cílem milionů turistů z celého světa. Někteří míří za fjordy, někteří do hor, někteří za půlnočním sluncem, někteří za polární září a někteří za něčím úplně jiným. Norsko je však velmi rozlehlá a členitá země s obrovskými vzdálenostmi. Jak ochutnat to nejlepší z Norska na co nejmenší možné ploše? Odpověď zní: „Vyražte na Senju!“

Po několikaleté snaze se mi konečně loni podařilo vydat se s kamarádem Tomášem Gajou na sever Finska. Celý červenec jsme strávili putováním po jezeře Inari a na severovýchodě od něj. Celkem jsme měli urazit vlastními silami přes dvě stě kilometrů. Naším cílem nebylo vytvořit extrémní podnik, ale dostat se do srdce přírody, s ní splynout a užít si ji v plné kráse. Jak se všechno povedlo, můžete si přečíst v následujícím výtahu z mého deníku.

Když se vloni rozhodovalo, kam se pojede na vodu a padl návrh jet do Finska, byla jsem nadšená. Finsko jsme projeli před dvěma lety a věděla jsem, že je to krásná země plná jezer, zeleně, a zejména krásných čistých řek. Odjížděli jsme z Čech, kde se řeky pomalu vracely po povodních do svých koryt, a my byli zvědaví, kolik vody bude v řekách finských.

Stádo buvolů se zlověstně upřeným pohledem, rozkročená žirafa, která se chce napít, slon střihající ušima, pštros jako závodník… Ale také nevlídné pohledy na okrajích měst, oddělené světy bílých a černých. Ale jen černobílá Jihoafrická republika rozhodně není!

Korkové duby poskytují příjemný stín, ale slunce už ztrácí sílu a sklání se k západu. Zlatavé světlo se vpíjí do balvanu vysokého jako vzrostlý muž. Zaostřuji na kámen s vyrytými pravěkými symboly, když do záběru vkročí žena a valoun obejme. Vzdávám se tedy a obracím svoji pozornost jinam.

Kolem je skoro tma a občas někde ukápne voda. Za dohledu vrtaných zřítelnic bledé mramorové busty napínám zrak do zlatavého šera a nabývám dojmu, že zpoza rohu za chvíli vykročí pravidelná hlídka Římanů. Už slyším kroky… a najednou vyběhne opozdilé děcko. „Finalmente, Pedro! Anda lá, rápido!“ vzpamatuji se a posílám provinilce za zbytkem skupiny. Ale těžko mu něco vyčítat, v rozlehlém antickém podzemí městského muzea v Coimbře čas jako by se zastavil.

Motáme se ulicemi Almady a snažíme se chytit správný směr, směr Setúbal. Konečně se dostáváme na správnou silnici a necháváme Lisabon za zády. Je horký srpnový den a obyvatelé hlavního města utíkají na nedaleké nádherné pláže, ale my už se těšíme na lepší.

Ač je nejsevernější a nejmenší provincií Portugalska, nabízí Minho cestovatelům nejen úchvatnou přírodu, reprezentovanou pohořím Peneda-Gerês, které leží na samé hranici se Španělskem, ale i kulturní a historické poklady. Z Porta to sem není daleko, až do Bragy se dá pohodlně po dálnici nebo vlakem.