Památky a moderní architektura

Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Apeninská bota ale nabízí mnohem více míst, které stojí za návštěvu a poměrně snadno je lze projet třeba za prodloužený víkend.

Počínaje 25.5. vám postupně během 6 týdnů představíme společně s Polskou turistickou organizací 6 zajímavých měst, ležících přímo u tras z Čech a Moravy k baltským plážím. Odpočiňte si během cesty na pár hodin v krásných historických kulisách, ochutnejte místní speciality, udělejte si krátkou procházku nebo skočte do některého ze zajímavých muzeí. Náš severní soused určitě stojí za bližší poznání.

Pokud vás během vašeho pobytu na plážích krásného ostrova Mallorka omrzí polehávání na zlatavém písku, vydejte se za pěší turistikou! Túr můžete v mallorských horách podniknout bezpočet, dnes se ale podíváme na jedinečné místo, kde si užijete trochu historie a zároveň dechberoucí výhledy na celý subtropický ostrov. Řeč je o výstupu k ruinám středověkého hradu Alaró vysoko v pohoří Serra de Tramuntata…

Korsika skrývá spoustu překvapení. Od pozoruhodných památek až po jedinečné vesnice! Od románských kaplí v Castagniccia přes barokní kostely v Bastii, opevnění v Bonifaciu, až po citadelu v Calvi. Historie zanechala stopy všude, i v těch nejodlehlejších vesnicích ostrova.

Rytíř Rodrigez Díaz de Vivar, neboli Cid, podle kterého nese stezka Camino del Cid název, byl udatným bojovníkem. Vydejte se po jeho stopách východním Španělskem a poznejte tak zároveň krásné oblasti Španělska – Valencie, Castilla La Mancha, nebo Castilla y León. Trasu můžete projít různými způsoby – na kole, pěšky, autem, nebo na motorce.

Nehostinná poušť, vyprahlé nevysoké hory, úrodné a překvapivě zelené údolí Nilu a stopy starověké civilizace prakticky na každém kroku. Luxor, Karnak, Údolí králů nebo Asuán. Kontrasty jižního Egypta na mnohých místech připomínají živoucí muzeum pod širým nebem.

A jsme tady… Konečně jsme po třech hodinách busem z Mexico City dorazili do nevelkého města San Miguel de Allende, které nám všichni naši známí vřele doporučovali. „Určitě si tam udělejte výlet, nebudete litovat,“ slyšeli jsme jak od evropských, tak i od mexických přátel. Rozhodli jsme se je poslechnout a – udělali jsme dobře…

Gruzie již dlouho míří směrem na západ. Země sebe sama často chápe jako jeden z evropských států a EU se zde zapojuje do řady projektů. Od války s Ruskem v roce 2008 se rozvíjí snad na všech frontách a zvláště pak turismus zažívá poslední léta vysloveně boom. Co však stále zůstává, je víra a ortodoxní křesťanská tradice země. Jejím centrem je město Mccheta.

Rok 2012 znamenal pro gruzínské město Akhaltsikhe zásadní změnu. Zatímco před ním bylo toto provinční centrum ospalým zákoutím jižní Gruzie, po něm sem míří turisté z celého světa. Ve středu zájmu je komplex Rabati, který před sedmi lety prošel zásadní rekonstrukcí.

Město, které si svou výstavou documenta, svého druhu nejvýznamnější a nejtradičnější na celém světě, získalo renomé jako centrum současného umění.

Přístavní město u italsko-slovinských hranic Terst je často neprávem opomíjeno mezi návštěvníky Itálie. Přiznejme si, že město se nepyšní slunnými rozsáhlými plážemi, kde byste se opalovali celý týden a jen neradi odjížděli po skončení dovolené domů. Přesto se jedná o neprávem opomíjené, turisty možná až zbytečně nedoceněné město u Jaderského moře. Pyšní se hned několika prvenstvími, která si společně projdeme v toulkách jeho centrem i blízké okolí.

Zlatá horečka v USA nezasáhla pouze oblasti Kalifornie nebo Aljašky, ale pronikla také do budoucího státu hazardu, Nevady. Jedním z center honby za zlatem v Nevadě bylo město Rhyolite. Přitom i zde vše proběhlo nadmíru rychle, tak typicky pro všechna místa, osídlená jen kvůli těžbě zlata. To důležité z historie města se vtěsnalo do období přibližně deseti let.

Marrákeš je jedno ze čtyř královských měst Maroka. Zároveň je s více než 800 tisíci obyvateli čtvrtým největším městem této rozvinuté africké země.

Kolem je skoro tma a občas někde ukápne voda. Za dohledu vrtaných zřítelnic bledé mramorové busty napínám zrak do zlatavého šera a nabývám dojmu, že zpoza rohu za chvíli vykročí pravidelná hlídka Římanů. Už slyším kroky… a najednou vyběhne opozdilé děcko. „Finalmente, Pedro! Anda lá, rápido!“ vzpamatuji se a posílám provinilce za zbytkem skupiny. Ale těžko mu něco vyčítat, v rozlehlém antickém podzemí městského muzea v Coimbře čas jako by se zastavil.

Korkové duby poskytují příjemný stín, ale slunce už ztrácí sílu a sklání se k západu. Zlatavé světlo se vpíjí do balvanu vysokého jako vzrostlý muž. Zaostřuji na kámen s vyrytými pravěkými symboly, když do záběru vkročí žena a valoun obejme. Vzdávám se tedy a obracím svoji pozornost jinam.