Ostrovy a pláže

Severní Kypr je ve srovnání s jižní částí ostrova pořád ještě méně obvyklým turistickým cílem. Částečně je to dané menší velikostí, která je zhruba ekvivalentem Libereckého kraje. Cestovní ruch se také na severu politicky rozdělené země rozvíjel později. Stejně jako jih se přitom může pyšnit nejčistší vodou ve Středomoří, kvalitními hotelovými rezorty, unikátními památkami i krásnou, na mnoha místech ještě téměř nedotčenou přírodou. Zdejší rychle rostoucí ekoturismus zahrnuje mimo jiné možnosti pozorování ptactva či květin, cyklistiku i procházky divočinou.

Kréta je v poslední době mezi českými cestovateli v kurzu. Kolébka prastaré minojské civilizace je rájem jak pro zvídavé jedince hledící do minulosti, tak pro milovníky dlouhých čistých pláží i vyznavače pěší turistiky. Ti si mohou vybrat z nepřeberného množství túr vedoucích na krétské vrcholy (zasněžené někdy až do května), podél mořských útesů a zátok nebo zdejšími proslavenými soutěskami.

Lefkada patří mezi jónské ostrovy a její pobřeží omývá náramně čisté a úchvatně zbarvené Jónské moře. Další velkou předností je stabilní počasí – v hlavní sezóně, která začíná koncem května a končí na přelomu září a října, zaprší jen ojediněle.

Korsika s 1 000 km úchvatného pobřeží je snem milovníků pláží se směsicí bílých písečných zátok a oblázkových zálivů, které jsou považovány za jedny z nejčistších a nejkrásnějších ve Francii. Korsické pobřeží nabízí vynikající příležitosti ke koupání a pro dobrodružnější povahy je zde spousta nabídek vodních sportů včetně plachtění, windsurfingu, nebo jízdy na mořském kajaku.

Terceira je jedním ze dvou Azorských ostrovů, kam se lze dostat přímým spojem z pevniny. Na rozdíl od São Miguel se sem ale turisté neženou. I proto byste právě sem měli jet.

Souostroví a stejnojmenná republika Kapverdy mají jedinečnou minulost a dnešním návštěvníkům nabízejí mimo jiné skvělé podmínky pro (nejen) vodní sporty. Do 15. století neobydlené ostrovy se díky portugalským mořeplavcům staly první tropickou lokalitou trvale osídlenou Evropany. Následovala staletí bohatnutí hlavně díky amorálnímu obchodu s africkými otroky. V demokratické současnosti je hlavním turistickým magnetem ostrov Sal, jehož dnešní prosperita se už neopírá jako kdysi o těžbu soli, ale o cestovní ruch. Jih ostrova je také centrem windsurfingu, kitesurfingu i potápění na Kapverdách.

Dlouhodobě nejnavštěvovanější částí souostroví Kapverdy je ostrov Sal. Stejně jako celý stát omývaný Atlantikem má Sal převážně vyprahlou krajinu sopečného původu. Klima je velmi stabilní. Hlavní sezóna sice trvá od dubna do října, ale i v ostatních měsících denní teploty pohodlně přelézají dvacítku. A prakticky nehrozí, že by vám dovolená mohla propršet. Sal je na rozdíl od některých sousedů velmi rovinatý. Přesto má tento tropický ráj co nabídnout i nad rámec desítek kilometrů nádherných pláží.

Z výpravy do egyptských letovisek Marsa Matrouh či El Alamein si přivezete nejen vyčištěnou hlavu z poklidných a současně nádherně čistých pláží. Hotely na břehu Středozemního moře jsou také ideálním výchozím bodem pro výlety do historicky fascinující Alexandrie, muzeí bitev druhé světové války nebo svérázné oázy Síwa.

Kapverdy jsou už několik desetiletí jedním z afrických premiantů z hlediska společenské stability a demokracie v politické praxi. Uznání hodná a nesmírně bohatá je i zdejší „kreolská kultura“ včetně hudby a kuchyně, v nichž se odrážejí historické vazby na kontinentální Afriku, jižní Evropu i Brazílii.

Zatímco střední a západní Evropa putuje v létě do letovisek severní Itálie jako je Bibione, obyvatelé italského severu se přesouvají na jih. Jednou z nejoblíbenějších oblastí je region Kalábrie, respektive její malebné pobřeží, jehož azurové moře poskytuje úlevu v extrémně horkých letních měsících. Hlavní sezónou se zde rozumí červenec a srpen, ovšem pláže se plní už od půlky června a zajisté nezůstávají prázdné úderem posledního dne letních prázdnin.

Návštěvou jediného ostrova si lze splnit celou řadu cestovatelských snů. Na malém území se nachází písečné pláže i strmé útesy, banánové plantáže, palmové háje, kopce porostlé voňavými vavříny či jedlými kaštany, rozsáhlé vinice, hluboké kaňony, vodopády, řada ostrých a majestátných hřebenů hor i aktivní vulkány.

Milý a malý kanárský ostrůvek připomíná obří horu porostlou bujnou zelení. Od středu ostrova ukrytého v hustém deštném vavřínovém lese se směrem k moři paprskovitě rozbíhají hluboké skalnaté rokle, barrancos. Tam, kde se údolí otevírají nejvíce, vznikly rybářské vesnice a později městečka. Aby mohli místní lidé na prudkých svazích zajišťovat svou obživu, změnili je v terasová políčka se zavlažovacími kanály, z nichž vykukují banánovníky, citrusové plody nebo v plochých údolích palmové a bambusové háje.

Fraserův ostrov, na dohled od jižního pobřeží Queenslandu, je v mnoha ohledech výjimečný. Pyšní se titulem „největší písečný ostrov planety“ a ukrývá nepředstavitelné množství majestátních stromů i křišťálově čisté vody.

Bydlíme na opravdovém zámku. Jediném veřejnosti přístupném na Normanských ostrovech. Stojí v čarokrásné zahradě s rybníčkem a spoustou moderních soch, umně vpravených do anglického parku s exotickými rostlinami. Jeho zdmi procházela historie ostrova Guernsey – největšího z těch, které dnes tvoří Šafářství Guernsey – nevelké autonomní britské území v Lamanšském průlivu. Dodnes na zámku Sausmarez bydlí rodina původních majitelů.

Všechny ostrůvky Malediv omývá stejně krásné moře a přece je každý úplně jiný. Jeden má bílé písečné pláže, druhý obrůstají traviny, na třetím hospodaří místní, čtvrtý hostí rybí továrnu a pátý je rájem pro milovníky šnorchlování. Pojďme prozkoumat poslední, nejjižnější část tohoto nádherného koutu světa.