Města

Ve chvíli, kdy jsme přistávali na letiště v Los Angeles, byli jsme ve Státech bezmála tři měsíce. Naše letadlo sice mělo zpoždění, byli jsme nevyspalí, ale zato jsme v letadle dostali nápoj dle výběru (pivo). Cestou jsme také z okénka letadla zahlédli krásy Mohavské pouště, kde jsme tipovali, zda právě přelétáme nad oblastí 51, nebo Hooverovu přehradu. Los Angeles nás přivítalo hustými oblaky a pošmourným počasím, i přes to se nám naskytly úžasné výhledy na město.

Hledáte inspiraci kam vyrazit na jednodenní výlet z mexického města Mérida? Máme pro vás pár tipů na krásná, a přitom ne tolik turistická místa.

Dnešní Sámové, nazývaní dříve Laponci, žijí na pomezí severní hranice Norska, Finska a Švédska. Hlavní lákadlem do Sápmi, jak Sámové s láskou nazývají své končiny napříč Skandinávií, je vyhlášený velikonoční festival v Kautokeinu.

Přestože Řím zrovna neoplývá rozlehlými městskými parky jako jiné světové metropole, neuvěřitelně krásně voní. Právě tato přenádherná vůně si podmaní každého na dlouhá desetiletí. Intenzivněji než zrakový či sluchový vjem. I když dívat se je také opravdu na co.

Španělská provincie, nesoucí název Kantábrie, vás při její návštěvě okouzlí rozmanitostí. Na své si zde přijdou milovníci přírody, pláží a surfování, ale také jídla, nebo historie.

Městečko Chefchaouen leží v pohoří Ríf na severu Maroka. Místní ho nazývají modré město, či šmoulí město.

Město tisíce monumentů a tisíce muzeí, město širokých, rovných a dlouhých ulic. Třeba i tak by se dal popsat Washington DC. Metropole od prvního pohledu vznešená a monumentální. Když do ni přijedete z New Yorku, můžete zažít šok – Washington je po architektonické i stylové stránce naprosto odlišný. A jen tak mimochodem se tam nenachází ani jedna budova, která by byla považována za mrakodrap.

Himálajský stát, kterému by jeho krásu a rozmanitost mohla závidět většina ostatních států indického subkontinentu. Rýžová políčka přecházejí v hory porostlé borovými lesy, za nimi se tyčí zasněžené špičky Himálaje. Na střechách dřevěných domů místní suší kukuřici a ovoce, před barevnými vesnickými chrámky skotačí ušmoulané děti.

Po skončení našeho zaměstnání, tedy práce v kempu, jsme zažívali smíšené pocity. Na jednu stranu jsme byli rádi, že se konečně podíváme na všechna ta místa, která jsme chtěli navštívit a jejichž návštěvu jsme si tak dlouho plánovali. Na stranu druhou jsme cítili velký smutek z opouštění všech našich kamarádů, které jsme potkali a míst, po nichž jsme se pohybovali a do kterých jsme se zamilovali. A tak jsme se z ničeho nic ocitli na vlakovém nádraží v NYC.

Když chcete začít s popisem Beratu, může se snadno stát, že nevíte, kde vlastně začít. Berat se svou více než 2400 let starou historií ukrývá řadu architektonických památek, muzeí a kouzelných dlážděných uliček, které jsou stejné dnes jako před 300 lety.

Singapur, podobně jako většina jiných velkých měst, má dvě tváře. Jedna je naleštěná, trochu upjatá, pyšní se nasvícenými mrakodrapy a drahými obchody, druhá v podobě Chinatown a přilehlé čtvrti Little India je typická Asie – voňavá, plná tržnic a stánků s pouličním občerstvením.

Profláknuté Thajsko plné lidí? Omyl. Covid, protiepidemická opatření a nouzový stav všechno změnily a dříve přeplněné chrámy a paláce navštěvují hlavně místní a vyhlášené pláže na jihu země vykazují výrazně nižší návštěvnost než v předchozích letech. Thajci jsou unavení a vyhlížejí lepší zítřky spojené s příjezdem turistů, ale i tak vás přivítají s odzbrojujícím úsměvem a vřelou atmosférou. Vydejte se s námi na toulání tak trochu jiným Thajskem, Thajskem bez turistů.

Melbourne je moderní město s velmi nápaditou architekturou. Mezi mrakodrapy si můžete odpočinout v městských zahradách nebo se vydat třeba na dostih.

Když se řekne Abcházie, tak si především starší ročníky vybaví luxusní sovětskou riviéru, na kterou si jezdil odpočinout celý Sovětský svaz. Bohužel doba, kdy zde měl svou chatu i velký Stalin, je dávno pryč, a díky válečnému konfliktu, který zde proběhl na začátku 90. let, a díky naprosté izolovaností této malé země, se návštěvnost regionu snížila na minimum.

Země, která mě učarovala pohostinností svých usměvavých lidí, je zároveň jak ilustrace k pohádkám Tisíce a jedné noci. Tyrkysové kupole zdobené glazovanými cihličkami, mešity plné stínu a perských koberců, hliněné domy s nádhernými dvory, karavanseráje, v nichž dodnes najde útočiště karavana cestovatelů nebo bazary, jimiž můžete bloudit donekonečna. V krajině pak najdete horské vesničky a oázy v poušti i skalách. Jen těžko by se mohl temný mediální obraz tajemného Íránu více lišit od přátelské skutečnosti.